Why are you so irresistible?.. [DOKONČENO]

Kapitola 21

Když jsem se probouzel..bylo to kvůli ostrém světlu které mi svítilo do obličeje.. Začínal jsem trošku vnímat a ucítil jsem bolest hlavy..

Až po chvíli jsem si uvědomil co se stalo.. Takže.. Kam mě ti kreténi dotáhli?..

Když jsem otevřel oči, trošku mě zaboleli z toho světla..

Rozhlédl jsem se po místnosti a jako první jsem si všiml holky z drdolama..ta co je na Izuka tak ujetá.. Myslím že se jmenuje Toga..

Chtěl jsem začít mluvit.. A třeba se dozvědět proč tu vůbec jsem.. Ale nešlo to přes lepící pásku co jsem měl přes pusu..

Po chvíli jsem si všiml že se otvírají dveře a v nich se objevil Shigaraki..

"Už je vzhůru ten půlený bastard?"

"Myslím že už je vzhůru"

Zasmála se ta potrhká holka..

Slyšel jsem za sebou Shigarakiho kroky, a tak jsem zavřel úplně oči.. Jakože stále spím..

Ale najednou jsem ucítil ruku na svém krku..

"Vím že nespíš"

Řekl tak, že jsem z toho měl husí kůži..

Otevřel jsem oči a zamračil se na něj.

"Aaaleee copak? Je tu snad někdo naštvaný kvůli zalepené pusince?"

Řekla Toga a zase se tak psychopaticky zachychotala..

Je mi z téhle místnosti a lidí v ní zle..

Shigaraki mi strhl pásku z pusy..

"Co tu-"

"Jediný kdo tu bude dávat otázky jsem já takže sklapni!"

Koukl jsem bokem a snažil se udržet abych neřekl nějakou nepříjemnou připomínku, která by mi momentálně vážně nepomohla..

"Takže.. Shoto.. 16 let.. Student na UA.. Quirk na půl led a napůl oheň.. Že?"

Pouze jsem přikývl.

"Hmmm asi si říkáš proč jsi tu že ano? Ani nemusíš kývat.. Vím že to chceš vědět.."

OH bože.. Jsem vzhůru ani ne 10 minut a už chci radši usnout znovu..

"Jsi tu kvůli Izuka Midoriyi"

Jakmile řekl jméno Izuku.. Hned jsem zpozorněl..

"V poslední době.. Jsem si nemohl nevšimnout jak jste si blízcí.."

On nás sledoval?..

"Každopádně.. Jestli.. Chceš žít a nechceš skončit jako prach.. Musíš něco udělat.. Je to.. Dá se říci taková dohoda.."

-----------------------------------------------------------

"Deku-kuuun! Otevři už ty dveře.. Celý den si ještě nevyšel z toho pokoje.."

Uraraka-san.. Se mě zase snažila dostat z pokoje.. Ale já byl tak na dně že jsem ani neodpovídal.. Nemám chuť jist.. Nemám chuť pít.. Nemám chuť se s někým bavit.. A celkově nemám chuť na jakoukoli aktivitu..

Ležím tu jak bez duše.. Zatím co se děje Todorokimu bůh ví co...

To pomyšlení co se mu může dít.. Mě děsí.. A nejhorší je.. Že momentálně nemůžu nic dělat..

Chtěl jsem hned jakmile zmizel.. Ho jít hledat.. Ale Aizawa-sensei.. Mi to hned zarazil.. Že to mám nechat na profesionálech..

Ale jak tu sakra můžu jen tak ležet zatím co Todoroki je unesený záporákama.. Nevíme kde je.. Nevíme co s ním mají v plánu.. A už vůbec nevíme jestli třeba ještě žije..