Why are you so irresistible?.. [DOKONČENO]

Kapitola 1

Slyšel jsem své srdce jak rychle bije jinak než obvykle,
když jsem běžel s Kachannem závod, byl jsem nervózní a nesvůj..
Ale i přes všechen strach jsem se odhodlal a dal do rychlosti vše co jsem mohl.

"Vyhrál si Deku!! OwO"

Zapištěla Uraraka když jsem těsně před koncem Kachanna předběhl.

Předklonil jsem se a rychle dýchal.
Bylo to vážně těsné.

"Zasraný Deku!!!!"

Bakugo se začal vztekat.. Jako vždycky.. Kdysi mě to mrzelo ale teď už jsem si zvykl.

"To bylo dobré Midoriyo"

Nadskočil jsem a až pak si uvědomil že zamnou stojí Todoroki.
Když jsem se na něho otočil byl jsem od něho jen pár centimetrů.
Chtěl jsem jít od něho trošku dál jenže jsem zakopl....

"..T-Todoroki?.."

Zrudl jsem když jsem si uvědomil že mě chytil a přitáhnul k sobě abych nespadl.

"V pohodě?"

Chtěl jsem mu odpovědět že jsem v pohodě, jenže jsem ještě více zrudl při pohledu do jeho očí a tak jsem nic neříkal a koukal jako pitomec..

Když si všiml že jsem se mu zadíval do očí jen se pousmál a pustil mě, pak se otočil a šel směrem k jídelně.

Strnul jsem na místě a koukal jak odchází.

Když jsem se trošku vzpamatoval a otočil se, skoro všichni tam stáli a koukali udiveně na mě.

"Mýlím se, nebo se na tebe Todoroki-Chan právě usmál?
Kero"

Zeptala se Tsuy a já v tu chvíli zrudl víc než předtím, protože jsem si uvědomil že nás celou tu dobu viděli.

"Eeeheheh usmál? Todoroki-kun? Na mě? Hahaha určitě ne, to se ti určitě zdálo"

Vyhrkl jsem ze sebe a koukl se bokem.

"J-Já už jdu na oběd"

Řekl jsem celkem mimo, otočil jsem se a šel směrem k jídelně.

-----------------------------------------------------------

Midoriya byl vážně roztomilí, když se červenal.. A jak se mi zadíval do očí..

Vzal jsem si oběd a šel si sednou dozadu, kde nebylo tolik lidí.
Vzal jsem si čínské hůlky a pustil se do jídla..když si najednou vedle mě sedl Midoriya.

"M-Můžu?.."

Zeptal se.
Když jsem se na něho otočil, zrudl.

"Jasně že můžeš"

Řekl jsem a dál jsem si vychutnával polívku.. I když moje pozornost teď přešla spíš na Midoriyu.

"H-Hele to co se stalo venku.. Mě fakt mrzí.. Promiň.. A díky že si mě chytil.."

Vyhrkl ze sebe a celý zrudl.

Celý Midoriya.. Pořád by jen padal a za všechno se omlouval.

"Vždyť to nic nebylo, jen jsem tě chytil"

Řekl jsem naprosto v klidu a dal si do pusy trošku studených nudlí.

Koukl jsem se na Midoriyu, který vypadal že si právě oddychl a taky se pustil do jídla.

Můj pohled se na něho občas zaměřil, a musím říct že je vážně roztomilí.

-----------------------------------------------------------