Kapitola 19

417 27 6
                                    

Takhle jsem Todorokiho ještě neviděl..
Překvapilo mě to..

Když jsme šli do nemocnice s mou rukou.. Tekly mu slzi.. Bylo mi ho líto..

V nemocnici mi ruku ošetřili a dali do gypsu..měl jsem jen náložené zápěstí.. Ale i tak to dost bolelo..

Cestou z nemocnice jsme se stavili ještě u Todorokiho doma.. Zabalil si tam nejdůležitější věci.. Řekl Fuyumi a Natsuovi že doma teď nebude.. A šli jsme ke mě..

"Vážně to tvé mámě nebude vadit?.."

"Určitě ne.. Ještě k tomu když ji řekneme co se stalo.."

"Dobře..a vůbec.. Co jsi tam dělal?.."

"Todoroki.. Nemysli si že jsem si těch ran a podlitiny na krku nevšiml.. Endevador tě prostě psychicky a fyzicky ničil..a já už na to nemohl koukat.."

"Měl si to nechat tak.. Aspoň by jsi byl v pořádku.."

"Shhh.. Nechci to už probírat.. Možná bych já byl v pořádku.. Ale drtilo by mě koukat na tebe.. Takhle to bude lepší.."

"Když myslíš.."

Došli jsme ke mě a mámě vše řekli.. Objímala Todorokiho asi půl hodiny.. Heh máma..

-----------------------------------------------------------

Inka je velice příjemná.. Jsem ji vděčný že tam můžu zůstat..

Když už byl večer.. Tak jsem s Izukem jen tak ležel.. A mazlili jsme se..

Už jsem na to všechno začal celkem nemyslet..

Soustředil jsem se hlavě na Izuka a na to, abych mu co nejvíce pomáhal dělat věci, které kvůli té ruce nebudou úplně snadné..

"Todoroki?.."

"Ano?"

"M-máš nohu u.. Ah~"

Zakryl si pusu rukou a jenom na mě celý rudý koukl..

Já se v obratu na to koukl kde mám svou nohu.. U jeho... Rozkroku!

Na jistě.. To vysvětluje to co udělal..

Dal jsem tu nohu pryč.. Ale všiml jsem si vystouplejšího místa..

No Zuzuuu

Hned jsem tam tu nohu vrátil a přitlačit na to místo..

Vzdychl mi krásně do ucha

"T-Todoroki-kun"

"Ano?"

"J-já.."

Celý znervózněl..

"Ch-chci to dělat!"

Vyhrkl ze sebe a zakryl si rukou obličej..

"Ty.. To vážně chceš?"

"J-jo.. Ale je tu máma.."

Zase na všechno myslí..

"Tak počkej tady chvilku"

Vstal jsem a šel za Inko, která něco dělala v kuchyni.

Po patnácti minutách jsem přišel zpátky za Izukem..lehl si k němu  a začal ho líbat..

"C-co máma?"

"Žádný strach.. Řekl jsem jí že potřebuješ léky na bolest a k tomu nějaké pití a dobré jídlo, tak se nabídla že proto skočí"

"Tak.. T-tím pádem.. Nezdržujme se.."

Why are you so irresistible?.. [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat