Why are you so irresistible?.. [DOKONČENO]

Kapitola 13

Ráno jsem se začal probouzet s pocitem že mě někdo sleduje.. No jistě.. Zelené očka mě pozorovali..

"Dobré ráno Izuku.."

Řekl jsem trošku chraptivím hlasem.
Ucuknul a hned nabral červenou barvu.

"D-dobré ráno"

Pousmál jsem se a dalmu menší pusu na nos.

"Takže jsem měla pravdu, že Izuku?"

Izuku ještě víc zrudl a schoval si obličej rukama.

Nechápavě jsem se kouknul směrem kde někdo mluvil.

Já pitomec..že jsem to nepoznal hned že je to Izukova mamka..

"Oh.. Dobré I vám paní Midoriyo.."

"Takže ty a Izuku jste spolu?"

Ušklíbla se.

"No.. Mám pocit že jste na to přišla sama.. Takže nemusím odpovídat"

Usmál jsem se.

"IIIII! Já to věděla ÚwÚ"

"A ví to i tvůj otec??"

Na to už mi však úsměv spadl..

"On.. On se to nesmí dozvědět.."

Zatnul jsem pěst a Izuku mě jen objal..

"Proč pak by to nesměl vědět?.. Je to superhrdina.. Který má pomáhat lidem.. Takže není zlý.. Proč tedy ne?"

Začali se mi v hlavě ukazovat vzpomínky na něj..Není hodný..

"M-mami.. Už jsem ti říkal o jeho otci.."

"Já vím.. Ale asi měl své důvody.."

"Nebraňte ho pořád Sakra!
I když ho všichni mají za superhrdinu tak pro mě hrdina není! Kvůli něj zmizel můj bratr! Máma skončila v psychiatrické léčebně! A já díky němu neměl dětství.. Kamarády.. A snad každý den chodil se strachem.. Co mi zase udělá za to že nejsem perfektní..však on chtěl mít mě jen pro to abych porazil All Mighta..ne protože by chtěl syna.. "

Začali se mi v očích objevovat slzi..

Izuku měl akorát udivený.. A pak smutný výraz..

" J-já.. "

"T-Todoroki..."

Izuku mě pevně objal..

"N-nechci ho mít za otce.. J-já nechci!

Chytl jsem se za to zápěstí kde byla stále modřina..a začal víc brečet..

Jako bych se zhroutil..

Izuku se mě jen marně snažil utišit..

Asi po půl hodině jsem z brečení přešel na tupé zírání do jednoho místa..

Izuku byl pochopitelně pořád u mě.. A jeho mamka zatím mluvila venku s Fuyumi.. Kterou radši kvůli mě zavolala..

"Shhh.. To bude dobrý Todoroki.. Jsem tu.."

Pevněji jsem ho objal a začal se cítit líp..

-----------------------------------------------------------

Nikdy jsem Todorokiho neviděl v takovém stavu.. Jak kdyby se najednou uvolnil z přetvařování a pustil všechny emoce ven.. Najednou vypadal tak ublížený.. Šlo vidět že je mu vše co se stalo strašně líto.. Že ho to strašně ve vnitř bolí..