Hello..

Konec...?

*Le Elis

Cítila jsem se tak slabě. Podívala jsem se na Patrik, a tem se mi upřímě a hnusně smál. Myslela jsem na Lucy, Adell a ostatní. Nechci je opustit, ale když ta tma tak láká. Najednou jsem uslyšela Lucy. Její křik. Nebyl normální, slyšela jsem v tom temno, hodně temna.

,,Lucy.." Šeptla jsem z posledních sil. Patrik se vítězně ušklíbl, le netrvalo mu to dlouho. Do místnosti vrazily Adell s Johnym a nějkou holkou. Ta holka šla ke mě, a chtěla mi pomoct, ale já jsem sebou škubla, a tak jí to zakázala.

,,Ty si mě nepamatuješ? Já jsem Píťa.." Řekla znovu, a ohla se ke mě. Tentokrát jsem jí to dovolila, protože jsem v ní Píťu poznala. Ale vypadá teď úplně jinak. Dřív měla blond vlasy, teď je má černé jako uhel, chodila namalovaná, ale teď na sobě nemá nic. Taky dřív měla modrý oči. No teď je má zelený. Zvedla mě, a šla se mnou pryč odtuď. Byla jsem za to ráda, protože to místo ze mě bralo i ten poslední kousíček duše, který ve mě byl. Asi tak za minutku jsme byly u mého domu. Přiběhly za náma i Adell a John. Adell si o mě jako vždy dělala ty největší starosti, ale já se na ní jenom mile usmála.

,,Elis!" Vyběhla z domu Lucy a pohladila mě po tváři. Po té její tekly slzy.

,,Co se stalo s Andym?" Zašeptala jsem otázku a pomalu zavírala oči. Chci ho vidět. Chci vědět jestli je v pořádku, protože j nejspíš každou chvíly usnu. Už napořád...

,,Umírá, stejně jako ty." Zašeptala, a mě se v tu chvíly otevřely oči leknutím. Podívala jsem se na Adell. Přikývla. Šly jsme dovnitř. Bohužel, se mi naskytl pohled na opravdu umírajícího Andyho.

,,Ne.." Šeptla jsem šokovoně a chtěla jít po svých k němu, no nezmohla jsem se na to. Ani abych se nějak hýbla. Přišel ke mě Will a vzal mě k Andymu..

,,Elis?!" Zeptal se, se stále zavřenýma očima a dal ruku před sebe.

,,Andy.. Moc se ti omlouvám. Opravdu promiň. Já nechtěla... Ale.. On mě něčím vábil.." Začala jsem se omlouvat, ale Andy mě zastavil polibkem.

,,To nic, aspoň že jsi vedle mě, když umírám. Co se s tebou stalo?" Lehounce se při první větě usmál, ale věděla jsem, že když mu řeknu, že taky umírám, tak se bude snažit prodloužit můj život tím jeho. Ale nechci mu lhát.

,,Taky umírám.." Už jsem zavírala oči. Andy naposledy vydechl.

,,To už to je Konec...?" Chtěla jsem říct že nejspíš ano, ale nestihla jsem to... Umřela jsem. Ale svět po životě byl úplně jiný, než jsem si myslela. Byl hezký...

Tak konec.. Omlouvám se, že jsem to ukončila takhle krátké, ale už mě nic nenapadalo :/ opravdu se omlouvám a loučím se s tajtím příběhem, děkuju, že jste stály při mě a četly jste to :) Na obrázku křídla smrti, co vzaly Andyho a Elis pod svou ochranu..

Your Kuki :)