Hello..

Co ty tu?!

,,Heleme se! Už jsi se s ním pořádně pobavila?! Tak co Elis?! Poznáváš mě? Poznáváš MĚ, kterýho jsi ty a ta tvoje kamarádka donutila, jít do blázince?! A pak že vám můžu věřit! A potom mi bodnete kudlu do zad!" Začal vyšilovat a plácat pátý přes devátý. Svěsila jsem hlavu... Ano je pravda, že jsme ho s Lucy v podstatě zradily, ale museli jsme. Tehdy byl ještě člověk, když nás poslouchal za stromem.. Mysleli jsme si že tomu klukovi mohlo být tak 5 let, a ne že tam bude ten, kterého bohužel i přes velmi silné Spojení stále miluji..

,,Mysleli jsme že tam je nějaký 5-ti letý kluk a ne že tam budeš ty! Pochop to! Ale víš co?! Ty si chápej co chceš, ale až po tom co mi vysvětlíš, že na tobě nejde skoro vůbec vidět změna! Vždyť uběhlo nejmíň 50 let!" Nechápala jsem to! On! Ten, kterého jsem milovala a i miluju co nejvíc to jdenestárne! Byla jsem sice štěstím bez sebe, ale nemohla jsem nijak projevit nadšení, né když tu je i Andy. Otočila jsem se na něj, ale byla to chyba.. Tvářil se ublíženě. Z toho jsem poznala že mi četl myšlenky..

,,Promiň Andy.." Zašeptala jsem do vzduchu a omluvně jsem se na něj podívala. Cítila jsem na sobě JEHO pohled. Chtěla jsem se otočit, ale zastavil mě Andy s naštvaným výrazem. Tomu říkám rychlá změna nálad. Prošel kolem mě, ani si nevšiml mého vylekaného pohledu a rovnou šel k němu...

,,Andy! Nech ho! Patrik za nic nemůže!" Zapištěla jsem histericky, když chytil Patrika pod krkem a přimáčkl ho na zeď. Ale on se nezačal dusit.. Jen se ironicky rozesmál, a až když Andy zesílil stisk tak jemně zalapal po dechu, ale jen jemně. Na chvilku zavřel oči a na něco se soustředil. Pak jsem začala lapat po dechu, ale Andy ne..

,,C-CO T-T-TO JEEE?" Podívala jsem se vyděšeně na Patrika, který teď klečel a Andy byl přitisknutý na zdi. Po chvíli, kdy ke me mě Patrik přišel a zvednul mi bradu jsem se zase mohla nadechnout, ale ne pořádně, furt mi to blokoval..

,,Copak Eliško, nějak ti nejde dýchat. Nehceš jít se mnou? Nebo mám zabít tvého kamaráda?" Zeptal se docela mrtvolně. Vykulila jsem oči, snad vážně nechce zabít Andyho, ale jak jsem tak viděla, tak to myslel vážně. Nikdy neuměl skrývat city, ve škole, když jsem ještě chodila do Čech, jsme po sobě furt koukali, ale ne jako pohledy typu chci s tebou chodit, ale takový ty klidný pohledy. Podle mě měl úplně kouzelný oči..

,,J-jdu s tebou." Zašeptala jsem a cítila jak chce Andy vstát a odporovat, ale neměl sílu. Žádnou. Zato já jsem najednou byla plná síly, kterou jsem nikdy necítila. Byla jsem plná nové energie. Rychle jsem se postavila. Když jsem zvedla hlavu, Patrik stál ode mě asi 1metr. Byl tak blízko a moje city najednou tak velké.

,,Co jsi zač? Nikdy jsem se takhle necítila." Zašeptala jsem do ticha místnosti. Bylo příjemné a já si ani neuvědomovala že nějaký Andy existuje. Byla jsem tam jen já a Patrik. Přišel ke mě blíž a chytil mě za boky.

,,Něco, co časem zjistíš sama, ale musíš jít se mnou." Znělo to tak lákavě! V momentě, kdy jsem chtěla přikývnout mě strašně začala bolet hlava. Klesla jsem na kolena, ani Patrik mě neudržel. Na zem mě něco táhlo. Když jsem zjistila co to je, nechtělo se mi věřit, že se se mnou dějou takovéhle věci. Já se totiž začala dočasně měnit na člověka! A když nejsem nadpřirozená bytost, není ani Spojení! Sice jsem většinou ráda za Spojení, ale teď to bylo jiné! Andyho city byly tak zlé, ani myšlenky neměl hezké..

,,Je to dočasné nebo trvalé?" Zeptala jsem se s otázkou v očích a podívala se chtivě na Patrika. Doufala jsem že odpoví, že je to trvalé, ale mé sny byly zase uzamknuty, když mi naznačil že dočasné. Nikdy jsem nevěděla jaké to je, cítit se jako člověk, ale teď když to vím, když vím že je to osvobozující chci tak už zůstat.

,,Chceš abych byl také člověk? Aby bylo jako před 50-ti lety, kdy jsme chodili spolu do školy a tam se vídaly skoro každý den. Kdy jsme ještě mohli být spolu?" Zeptal se mě s chtíčem v očích a sladce se na mě usmál. Nemohla jsem říct ne, protože bych si zničila to, co k němu cítím a to celkově. Přikývla jsem. ,,Chci slyšet odpověď a celou větou." Usmál se na mě a já znova přikývla.

,,Chci aby jsi byl stejně dlouho jako já člověkem, abychom mohli cítit to samé jako před dlouhou dobou a abychom spolu mohli něco mít." Úsměv mi z tváře nezmizel, naopak! Ještě se zvětšil. Patrik vypadal jako já před chvilkou. Svíjel se na zemi a chytel se za hlavu. Klekla jsem si k němu, vzala ho za tváře a políbila ho. Když jsem se od něj odtáhla viděla jsem záři. Záři okolo mého a Patrikovo těla. Ale když jsem se rozhlédla viděla jsem ještě, jak i Andy září. 

,,Co se to děje?" Zeptala jsem se Patrika a ten se na mě usmál.

,,Ruší se Spojení mezi tebou a Andym. A teď se musíš rozhodnout, sice to říkám nerad, ale musím.. Rozhodni se.. Buďto Spojení se mnou nebo Andym a věčně dobré myšlenky a úmysly, nebo bez Spojení a věčně zlé myšlenky a úmysly. Můžeš se také stát Vyšší nebo Nižší formou Vlka. Abys to nepochopila zle: Vyšší formou znamená být osvíceným Andělem Vlka, nebo Nižší zase znamená zatemělá Ďáblem Vlka." To jsem nečekala. Teď jsem v té nevýhodě, že když jsem byla mladší o 50 let měla jsem hrozně velké sklony k zabíjení. Černé myšlenky mě vždy dokázaly posílit. Ale být osvícena Andělem Vlka, byl strašně lákavý plán. Ale zase, když zatemělá Ďáblem Vlka zní tak lákavě, chtěla jsem stále cítit Spojení. Nedělala jsem to sice moc ráda, ale už jsem si vybrala..

Jak si asi Elis vybere. A ovlivní jí její minulost, nebo ne? A co Patrik.. Myslíte že to chce z pomsty, nebo zbylím citům k Elis? Uvidíme.. 

Podmínky pro další 2 díly; 2hvězdičky                                                                                                                                                               1komentářík jakou by jste chtěli Elis.

A hele! :3 dva díly za 1den, tak prosím... aspoň ty hvězdičky :)

Kukííííí :P ;**