Naši idolové

127 5 0
                                    

Když jsme s Lucy přišly ke mě celý vysmátý, tak jsme šly ke mě do pokoje.

,,Hej Lucy je tu nuda!" Zaječela jsem zoufalstvím a koukala na ni..

,,Mám zavolat kluky? Víš jaký néé?" Zeptala se mě s přiblblým ksichtem na obličeji.

,,Uhmmm ne! Musíme počkat! Počkat!  Khurde, vždyť zítra je škola!" Zesmutněla jsem a histericky spadla na postel, která je úžasná! Miluju svojí postýlku... skoro nejvíc. Na prvním místě jsou postele mejch bývalejch.

,,Hele to je jedno! Já si chcu jít zaběhat!" Při tajtý poznámce jsem se mohla jenom zasmát..

,,Ty krava teď jsme byly! A jako sorry, ale já už nejdu nikam." Mrkla jsem na ni, líbla ji na čelo a šla spát.. Ano opravdu spát!

*RÁÁNO*

Když jsem vstala, necítila jsem se zrovna dvakrát dobře. Přece jen, dlouho jsem nespala a teď když jsem spala si budu muset zase zvykat.. No normálka, jako každé ráno.. Potom, když jsem šla dolů, a už tam viděla Lucy (včera šla domu) tak jsem se zastavila a zděšeně na ni doslova zírala..

,,Neboj nezaspala jsi! Jen jsem přišla dřív." Mrkla na mě a já v tu chvíli ztratila chuť k jídlu, takže jsem si, s myšlenkama na Andyho, jenom vzala tašku, a šla jsem dát mamce pusu na tvář.

,,Ahoj přijdu pozdě!" Zakřičela jsem na mamku a taťku z předsíně a vyšla jsem, než by stačili něco říct.

,,Ouky co jsi chtěla?" Zeptala jsem se jí a pousmála se. Lucy jenom pokrčila rameny na náznak toho že mi to za chvíli možná řekne. My dvě máme 2 druhy pokrčení rameny. První, že něco nevíme a druhý jsem teď vysvětlila.

,,Takže dobře, nenechám to školní nástěnce, na to je ta zpráva moc dobr.." Nesnáším tajto její věčný kecání o néčem půl hodiny, takže jsem jí přerušila..

,,Jojo je to bomba, ale vyžvejkni se!" Nad mou nedočkavostí, se jenom ušklíbla..

,,Takže," odmlčela se, ,,BVB.. zítra.. ve škole!" Za ty její mezery jí jednou profackuju.. Počkat! BVB?!? Jooooo!!! Teprve teď jsem začala jásat, jako nikdy předtím..

,,Neneeee aaa já se tak těším!" Zapištěla jsem a objímala ji dokud jsme nebyli u školy..

*DALŠÍ DEN PO ŠKOLE*

Dneska jsou BVB u nás ve škole a já se nemohla dočkat! Ajjj! Because i'm HAPPY! Ach já se nemůžu dočkat! No moje nadšení je sice velké, ale taky se bojm toho co tam nastane.. Ve škole máme jak kluky tak holky, kteří by je nejraději zabili, takže to je hrozně nebezpečný..

V tu chvíli kdy jsem byla oblečená, se domem rozezvonil zvonek (pozn. Kukii: to byste beze mě nevěděli žé? :D). Hned mi došlo že to bude Lucy, protože jsme se na tomhle čase domluvily..

,,Elio je tu Lucy!" Ozval se ze zdola můj taťka a já se rozeběhla dolů (jako člověk) a když si mě všimly, tak jsem na ně jednoduše skočila. Naštěstí si toho stihli všimnout (toho že jsem skočila) a nespadnout pod mou vahou..

Nejsem zrovna lehká, takže se jim divím...

,,Sakra Eliiii (ne Elí -.-) vždyť jsme málem spadli! A já si nechci zmuchlat oblečení!" Zapištěla na mě Lucy a já se rozesmála.

,,Tak jo holky jak pojedete?" Ouuu zapoměla jsem se vám pochlubit! Mám motorku! A ne nejsem moc mladá.. Víte můj poslední kluk má rodiče, docela bohatý, kteří si mě zamilovaly.. A to doslova! I když s Patrikem už nechodím, jeho rodiče mě furt naštěvují.. A taky proto mi koupily tu motorku.. Byly rádi, a jsou, že jsem je jako kamarády neodkopla.. Podívala jsem se na Lucy a ona kývla..

Hello..Kde žijí příběhy. Začni objevovat