Dívka bez života Avengers

11. Smlouva spolupráce a mlčenlivosti

Crr! Crr! Sakra vypněte ten krám ! Zařvala jsem do polštáře. Nic! Vzala jsem polštář do ruk a dala si ho na hlavu. No vůbec to nepomohlo.Jestli jste si mysleli že moje ráno vypadá tak že mi slunce svítí příjemně na obličej a já se sama od sebe probudím, tak jste na omylu. Zvedla jsem se a nasraně jsem došla ke komodě , vzala to monstrům nazýván budík do ruk a vypla ho. Nechce se mi kupovat nový budík takže jsem s ním netřískla o zeď, jako vždy kupodivu. 

Už vím proč j si ten budík  dávají lidi tak daleko, aby vůbec vstali. Momentálně je sedm hodin mám čas do dvanácti , takže stihnu svoji rutinu na čas.

Prohrábla jsem si vlasy a promnula tvář.Vlezla jsem si do šatny a převlékla se do sportovního. Vlasy jsem si dala do culíku a zašla do koupelny kde jsem si opláchla obličej.

Vyšla jsem z pokoje a šla do kuchyně. V kuchyni jsem si vzala flašku a citron, který jsem nakrájela a plátky jsem dala do flašky , napustila jsem do ní vodu a napila se. Věřte mi že tohle vás probudí a dodá energii na celý den. Tohle dělám pravidelně každý den.

Ted'  jsem na cestě do posilovny , mám tu potom ještě místnost , která je vytvořená tak abych tam mohla cvičit svojí magii. Když jsem došla do posilovny , vzala jsem si z poličky ručník a šla cvičit. Dneska mám v plánu cvičit zadek a nohy. Koupila jsem si i gumu na cvičení. Upřímně nikdy bych si to nekoupila, ale proč ne, řekla jsem si! Jestli vás zajímá jakou mám postavu tak asi takovou: mám tak akorát velký prsa můžu říct, hodně úzký pas a širší boky a na moji postavu větší prdel, ale mě se líbí, můžu snad i říct že jsem hubená asi, ale hodně malá.

Když jsem po dvou hodinách docvičila, sedla jsem si na zem a dýchala , hořel mi celý zadek i nohy. Zvedla jsem se a došla k boxovacímu pytlu. Začala jsem boxovat hlava nehlava a sázela větší ránu za ránou ,  zase se mi vybavily  vzpomínky. Ty idioti my museli udělat snad něco s mozkem. Před očima se mi objevilo , jak mě Thanos donutil zabít děti.

Začala jsem do pytle tak silně boxovat, že nebylo nic jiného než mé vzpomínky a pytel. Nic jiného mě nezajímalo, jak jsem mohla být tak blbá!Jak jsem mohla zabít děti, děti!Nikdy si to neodpustím, nechala jsem dávat do sebe sračky, kterýma mě manipulovali! Zničila jsem si společně sněmy život , doslova jsem si ho dosrala, ale ne jen sobě, zabila jsem lidem a bytostem jejich děti jakoby nic, zabila jsem i je , vše co mi padlo pod ruku.

Dala jsem poslední ránu a pytel odletěl na druhou stranu místnosti.Vložila jsem si tvář do dlaní a potichu brečela. Z úst se mi vydral vzlyk.Zacpala jsem si rukou pusu aby jich nevyšlo více.Utřela jsem si slzy a snažila jsem se uklidnit, protože když brečím mývám záchvaty paniky a úzkosti, nemůžu dýchat a začnu se třepat, jakoby svět kolem mě ani potom nebyl, myslíte si že je to vaše poslední chvíle, při tom pořád žijete. Takové menší záchvaty mývám i někdy  večer, trvá to necelé dvě hodiny, někdy dýl a někdy krátce. Vzala jsem si ručník a utřela si pot z čela, pak i odřené klouby od krve. No nevadí, nic to není! Vyšla jsem z místnosti a šla do pokoje , kde jsem následně zalezla do koupelny, sundala jsem oblečení a napustila si vanu, přidala jsem i malinovou pěnu a vlezla do ní.

Svaly se mi díky vařící vodě uvolnily a já spokojeně ležela. Užívala jsem si tu klidnou chvíli , jenže se vždycky musí něco stát, zatočila se mi hlava a udělalo zle. Vyskočila jsem z vany a spěchala k záchodu . Když jsem konečně přestala zvracet, sedla jsem si na chladnou zem a dýchala. Je to tady! Jestli nevíte co tak vám to řeknu, po druhé fázi ,jak píše matka , by se měli objevovat náznaky toho že pomalu umírám, toho dne kdy přijde, což bych měla prý nějakým záhadným způsobem cítit, nevím jak, neptejte se mě! Bych měla v podstatě umřít s dodatečnými procenty a znovu jakoby se narodit , ne nebudu zase dítě , budu vypadat pořád stejně, jen příjmu svoji magii a budu ji umět perfektně používat . Taky píše něco o vyvolené že to mám být já, bud' pomůžu kameny zničit a tak zabráním vymření poloviny vesmíru. Nebo pomůžu a budu pykat za to co se stalo. Je tu ,ale i třetí způsob není stoprocentní že to zvládnu, ale když příjmu kameny naplnila bych svůj osud, jo takhle to napsala!  Nevím jak si mám vynaložit to pykání ,ale vím jedno jasně že ty kameny se pokusím přijmout.