Dívka bez života Avengers

3. Kdo by chtěl umřít ?

Vystřela jsem do sedu a zrychleně dýchala, zvedla jsem se z postele, byla noc, cítila jsem co si na hrudi, bolelo to, šla jsem se napít vody abych se uklidnila, vypila jsem celou skleničku, když jsem ji chtěla položit píchlo mě v boku , sklenička spadla na zem a roztříštila se na kousky.Začalo mě píchat v boku, nemohla jsem se dobře nadechnou jako bych se dusila nebo co.Chytila jsem se židle a snažila se načerpat kyslík, cítím  jako by mi měla explodovat hlava , ale pak přišlo co si jiného, zase jsem cítila tu samou bolest co mi tak ubližuje.Spadla jsem na kolena a chytla se za hlavu.Křičela jsem, bolelo to ještě mnohokrát víc než když mi to dělali minule oni.Shodila jsem omylem vázu a stůl.Nevím co se semnou děje, křičím protože se to nedá vydržet.Snažím se zvednout ,ale nejde to.Bylo mi jedno že probudím ty lidi, bolelo to a moc.Slyšela jsem až vše zřetelně, motala se mi hlava.Začala jsem zvracet krev ale nebyla červená jako normální krev, byla černá ,začala jsem se dusit, brečela jsem i prosila at' to skončí, museli mě slyšet všichni protože křičím dost nahlas, ale pak jsem si vzpomněla na tu bariéru, nic neuslyší, skvělé.

Co se to semnou děje kurva!Další várka bolesti a ještě silnější.Hořela mi kůže, cítila jsem jak se mi stahují orgány v těle, vše jsem cítila.Chytila jsem se za břicho, jakoby mi hořelo tělo i  uvnitř  a venku. Snažila jsem se něco udělat, ale každý pohyb mě bolel, ta bolest byla hrozná.Trvalo to asi hodinu.Pak se mi zatmělo před očima a viděla jen tmu.

Něco mi svítilo do očí, otevřela jsem je ale to jsem neměla dělat, slunce mi přímo svítilo do očí. Chvílku jsem se rozkoukávala kde to ležím.

Zvedla jsem se a podívala se pod sebe,všude byla moje krev,nechápu to.

Pak jsem si ale vzpomněla na noc.Zajímavé je že se cítím dobře, ale nevím co se to semnou děje,včera to bolelo ještě víc než kdy jindy.Potřebuju nutně zjistit co mi ta mrcha dala do krve,když jsem byla v jejím břiše a taky co jsem zač.Šla jsem do koupelny,podívala jsem se do šuplíku jestli tam není hadra na utření té krve.Našla jsem ji pod umyvadlem,ale byla od něčeho zalepená,fuj!

Namočila jsem ji do vody a vymačkala,šla jsem umýt tu krev z podlahy v kuchyni.Trvalo to,ta krev prostě nechtěla dolů.Šla jsem zpátky do koupelny,sundala jsme si oblečení a podívala se na sebe.

Na obličeji jsem měla pořád viditelné modřiny a krev, na břichu,přesně uprostřed po celé délce břicha jsem měla jízvu z prvního zákroku,původně se mi ta jízva měla uzdravit ale zůstala tam protože to dělali tou věcí,to by mě taky zajímalo co to je. Vlezla jsem do sprchy a pustila na sebe vodu.Cítila jsem jak se mi uvolnují svaly.Umyla jsem si vlasy a potom tělo,vylezla jsem a hned kolem těla jsem si omotala ručník.Vyčistila jsem si zuby,plet',vyfénovala jsem si vlasy,učesala a šla jsem zpátky,vytáhla jsem si ještě z tašek oblečení,včera jsem to nestihla.

Vzala jsem na sebe toto: 

Chtěla bych si potom zajít koupit auto a motorku.Zaujala mě jedna v časopise tak jsem se rozhodla že si ji koupím no spíš dostanu, nemám pořád peníze.Takže ty lidi budu muset zase ovládnout.Začala jsem pracovat na té technologii abych byla vědoma co se děje jinde, začala jsem s počítačem ,koupila jsem toho dost na to abych vyrobila vše co je potřeba, trvalo mi to 4 hodiny pak to tady vypadalo jak v nějaké tajné organizaci a laborce.

Sedím za stolem a naproti mám matčin deník,vzala jsem ho do rukou a zase jsem si ho četla.Otočila jsem stránku která byla celá o mě,to mě zajímalo nejvíc.Zjistila jsem že mám v sobě určité procenta té látky z toho kamene.Musím zjistit kolik ,ale to potřebuji zajít do nemocnice a vzít si par věcí.Vysvětlovala tam jak to funguje a tak dál.Omylem jsem přeskočila jednu větu tak jsem se k ní vrátila ale to co jsem zjistila mě upřímně šokovalo.Moje matka je člověk, to už vím ale že můj otec je Eternal,co to má znamenat?! Píše tam že jsem vytvořila svůj vlastní druh,nikdo není jako já ,způsobil to ten kámen ,otec Eternal a já. Už prý v břiše jsem měla svojí vlastní moc, ale akorát tím co dopustili se ještě zvětšila na tu největší.Pokud s ní nebudu umět zacházet budu moct umřít ,v osmnácti se měli objevovat nějaké náznaky toho že se postupně měním a doplnit přesné procenta toho kamene, matka to měla udělat hned když jsem se narodila ,ale to víte co se stalo.Poslední šance bude, když se začne dít to co dneska v noci, mělo se to poprvé stát na mé 18 narozeniny ,měla bych najít ten kámen a vzít si potřebné procenta, pokud to ale nestihnu, umřu. Celkem smutné. Přemýšlela jsem co dál, jak najdu ten kámen a taky co mám dělat. Uklidila jsem si věci a zkoušela jsem se připojit na jejich kamery.Měli je samozřejmě zakódované ,ale to nedělalo problém nevím jak ale dostala jsem se tam.Projížděla jsem vše abych byla v obrazu, pustila jsem si nahrávku ze včera.Byli v nějaké zasedací místnosti, byli tam všichni, i ten chlap co má pásku přes jedno oko.

Jak to že jste ji nechytili, jste z nejlepších z nejlepších a nějakou holku jste nedokázali chytit ?!Ptá se jich Fury.

Zničeho nic se teleportovala a chytila můj šíp metr od dní,chápete to,jak jsme ji měli asi chytit? Ptá se Hawkey.

Snížila ti sebevědomí holka že a je alespoň pěkná? Ptá se plecháč.

Hawkey se na něho podívá vražedným pohledem.

No co já se zeptat musel,dědku je pěkná ?Podíval se na Kapitána. Proč dědku, to nedává smysl.

Kapitán ho propaloval pohledem.

Není normální, šlo to poznat, jak reagovala a taky jak se zachovala. Říká manekýn  neboli kapitán Amerika. Vypla jsem to, nechci si z nich udělat nepřátelé ale pochopte mě že zaútočili na mě když jsem byla malá holka ,v podstatě  jsem neuměla ovládat svojí moc.A taky nepotřebuju aby zabránili udělat co potřebuji, jinak umřu, a kdo by chtěl umřít?

Ahoj je tady další kapitola, doufám že se vám líbila, vím zatím je to trošku o ničem ale potom pochopíte že jinak jsem to nemohla udělat.A co si myslíte o tom co se jí stalo v noci ? Budu moc ráda když mi napíšete i názor na tento příběh ,jestli vás zaujal už na začátku nebo až ted'. Ale jinak se mějte a užívejte života i když v dnešní době to je hrůza:)