5. Jediná

488 18 0
                                    


Utíkala jsem do nějaké uličky,tam jsem se teleportovala do bytu.Nasraná jak nevím co jsem hodila kufříkem o zed'.Můžete mi někdo vysvětlit když někdo řekne člověku že mu nechce ublížit a tak dál ,proč jdou po něm?! To bude ještě horší než jsem si myslela. Začala se mi tvořit mlha a malé jiskřičky kolem prstů. Uklidni se, uklidni se, no ták, mlha se pořád zvětšovala. Prosím špitla jsem ,prosím, proč já? Švihla jsem sebou do zdi tak abych se uspala. A taky to vyšlo.

O dvě hodiny později:

Probudila jsem se a zakručelo mi v břiše. Zvedla jsem se a podívala co jsem způsobila, ztekla mi slza po líčku. Ne nesmím brečet, já ne, vše co se stalo můžu za to jen já, dopustila jsi si to.

Rozhodla jsem se že si něco udělám k jídlu,dlouho jsem nejedla,naposled v mé cele ale vlastně jsem to ani nesnědla.

Přemýšlela jsem co udělat,moc nevím jak se vaří,vlastně to bude poprvé,tam jsem nikdy nevařila ,tam jsem byla pouze zbraní,takže tak. Našla jsem si na internetu recept na sýrovou omáčku, vypadalo to dobře na obrázku.Začala jsem si chystat suroviny které budu potřebovat a šla  jsem pomalu vařit,dávala jsem si na vše pozor aby to bylo alespoň trochu k jídlu.

O hodinu později:

Takže jak dopadla má výborná sýrová omáčka ? No až na to že kuchyň je celá špinavá, zed' od omáčky ,tak to chutná hodně dobře. Najedla jsem se a šla uklidit ten bordel.Když jsem se vším skončila,někdo zaklepal na dveře. Šla jsem ke dveřím a otevřela jsem je. Byl tam ten doktor z nemocnice a měl okolo sebe spoustu věcí.

Odneste to tam dozadu. Ukázala jsem za mě.

Dobře. Bál se,proč se mě všichni bojí? Chtělo se mi z toho smát.

On a ještě asi 5 chlapů odnášeli ty věci do mého bytu. Vše dali na svá místa aby to tu sedělo.

To je vše,víc toho nemáme. Uhýbal očima a nervózně si mnul ruce.

Dobře,můžete jít, na vše zapomenete. Kývl na znamení že rozumí a všichni odešli.

Zavřela jsem dveře a šla jsem k těm věcem. Ted' jsem mohla zjistit co mám v krvi.

Podala jsem si kufřík a vytáhla jsem krev v sáčku.

Vzala jsem si hrnek a nalila jsem tam krev. Pak jsem si vzala destičku a kápla jsem tam kapku krve. Dala jsem to pod mikroskop, tak jo ted' nebo nikdy.

Podívala jsem se do toho kukátka,snad mě chápete.

To co jsem viděla,nebylo snad ani normální. Pohybovala se tam modrá až tyrkysová látka,černá a zelená, vypadalo to jako malé jiskřičky. Spalovalo to mojí krev ale pak se vrátila zpátky. Co to má kurva být ? Vzala jsem tu destičku do ruky a prohlížela jsem si to. Takhle ta krev vypadala jen černě. Vytáhla jsem si svůj nožík a špičkou jsem trochu nabrala krve. Dala jsem si to na jazyk, chutnala dost divně.

Vše jsem uklidila a chystala jsem si jít koupit auto a nebo motorku,ještě nevím.

Ted jsem zjistila že jsem ten kabát nechala v nemocnici, á do prdele , jestli tam budu mít jediný vlas jsem v prdeli. No nic, vzala jsem si bundu, klíče a odcházela. Doufám že se tam ted neobjeví, i když počkat mohla bych udělat bariéru která by jim nedala moji lokalizaci. Snad to vyjde.

Momentálně jsem v obchodě s autama a motorkama nevím jak to nazvat.

Vybrala jsem si nádherné Lamborghini a nakonec i motorku. Lamborghini mi dovezou až zítra ale motorku mám už teď.  

Dívka bez života AvengersKde žijí příběhy. Začni objevovat