Emerald

VI.

Otáčím se na mámu. Ta jen nevěřícně kroutí hlavou a snaží se vymyslet nějaký důvod, proč tu s námi nesmí žít drak.

,,Slib je slib." vítězoslavně se usmívám.

,,Čím ho budeš krmit?" Ptá se máma.

A sakra. Problém. Tak přece jenom něco vymyslela.

Chvíli se na sebe díváme, když vtom se ozve vysokým ženským hlasem, který vůbec nepřipomíná ten mámin: ,,jestli máte maso, tak masem. Ale spokojím se i s psími granulemi."

,,Mami, nezblázni. Maso stojí peníze a na Zemi už skoro žádná zvířata nežijí. Maso je pro boháče z Electrica. A psí granule draci nejí. A nevěděl jsem, že umíš mluvit i jiným hlasem."

Máma na mě kouká, jako bych se pomátl. ,,To jsem nebyla já."

,,To jsem byla já,"  ozve se.

To může znamenat jen jediné. Tenhle drak mluví!

***

Když máma odchází z pokoje, aby se trochu uklidnila, sedám jsem si k drakovi. Chvíli se na něj jen tak koukám a snažím se vypořádat se smíšenými pocity - s radostí, nejistotou, strachem a dalšími. Ještě pořád netuším, co bude dál.

,,Andy,"  přeruší mé přemýšlení drak.

,,Ty znáš mé jméno?"

,,Ano, věděla jsem ho i když jsem byla ještě ve vejci."

,,Věděla? Byla? Takže ty jsi dračice?"

,,Ano."

,,Páni." Právě jsem si vzpomněl na další věc. ,,Jak se asi budeš jmenovat?"

Přemýšlím nad jmény pro draky, ale nic vhodného mě nenapadá. Další problém.

,,Nevymýšlej mi jméno. Já už jméno mám."

,,Ty máš jméno? Vždyť ses sotva vylíhla! Kdo tě pojmenoval?"

,,To je dlouhý příběh, který si nechám pro sebe."

,,Dobře, vím, že i kdybych prosil, ten příběh mi nepovíš. A jak se vlastně jmenuješ?"

,,Emerald."

Naprosto dokonalé jméno. Zase o jednu starost méně. Vsadím se, že má nějakou spojitost s její barvou. A navíc zní tak trochu tajemně, jakoby z dávné minulosti.

,,Kde ses tu vzala? A nevíš něco o tech nápisech a všech podivných věcech, co se poslední dobou dějí?"

Na chvíli se zarazila a upírala na mě mlčky své obrovské oči.

,,Nevím,"  řekla nakonec, ,,ale vylíhla jsem se s mnoha vědomostmi o dracích a o zemi, z které pocházejí."  Podrbala se. ,,Chci poznat váš svět. Andy, nauč mě vše o vašem světě a já budu učit tebe."

,,Dobře. Ale dnes uz je pozdě. Zítra ti ukážu spoustu věcí, které tu máme. Většinu z nich asi nebudeš znát. A nemůžu se dočkat, až se dozvím víc o světě draků."

Lehnu si na polštář a Emerald  se schoulí do klubíčka vedle mé postele.

,,Dokud s mámou nevymyslíme, kde budeš spávat, můžeš spát vedle mě." říkám jí. ,,Ale neříkej o tom mámě. Tohle povlečení včera prala."

Pomáhám jí na mou postel a ukládám ji vedle sebe na polštář. Uvědomuji si, ze mít draka je ještě lepší, než jsem si myslel. Znám ji sotva pár minut, ale vím, že mi rozumí a už si skoro nedokážu představit, co bych dělal, kdybych o ni přišel.

,,Mám tě rád."

Spokojeně zavrní a přisune se blíž ke mně.

,,Já tebe taky. Zítra si spojíme duše, chceš? Budu pak jen tvoje a budeme si navzdy verni. Každý drak, který nežije divoce toto jednoho dne udělá."

Ani chvilku neváhám. ,,Chci."

,,Těším se na všechno, co spolu prožijeme. Ale teď už dobrou noc."

Hladím ji po zelených šupinách a dívám se, jak usíná.

,,Dobrou noc."

Tak a toto je poslední kapitola, co vyšla tak rychle, protože jsem prvních 6 jen ,,překládala do češtiny" ze svýho poznámkovýho bloku :D další kapitola asi až zítra večer