Takže dnes jsem psala kapitolu a protože jsem měla velkou mezeru mezi kapitola i rozhodla jsem se dnes napsat 2. Možná i 3.
Tak si ji užij ❤️🥺
No skvěle jsem v pokoji s Todorokim tenhle výlet nemůže být horší.
Byla tu společenská místnost a z ní vedly schody a nahoře byly dvě chodby jedna vydala do holčičích pokojů a druhá do klučičích.
Šly jsme si ještě prohlédnout koupelny.
Bylo to tu hezké.
Šly jsme do pokoje a já si všimnul, že se Bakugo baví s Kirishimou poslední dobou spolu tráví nějak moc času.no nic.
V pokoji byli hned horní palandy zabrané. Položil jsem si tašku na spodní postel. Většina kluků odešla do společenky a já zůstal na pokoji s Todorokim a Iidou.
Kývl jsem na Iidu a on pochopil. Odešel z pokoje a já tam zůstal sám s Midoriyou.
,, tak. Máš s sebou kytaru? " zeptal jsem se
,, a jo" najednou vstal a běžel k mobilu.
,, Zapoměl jsem. Musím zavolat mamce"
,, tak jo" kývl jsme na něj.
Podíval se na mě jako na největšího debila.
Nechápal jsme.
Šel na chodbu... Aha už jsem to pochopil.
,, ahoj mamí. No já...jaksi jsem zapomněl tu kytaru doma a... Nemohla by jsi mi ji přivést prosím?
Jasně
Jo? Děkuji moc mami.
Jasně mám tě ráda
Já tebe taky ahoj. Típnul jsem hovor a šel zpět k Todorokimu.
,, tak? "
,, prý mi ji přiveze" a usmál jsem se.
Myslím že jsem se teď tvářil jako když se malé dítě dívá na lízátko.
,, todoroki? " řekl potichu
,, jo"
,, no já jenom... Moc se spolu normálně nebavíme a... Chci se zeptat proč jsi na mě najednou tak hodný?"
,,no...já nevím prostě mi došlo že...Nevím.
,,aha" řekl trochu sklesle.
Když řekl že neví trochu mě to mrzelo, ani nevím proč ale není divné někomu říct že nevíš proč se s ním bavíš?
,, hm. Půjdu asi za klukama. "
,,jasně" odpověděl.
Když jsem přišel do společenkynevefel jsem s kým se bavit. Byli tam skoro všichni kluci a i přes to jsem se cítil sám. Uraraka! Nikde ji tu nevidím. Zkusím její pokoj.
Stál jsem před jejím pokojem a zaklepal. Hned mi otevřela... Mina?
