,, dobře? " zašeptal jsem. Todoroki odtahnul Mininu hlavu od našich sedaček a někam šel. Mezitím jsem si dal do uší sluchátka a poslouchal písničky.
Šel jsem s Minou do zadu autobusu.,, hele jsi jediná komu jsem to řekl, tak toho prosím nech" hodil jsem na ni naštvaný pohled. Jen se uchechtla a šla pryč.
Doufám že to nikomu neřekne.
Šel jsem si sednout zpět k mému zeleno-vlasemu klučinovi.
,,tak jsem zpět" řekl jsem potichu.
Zase si mumlal. Je tak roztomilý.
,, takže když jedeme 80km/h budeme tam asi za 30 minut, ale budeme určitě ještě zastavovat... " přerušili mě.
,, hej Midoriyo. Už zase si mumláš."řekl Todoroki
,, jo aha promiň"zašeptal jsem.
,, to je dobrý" začal se trochu smát.
Musel jsem se taky usmát.
,, nesmej se mi" nafouknul jsem naštvaně tvářičky.
Poté jsem dostal záchvat smíchu a Todoroki taky.
Když jsme jeli kolem vodopádů (řeky) všichni se dívali z okénka a začali si to fotit. Taky jsem si to vyfotil a podíval se na Midoriyou který usnul. Už jsem říkal že je roztomilý?
Začal k nám mluvit Aizawa,, za 5 minut jsme tam, tak si začnete balit věci a zkontrolujte si po sobě sedadla" podíval jsem se na Midoriyu.Pořád spal.
,,midoriyo. Midoriyo vstávej. Už tam budem" zamračil se.
Otevřel jsem oči a uviděl Todorokiho.
,, co? Už jsme tam? " promnul jsem si oči.
,, jo" stručně odpověděl. Vlastně jsem nic jiného nečekal.
Sednul jsem si a hned jsem slyšel Midnight jak říká že už jsme na místě.
Vystoupili jsme z autobusu a Iida kontroloval sedadla.
,, tak teď vám budu číst jména a budete takhle v pokojích dobře? "
,, ano pane" vykřikli všichni.
První kluci Iida, Midoriya, Bakugo, Kirishima a Todoroki. Další pokoj Denki, Mineta,...
No skvěle jsem v pokoji s Todorokim. Tenhle výlet nemůže být horší.
Tak tohle byla další kapitola. Co se stane příště? Chci moc poděkovat za 15 hlasování a 50 přečtení omg ❤️.
