Same Soul, Different Body (LS, CZ) ✔︎

4.

Sledovali jsme film a sem tam si u toho vtiskli na tvář či do vlasů letmý polibek. Nakonec nám nebylo tohle ležení v objetí až tolik příjemné. Harry se posadil normálně na pohovce a mě si vtáhl na klín. Film nabral na peprnosti a vzrušujících scén stále přibývalo. Doteď jsem vůbec nevnímal bouli pod sebou, ale když jsem omylem zavrtěl  boky do stran a Harry mi na to odpověděl zaúpěním, došlo mi o co tu jde.

„Promiň, moc se omlouvám, já nechtěl." vystřelil jsem z něj na své vlastní nohy a zahleděl se mu do očí. Respektive jsem se vážně snažil koukat se mu pouze do očí, ale nepovedlo se. Přeci jen mi omylem sjel pohled na bouli v kalhotách Harryho.

Hlasitě jsem polkl. Nikdy předtím jsem nic takového nezažil a nedělal.

„Můžu... Můžu ti s tím nějak pomoct?" zeptal jsem se až moc nevinně. Oba dva jsme si zkousli ret. On ze vzrušení a já z nervozity.

„To bys byl vážně moc hodný chlapec." kdo ví proč mě jeho věta, konkrétně oslovení 'hodný chlapec', až moc uspokojila. Spokojeně jsem zamručel a vychutnával si příjemné lechtání motýlků po celém mém břiše. Líbilo se mi to oslovení.

Pomalu a ochotně se sesunul na kolena. Přišlo mi, že bych teď pro Harryho udělal cokoliv, jen abych ho uspokojil a pomohl mu od jeho problému. Na jednu stranu mě má domněnka děsila, ale na tu druhou strašně vzrušovala.

Pásek Harry neměl, tak to šlo rychleji. I přes to jsem se rozhodl ho potrápit. Pomalu jsem rozepínal jeho džíny, které po nějaké chvíli letěly k jeho kotníkům, kde zůstaly. On už nechtěl čekat a chtěl si stáhnout i boxerky, ale já ho zastavil. Přes látku jsem přejel přes jeho chloubu, která se ještě víc napnula. Harry už kňučel nedočkavostí, tak jsem se do toho pustil. Rychlým pohybem jsem mu stáhl boxerky, které padaly za kalhotami ke kotníkům.

Vzal jsem do rukou jeho chloubu, která byla o něco větší, než ta má. Rozhodl jsem se následovat instinkty a pudy. Políbil jsem ho na špičku. Harry se opřel o opěrku gauče a se zakloněním hlavy vyfoukl všechen vzduch ze svých plic. Bral jsem to jako úspěch. Jeho chování mě nutilo usmívat se jako idiot. 

Rozhodl jsem se začít. Pomalu jsem zasunul jeho špičku do svých úst, kde jsem si s ní trošku pohrál jazykem. Z Harryho strany se ozvalo kňučení, které mi jen potvrzovalo jeho nedočkavost. Už jsem na nic nečekal a  začal jsem si pomalu tlačit jeho chloubu hluboko do krku. Nebylo to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Z očí mi tekly slzy, z pusy kapaly sliny, ale vážně jsem se snažil nepřestávat. Otřel jsem se nosem o jeho podbřišek a silou k sobě tiskl víčka. Hned na to jsem začal pomalu sunout jeho nádobíčko ze své pusy, abych ho mohl znovu zatlačit do svého krku. S tím už mi ale pomohla Harryho ruka, která se objevila v mých vlasech. Tahal za ně a určoval si tempo. Jeho steny a vzdechy mi dodávaly sebevědomí a hlavně pocit, že to dělám dobře. 

„Lo-Loui." vydralo se z jeho úst, když jsem experimentálně zapojil zoubky. Na to, že to dělám poprvé, to šlo dobře. 

Ještě párkrát jsem nechal svou hlavu přitáhnout se zataháním za vlasy blíž k podbřišku Hazzy, dokud mi nevyvrcholil s výkřikem mého, totiž Louiho, jména do úst. Opět jsem neměl nejmenší tušení, co dělat, ale pudy mě nezklamaly. Instinkt mi radil, abych vše poslušně spolykal a něžně vysál i zbytek, který na Harryho špičce zůstal. Následoval jsem své pocity, které byly podle zvuků, které Harry vydával správné. 

„Moc tě miluju, víš to?" dostalo se mi hned několika polibků na jistě napuchlé rtíky, když si Harry schoval juniora zpět do kalhot a vtáhl si mě do klína. 

„Vím. A já tebe." zaculil jsem se na něj a nechal si vtisknout další polibek na čelo. 

„Dokoukáme ten film? Slibuji, že už mi nebudeš muset znovu pomáhat s mým problémem! Za chvíli to končí a už se neděje nic velkého, co si pamatuji." kývl jsem s koutky nahoře na Hazzu a nechal se znovu vtáhnout do medvědího objetí.

Já nepsala smut skoro 4 měsíce, takže se fakt moc omlouvám, jestli je to shit, ale snažím se! Jen tohle jsem psala 2 dny a dnes ještě upravovala, proto vychází kapitola tak pozdě 😅 (navíc moje líná záď spala skoro do půl dvanácté a pak dělala úkol z fyziky, kterou tak strašně všichni milujeme)