Same Soul, Different Body (LS, CZ) ✔︎

5.

V televizi běžely titulky, které vnímal jen jeden z nás. Harry to ke konci zalomil a spal až doteď. Nechal jsem ho být, ačkoliv jsem si toho, že spí, všiml hned.

Když spal, vypadal vážně roztomile. Růžové rty měl stočené v malém úsměvu, na tváři spokojený výraz, svaly uvolněné a kudrliny mu padaly do očí. Vypnul jsem televizi a prohrábl Harryho jemňoulinké vlasy. Ze spánku spokojeně zamručel a něco nesrozumitelně zabrblal.

„Hazzy, vstávej." zašeptal jsem, ale z jeho strany se mi nedostalo odezvy.

„Hazz?" bez reakce.

„Harry." něžně jsem přejel rukou po jeho tváři, ale znovu bez odezvy.

„Harolde!" 

„Co se děje? A kam letíš?" nečekal jsem, že se vymrští do sedu tak rychle. Lekl jsem se toho a skončil na zádech na zemi vedle pohovky. Při pádu jsem nestihl ani vykřiknout.

„Pomůžeš mi na nohy, nebo tam budeš jen dřepět?" rýpl jsem si, když se nikterak nechystal k tomu, aby ke mně byť jen natáhl ruku.

„Jo, jasně, že ti pomůžu." zvedl se z gauče a ze země si mě bez jakékoli známky námahy vyhodil do náruče jako princeznu. Vypískl jsem, jelikož jsem jeho jednání nečekal. 

„Něco mě napadlo, Lou." řekl, když si s mou pomocí obmotal moje nohy kolem pasu a chytil mě pod zadkem. Spojil jsem ruce za jeho krkem a zahleděl jsem se mu do očí.

„Copak tě napadlo?" 

„Co takhle si udělat hezký večer? Uvařím nám nějakou dobrou večeři a bude nám fajn." nepřerušoval mezi námi oční kontakt a já se snažil působit normálně, ačkoliv jsem byl z nádherné barvy jeho duhovek jako opilý. Rád bych odpověděl, ale má ústa nespolupracovala. Hlasivky daly výpověď a mně zbyla jen možnost souhlasu bez použití řeči. Rychle jsem zakýval hlavou a natiskl své rty na ty jeho. Teprve až když jsme se odtrhli, tak jsem promluvil.

„Moc rád s tebou povečeřím." 

Já se fakt omlouvám, že je to tak krátký, ale upřímně to mělo mít celý původně jen jeden dlouhej díl a ne několik krátkých. Snad mi neukamenujete 😅