Same Soul, Different Body (LS, CZ) ✔︎

Epilog

Probudila jsem se ve své posteli s tisícem otázek v hlavě. Neměla jsem tušení, co se včera stalo a nemohla jsem si zaboha na nic vzpomenout. Přišlo mi, jako bych prospala celé dny a stejně jsem byla unavená. Nechápala jsem to. 

Vstala jsem z postele a rychle jsem se oblékla do letních šatů. Zase jsem nestíhala do práce. Naposledy mi šéf řekl, že mám poslední šanci a pokud přijdu zase pozdě, vyhodí mě. To jsem si nemohla dovolit. Sotva zvládám platit nájem za garsonku, ve které bydlím. 

Rozčesala jsem si černé vlasy a rychle se namalovala. Na snídani nezbyl čas. Navíc byla lednice stejně prázdná. 

Vyběhla jsem z bytu a zabouchla za sebou dveře. Rychlým krokem jsem se vydala k nedaleké zastávce autobusu, který mě odveze do práce. 

„Rose! Ahoj. Svezu se s tebou, nevadí?" 

„Vůbec ne, Jess." na zastávce jsem potkala svou kolegyni a kamarádku v jedné osobě - Jessie. Svezli jsme se spolu autobusem až před budovu, kde se ve velké budově nacházely naše kanceláře.

Byl to den jako každý jiný, ale i přes to mi přišel tak rozdílný.

A je to tady... Konec.

Ráda bych vám všem poděkovala za každý hlas, komentář, přečtení i přidání do seznamů četby. Strašlivě mě to těší. Jste úžasný! 

Doufám, že se vám alespoň trošku tahle knížka líbila. A také doufám, že jsem napsala ten smut alespoň trošku dobře... Přeci jen jsem naposledy psala smut před čtyřmi měsíci :D

Každopádně ještě jednou děkuji, zlatíčka. Mějte se hezky, papa <3

-------

A teď ještě info pro ty, kteří nejsou líní číst moje kecy :D

Momentálně píšu dva příběhy. Jeden jde vážně pomalu, jelikož nemůžu přijít na to, jak bude pokračovat. Ten druhý jsem začala nedávno a jde mnohem rychleji od ruky. Když jsem ho ale představila mé kámošce, řekla, že ten nápad je takový... No ne úplně pěkný. Proto ho píšu aktuálně jen pro sebe. Možná, že někdy spatří světlo světa, ale nevím nevím xD

Opět je to samozřejmě Larry fanfikce ;)

Jinak pokud nebudu ten příběh po dopsání vydávat, tak nemám žádný jiný. To znamená, že dokud mě nenapadne něco lepšího, nebudu jaksi aktivním autorem. Nechci si dávat pauzu, baví mě psát. Jenže když nejsou nápady, nejsou nápady ¯\_(ツ)_/¯

Doufám, že zas až půjdu někdy po ulici se sluchátky v uších a myšlenkami v jiném světě, napadne mě něco lepšího, než ten příběh, který píšu teď (název není definitivní, takže vám ho neřeknu hah).

Každopádně... To je všechno pro dnešek :D 

Žijte své životy, GiveLouisHisCarrots se loučí, WatermelonSugar-Bye <3