Celou cestu autem neposlouchám nic jiného, než 'Kdo byl ten kluk?' 'Znáte se už dlouho?' 'Líbí se mi' ' Vypadá jako hodný kluk' 'Musíš s ním jít ven' apod. Už mě to nebaví a tak tajně doufám, že už brzo dojedeme domů. Co tajně? Dávám jim to jasně na jevo. Sice svoje rodiče miluju, ale tohle jejich chování když příjde na kluky nesnáším. Je to otravné. Přijíždíme do velmi bohaté ulice. Asi jen projíždíme. To si ale přestávám myslet, když zastavíme u prostřední vili. Vedle jsou ještě dvě. Jsou sice pěkné, ale ta prostřední je nejlepší. Táta s mámou vystoupí z auta a začnou vytahovat věci z kufru. Ze starého domu jsme si vzali jen důležité věci. No.. vzali jsme všechno kromě nábytku, ten jsme tam nechali. Věci co se sem nevlezli zachvíli dovezou stěhováci.
"Tak zlatíčko, běž dovnitř a najdi si svůj pokoj." Řekne táta a já jak neřízená střela utíkám do útrop tohoto božího domu. První místnost je předsíň. Má velikou šatnu společně s botníkem. Ten je taky velký. Ten botník samozdřejmě. Dál je obrovský obývák. U stěny je obří sedačka. Před sedačkou je velký skleněný stůl. Nejvíc mě ale zaujme ta obrovká, co obrovská, přímo gigantická plazmová televize. To se bude dívat. Z obýváku vedou dvoje dveře. Projdu těmi nejbližšími a dojdu do kuchyně. Nevím, co bych řekla o téhle kuchyni. Je hezká a moderní. Má vestavěný sporák a troubu. Je prostě hezká. Vyjdu z kuchyně znovu do obýváku a dojdu k druhým dveřím. Tam je chodba. Já se však vydám nakonec chodby ke schodům a jdu nahoru. Když jsem došla nahoru,tak jsem došla na konec chodby a otevřela dveře. Interiér pokoje byl luxusní. Velká postel s nebesi. To jsem vždy chtěla. Pokoj měl béžovou barvu. Skříně byly tří barevné. Pořád se tam střídala tmavá,světlá a středně tmavá barva dřeva. Prostě nádhera. Z pokoje vedli čtvery dveře. Jedny na chodbu, druhé na obří balkón, třetí do koupelny (mám vlastní koupelnu!!JOOO!!) a poslední do soukromé šatny. Panebože. Tenhle dům nejlepší místo nasvětě!
-—————————————————
Krátká část, omlouvám se, ale chtěla jsem nahradit tu strašnou dobu mezi prvním a druhým dílem. Dnes se chystám napsat Four ale nevím, jestli to vydám. Takže kdo si počká, ten se dočká. Jen bych chtěla vědět, jestli tohle někdo vůbec čte a jestli tohle někoho vůbec zajímá. Takže kdo tohle čte a zajímá ho tenhle příběh, tak ať napíše, co si o tomhle myslí, že je to hrozný, nebo třeba ať napíše jen že to čte. Sice těch reads není moc, ale já jsem ráda za každého človíčka, co si tohle přečte. xo__xo
