| DON'T LEAVE ME ALONE | VERCETTI CG

3.

"Hele léňo, není to vercetti?" zeptala se mě Sára.
"Noo, myslím že jo, ale taky to může být někdo jinej žejo. Přece jenom je tady celkem tma a na ty reflektory se nedá úplně spolehnout." odřekla jsem doufajíc, že si neprojížděl můj instagramový profil a že mě nepoznal. Opravdu nevím co bych dělala.
"Oukey lidi, zdraví vás vercetti a central gang, dneska to tady rozjedem, nebo ne?" Jakmile se Vercetti ujal slova, publikum pod podiem začalo různě ječet a hulákat. Au, moje uši proboha, meli by se trošku krotit s tim pištěním, nikdo na to není zvědavej.
Jelikož vercetti zrovna začal rapovat svoje písničky, šla jsem si pro další drink, protože toto musim vstřebat. Jak je možný, že se objevil zrovna v tomto klubu zrovna dnes sakra? Tomu se říká shoda náhod.
Jakmile jsem došla k baru, sedla jsem si a poprosila jsem o rum s colou. Hned co přede mnou drink přistál, vzala jsem si ho s sebou a šla jsem zpět pod stage.
Kdyz jsem přišla zpět po pódium, koncert pořád jel v plném proudu.
Mela bych si to začít užívat, tak dlouho jsem si přála jit na koncert central gangu a ted tu je a ja si to tu ani nesnažím užít, zatímco holky si to užívají až až. Všude skáčou, zpívají texty a jde vidět, jak jsou rády. Jdu se k nim přidat.
"Hele léňo, vercetti se na tebe pořád dívá, asi tě poznal." vyhrkla na me Sára hned co jsem se za nimi tim davem prorvala. "To je nemožný Sári, však jsme se osobně ani neviděli a podle instagramu mně asi těžko pozná" opáčila jsem jí. "No jak myslíš, ale my si myslíme, ze te poznal. Celou dobu co jsi byla pryč porad koukal do davu a vypadalo to, ze nekoho hledá. A jakmile jsi došla, tak koukal pořád na tebe, stejně jako teď, no jen se podívej!" rekne mi Denča a nenápadně mi naznačí ať se na
Dominika podívám. Jakmile na nej přesunu svůj pohled, náš oční kontakt se spojí. Zrovna rapuje shaka s forestem, takže se mi bez problémů může divat do očí. I v tom hrozne nekvalitním a blikajícím klubovým světlem vidím, že se usmál a mrkl na mě. Dobře, toto nezvládám.
"Holky jdu si ven zapálit, potrebuju na vzduch." rekla jsem holkám a šla jsem ven. Měla jsem v plánu jít před klub, ale viděla jsem nějaké dveře, tak jsem se vydala k nim. Jakmile jsem je otevřela, vyskytl se mi pohled na klub zezadu. Sedla jsem si na kovové schody, z ledvinky jsem si vytáhla své cigarety se zapalovačem a cigaretu si zapálila. Seděla jsem, kouřila cigaretu a premyslela nad vsim, co se za poslední dny stalo. Neskutečný.
"Nečekal bych tě tu." promluvil nekdo vedle me. Otočila jsem se a uvidela jsem Vercettiho. "Neměl by jsi být na stagi?" zeptala jsem se ho.
"Ja uz svoji show skončil, teď jsou na řadě to tam rozjet Shaka s Forestem a pak asi Spack s Reseteedhem. Jinak asi to víš, ale jsem Dominik" řekl.
Jen jsem kývla hlavou na znamení, ze jsem poslouchala. "Sednu si k tobě, pokud nevadí." oznamil mi a nez jsem stihla cokoliv rict, natož se též představit, tak si sednul vedle me. Otocila jsem na nej hlavu, koukala jsem se na nej jak v kapse loví svoji krabičku se zapalovačem. Vložil si cigaretu do úst a zapálil si, podíval se mym směrem a usmál se. V tu ránu jsem zčervenala, jeste ze je tma. "Co ty tu vůbec děláš Léňo? Nevypadala jsi, ze by te koncert nejak extra bavil, takze předpokládám, ze tu nejsi dobrovolně a že tě sem dotáhly tvoje švihlé kamarádky." oznámil mi svoji teorii se smíchem. "Vlastně ne. Šly jsme prostě s holkama do klubu, ani jsme nevěděli, že tu budete. Ale fajn překvápko, to nepopírám. Každopádně... jak vůbec znáš moje jméno?" opáčila jsem zase já.
"Hele, sklerózu ještě nemám. Ráno jsme si psaly pokud vím. Zval jsem tě ven, což mimochodem pořád platí. Tak co takhle se jít projít, když uz jsme se tu takhle, shodou náhod samozřejmě, sešly?" navrhl Dominik s mírným úsměvem. "Nevím jestli je to dobrej napad, holky me budou hledat."
"Ale prosimte, vzdyt jim muzes poslat smsku. Jsi dospělá, teda doufám. Ale tak, na 15 nevypadáš i kdyz na 12 ano, no to jsem to vyhrál teda." zacne se smát Dominik. "Hej to není vtipny! Ja nemůžu za to, ze jsem malej liliput se 163 centimetry! To ty jsi tady ten obr." opáčila jsem mu zase já. "Náhodou je to roztomilý jak jsi malinká" uuu asi se rozteču. "Tak co, půjdeš? Prosím." udělal na mě psí oči a těm se proste nedá odolat. "No dobře! Ale jen protoze umíš skvělej štěněčí pohled, kterýmu se nedá odolat!" zasmála jsem se. Napsala jsem holkám smsku, ze jsem se sla s Dominikem projít a ze jim doma zbytek reknu, tak at mi pak zavolaji az budou chtít jít domů.
"Každopádně... to mě ale musíš chytit!" vyhrkla jsem se smíchem a rozběhla se od něj pryč. Snad se moje atletické výkony ze základní a střední školy ukážou, právě je dost potrebuju. Nemůžu si přece udělat hned na první dojem takovou ostudu, ze ani neumim běhat. To bych se pak hodně styděla.
Trochu jsem se natočila, abych videla jak moc blízko u mně Dominik je.
Po mém zjištění, ze je hned za mnou jsem přidala o trochu víc, ale uz jen z posledních sil. Vážně bych mela přestat kouřit.
"A mám tě!" zakřičel Dominik a jeho ruce se obmotaly okolo mého pasu, aby me zastavil. "Vyhrál jsem." rekl Dominik zadýchaně.
"Okay dobre, ale ja asi umřu na odkysličení plic, nemuzu dýchat!" rekla jsem, zacala jsem se smat a se mnou i Dominik. No, oba jsme se ale spíš začali dusit. Rozhlédla jsem se kolem sebe a se zjištěním, ze jsme v parku, jsem sebou hodila o zem a zustala jsem na zemi ležet. Dominik se ani neptal co to delam a žuchl do měkkého trávníku za mnou.
"Nečekal jsem, že budeš takhle rychlá. Dala jsi mi zabrat a co teprve moje plíce? malem jsem je nekde po ceste nechal." řekl se smichem Dominik.
"Aspoň si pro příště pamatuj, že mě nemáš podceňovat" řekla jsem s úšklebkem. "Moment, ono nějaké příště bude?" zeptal se me s nečitelným výrazem. "Moment, ja myslela že.. ne nic dobry, to je jedno, kasli na to." pomalu jsem se zacala zvedat s tim, ze pujdu domů. Překvapilo me to, ale asi to nebudu řešit. Prostě hold nejsem zábavná jak ostatní holky.
"Hele Léňo, sakra, notak počkej! Nikam nechoď, ja to tak nemyslel." hulákal za mnou Dominik, zatímco já šla dál. "Léňo, tak sakra zastav, prosím. Nemyslel jsem to tak, vážně. Chtěl jsem vidět tvoji reakci, ale než jsem stihl cokoliv rict, šla jsi pryč. Rozhodně budu rád za dalsi schůzku, dost jsem se s tebou odreagoval. Tak prosím nikam nechoď, lehněme si zpět na trávu a pojďme se spolu dívat na hvězdy, hm?" usmival se na me Dominik.
"Dobře, ale kdybys nebyl tak cute, tak bych šla domů a to myslim zcela vážně."
"Dobre dobre, beru na vedomi" oba se s Dominikem zasmějeme, hupsneme spolu do trávy, lehneme si na záda a koukáme na hvězdy.
Jak nádherný den a nadherna atmosféra. Konečně se citim svá.