| DON'T LEAVE ME ALONE | VERCETTI CG

2.

ASI MÁM INFARKT.

Už minimálně 5 minut koukám na tu zprávu a absolutně nevím, co odepsat.
Moje srdce bije jako splašené a nejde ho uklidnit.
Vždyť já ani necekala, ze vážně vyhraju, mám na všechny soutěže už od mala hroznou smůlu.
Vzala jsem znovu do ruky mobil a rozhodla se uz konečně odepsat.

lenka128: Ahoj, moc dekuju, ze jsi me vybral, vlastne jsem to vubec necekala a moc si toho vazim. Ale abych pravdu řekla, tak o tvuj macbook mi vůbec nejde, klidne ho dej někomu jinému. Šlo mi o to si s tebou alespoň popsat nebo se s tebou vidět a třeba s tebou prohodit par slov. Omlouvam se za ztrátu času, měj se hezky, xoxo.

Dobře, myslím, ze toto nezni špatně. Kliknu na tlačítko odeslat a ted uz se muzu jen modlit, aby nebyl naštvaný.
Jelikož jsem už poměrně dlouho nemela cigaretu, tak par kroky přejdu k oknu, ktere otevřu a zapálím si tu vraždící nikotinovou tyčinku. Pomalu taham smrtící dehet do svých plic a přitom koukám z okna. Dnes je venku opravdu nádherně, možná bych mohla napsat holkám z košťátek co mají dnes v plánu.
Chňapnu do ruky mobil, odemknu ho a přejedu prstem na ikonku messengeru, kde na mě hned jako první vyjede skupina s názvem košťátka.

léňa: hey guys, co dneska děláte? je tam dneska fakt hezky, co něco podniknout?

sáruš: zrovna jsem ti chtěla zavolat. Jedu k rodičům asi na hodinku, tak se pak muzu stavit k tobe nebo můžeme jit na obed.

emma: ja bych rekla, ze dnes muzu s vama, kdyz ted hned vyjedu, do hodiny jsem tam!

léňa: okey, jeste nekdo neco dnes? co ostatni?

denča: za dvacet jsem tam!

terka: za pul hoďky jsem u tebe léňo!

Dobře, plány na dnešek jsou zcela jasné. No a jelikož je zhruba 10 hodin ráno, mela bych se sebou okamžitě něco dělat.
Rychle jsem se zvedla, předběhla jsem do své ložnice a stoupla si ke sve skříní. Po asi 15cti minutovém koukání do skříně jsem zjistila, ze nevim co na sebe. No, nakonec to vyhrály černé roztrhané jeans, tričko od yzomandiase z labelu milion plus, který taky zbožňuju a na to jednoducha jarní bundička. Jelikož nejsem žádný makeup artist, dala jsem si jen řasenku, upravila si obočí a dala si lesk na rty. Vlasy jsem si nechala tak jako skoro vždy - přírodně rovné jak prkno a rozpuštěné podél ramen. Myslím, že to nevypadá zase tak špatně.
Když se rozezněl domovní zvonek, prešla jsem ke sluchátku a hned na mě vybalily holky, že si mam pohnout.
Vzala jsem si klíče, peněženku, mobil, zapalovač a cigarety, stříkla jsem na sebe svůj oblíbený parfém, obula si svoje oblíbené boty a mohlo se vyjit.
Hned co jsem došla dolů z mé bytovky, holky se na mě vrhly jako labutě na suchej rohlík. Po našem úžasném hromadném objetí jsme se konečně rozhodli, že nejdříve skočíme do parku a pak zajdem na obed.
"tak co holky, která z vás už konečně klofla nějakýho toho kluka?" zeptala jsem se jich. Odpovědi se mi bohužel ale nedostalo.
"hele deniso, ty se nějak culíš! s pravdou ven a dělej!" vyhrkla na Denču z ničeho nic Terka.
"no dobře, někdo by se našel..jmenuje se David, je mu 22, je vysokej, má hnědý vlasy, hnědý oči a je strašně hodnej. Taky má hrozně moc tetování, je to fakt hot. Ale nic spolu nemáme, jsme kamarádi." přiznala se konečně Denča. "no tak to počkat, podle popisu to sedí na Doriho" řekla Emma po chvíli ticha. "vlastně máš pravdu Emmo, je to Dorian." no tak toto? kdo by to byl řekl ty kráso. "Tak snad vám to vyjde, musíš nas informovat" zasmála se Sára.
"hej a co ty Sári? jak to vypadá s tebou? taky sis nabrnkla nějakýho rappera?" zeptala jsem se se smíchem.
"Ježíši ne, neblázni. Já budu dále žít ve své nereálné bublině a snít o tom, že potkám Jakuba a dám si s nim konečně tu fotku." rekla Sára.
Abych vám ujasnila o co jde. Sára je zamilovaná do jistého pana Yzomandiase. Taky má na sobě zrovna jeho merch - mikinu double trouble tour na které je i Nik Tendo,do kterého jsem celkem zamilovaná i já, Denča, Terka, Emma a vlastně i ostatní ze skupiny Košťátek. Všechny v té skupině máme rády CG i M+.
Jelikož už jsme dostaly celkem hlad, rozhodly jsme se, že si zajdeme na trošku pozdní oběd.
Šly jsme do první restaurace kterou jsme viděly a volba byla už od prvního dojmu správná.
Posadily jsme se a jakmile přišel číšník, tak jsme si objednaly.
"hej terko, videla jsi, jak se na tebe ten číšník díval? určitě se tě, než budeme odcházet, zeptá na číslo. tak mu ho pak hlavne dej." řekla Emma Terce.
"no to nevím, uvidíme. ale hezkej je dost, to se musí nechat. jedno rande by mě treba nezabilo" přiznala se Terka.
Z ničeho nic mi přišlo upozornění na instagramu, který jsem rozklikla a hodilo mě to rovnou do chatu s vercettim. Počkat, s vercettim? Boze, on mi odepsal, nechci se tam divat.
Určitě bude nastvanej, že jsem ho okradla o čas.

vercetti_cg: hele, za výhru vubec děkovat nemusíš a je od tebe hezký, že ji vlastně ani nechceš a přenecháš muj macbook někomu jinému.
Každopádně, stále trvám na tom, abychom se viděli, takze se ptam znovu. Kdy a kde se můžeme sejít? Pokud jsi z Ústí, tím lépe.

Proboha, co mám sakra dělat?
"hej léňo, s kým si to tam tak píšeš?" zeptá se me Sára s Emmou. Sakra, musim s pravdou ven. Sára vzdycky pozná, když lžu, zná me ze všech nejlépe. A je to v háji.
"že ty si tam dopisuješ s nějakým klukem, hmm?"
"noo... vlastně ano." řekla jsem nejistě.
"no tak to nám okamžitě musíš říct o co jde a jak to vzniklo" řekla Terka. " a taky o koho jde! doufam, ze je to aspoň taky rapper, ať se nejsem sama." dodala se smíchem Denča. No, tak teď jsem teda pěkně v pasti.
"no, vlastně, je to taky rapper. A abych vám to upřesnila jde o vercettiho.." kuňkla jsem, jelikož jsem nevedela, jak budou reagovat. "COZE?!" zakřičela Sára. No, a to je presne ono!
"Jak jako, že je to vercetti? tobě napise nebo odepise tvuj nejoblíbenější interpret a ty se nam to ani neopovážíš říct? To snad nemyslíš vážně." dodala k tomu Emma.
"hele, ja vam to chtěla říct, jen nebyl čas. A stalo se to včera, není to ani nic velkého. Jen jsem mu odepsala na tu soutez na instagramu a on mi pak napsal, ze jsem vyhrála a že kde se sejdeme. Já mu pak odepsala, ze je to hezky, ale že výhru nechci, že mi šlo jen o to ho vidět nebo si s ním alespoň
trochu popsat. No a on mi napsal, že stále trvá na tom, že se chce sejít a že pokud jsem z Ústí, tak tím lépe. No a ja nevim co mu mam odepsat. " dořekla jsem svůj momentální nejzajímavější zážitek.
" no ty kráso, to je hodne hustý! rozhodně mu musíš odepsat, že jsi z Ústí a ze se chceš setkat. Nemůžeš přece přijít o takovou možnost Lenko! Odepiš mu hned nebo mu to napíšu sama." vyhrkla Denča.
" Dobre dobre, fajn fajn. Jdu na to."

lenka128: ano, jsem z Ústí. A pokud na tom opravdu trváš, tak se s tebou sejdu moc ráda. Kdy a kde si vyber sám, opravdu nevím, jak ti to vyhovuje.

"Odepsáno a jak vidim, tak máme i dojezeno" promluvila jsem do vlny ticha. " Jo, nerada to rikam, ale opustim vas, musim jet domů, Alex na me čeká." řekla nám Emma, všechny nas obejmula a se slovy, ze si napíšeme, nas i opustila.
"hele holky, nechcete jit do klubu? Můžete u mě i prespat." rekla jsem, jelikož jsem na večer plány neměla.
"To neni špatnej nápad. Já to beru" houkla směrem ke mně Sára. Nakonec jsme souhlasily všechny, takže jsme si sbalily svoje veci a chystaly se odejít. Náš oběd jsme schválně poslali zaplatit Terku, jelikož byl zrovna u pokladny onen číšník. A presne jak jsme doufali, Terka přišla s jeho telefonním číslem na papírku. Všechny jsme ji pogratulovali a vydali jsme se na cestu ke mně domu, jelikož se do klubu musíme trochu zkulturnit.
Po dlouhých přípravách, kdy si holky vzali šaty nebo sukně a já svoje oblíbené roztrhané modré jeans s bodýčkem a bomberem pres to, jsme mohli konecne vyjit.
Klub od mého bytu naštěstí nebyl zase tak daleko, aby jsme to nemohli dojít pěšky. Jakmile jsme se dostali dovnitř, Denča okamžitě sla objednat drinky a my šly zabrat box ve kterem budeme tento večer pobývat.
"Hele, venku jsem četla, že tu má prej být nějaká akce, tak uvidime. Zacina to za 5 minut, tak se jdem prorvat dopředu, ať máme nejaký dobrý fotky a videa." vyhrkla z niceho nic Sára. Hned jsme teda vstali a přemístili se pod pódium. Doufám, ze to alespoň bude stát za to.
Když jsme došli k pódiu, zhasla všechna světla a rozsvítily se reflektory, které mířily přímo na pódium, na kterém už byla dnešní společnost.
Dívala jsem se přímo na jednu osobu, někoho mi hrozne připomínala, ale nemohla jsem si vzpomenout koho. No jakmile na nej zazářil reflektor, hned jsem poznala o koho jde.
Vercetti. Central gang. No do prdele.