Vesnická holka

Stěhování

Ráno jsem se probudila jako první a šla dolů připraavit snídani. Všechny jsem vzbudila a pozvala na snídani, kterou jsem připravila. Po jídle jsem si šla dobalit a běžela před dům se všemi věcmi. Stoupla jsem si před našeho modrého Renaulta a čekala, než táta odemkne. S Danem jsme nasedli a čekali než rodiče naloží do auta věci, které stěhováci neodvezli. Mezitím jsme ještě odevzdali klíče od ,,našeho'' domu. A vyrazili jsme.. Cesta tentokrát sice už netrvala tak dlouho, ale stejně jsem se těšila do Zvíkova, sice mě mrzelo, že jsem opustila dům ve kterém, jsem žila celý život, ale kdybych nikdy neskusila nic nového, vždycky bych se bála do všeho, co neznám a to já nechci. Když jsme dorazili do vesnice, už nás vítala babička s dědou Semínkovi s vodou, chlebem a klíčema od nového domova. S bratrem jsem hned do domu běžela.

Po dlouhém vynášení krabic z auta a malého úklidu, jsme všichni odpadli na gauč před televizi. Najednou někdo zaklepal na dveře.

,, Já otevřu''

,,Díky Miško'' povídá mamka.

Jdu ke dveřím a otvírám a v nich stojí rodina o šesti členech.Dva dospělí, tři mého věku a jedna malá holčička asi tak Danova věku.

,,Dobrý den'' povídám''

,,Dobrý den'' řekli skoro jednolasně.

,, Jsme Greenovi, vaši noví sousedi, a tady máte  bábovku.'' Povídá paní Greenová a podala mi bábovku.

,,Děkuji, pojdťe dál.'' Vešli a položila jsem bábovku na stůl.

Malá blonďatá holčička s culíky a červenou sukní jménem Klárka se šla Danovi hned představit. Bylo jí devět. Hned mu nabídla pomoc s vybalováním. Dan se jen začervenal a pozval ji do svého prázdného pokoje.

Já tam jen stála jak tvrdé Y, než mi táta řekl že my starší máme jít do mého táké prázdného pokoje, abychom se trochu seznámili.

Tak jsme šli.... co jiného by jsme taky měli dělat...Když jsme došli do mého pokoje, zeptala jsem se jich jak se jmenují.

Dozvěděla jsem že první dívka se jmenuje Endy, je to blonďatá holka s mikádem. Druhá se jmenuje Zoe má také mikádo, ale je to černovláska. Vlastně vipadají úplně stejně, jsou to dvojčata a je jim 14 jako mě. A ten blonďatej kluk na kterého pořád od té doby co přišli koukám je Steev, je mu 15. Jeho blonďatá ofina mu padá do očí, je fakt dokonalej. :-3

,,Nechcete něco k pití?'' Zeptala jsem se jich.

,,To bys byla hodná'' řekla Zoe a usmála se.

,,Nechceš pomoct?'' Nabídl mi Steev.

,,Děkuju tak pojď se mnou'' :-)  (nehorázdně jsem zrudla.. :-D :-3)

Když jsme donesli pití a trochu si popovídali od kud jsme atd.. , tak jejich rodiče je zavolali že Endy a Zoe musí na atletiku, ale Steev se mi nabídl, že mi klidně pomůže s vybalováním. Já mu poděkovala a nabídla mu, aby si sedl na mou postel. On si sedl a já vedle něj, podala jsem mu další minerálku.

,,Jaké máš vlastně přijímení?'' Zeptal se.

,,Gingerová''

,,Aha, dala by si mi tvoje číslo?''

,, :-D Jasně''

,,A...šla by si se mnou někdy....někam? :-3 , třeba na zmrzku nebo ven, k rybníku.....?'' :-D

,,To mě zveš na rande?'':-D

,,No...můžeš tomu tak říkat.. jsi opravdu milá..:-) ''

,,Díky, ty taky.:-)  ''

,,Tak já budu muset jít už domů.. ,,

,,Dobře Steeve.:-)  doprovodím tě.''

,,děkuji:-)

,,Tak ahoj''

,,Ahoj''

Když jsem doprovodila Steeva domů šla jsem na oběd.

Po obědě jsem se šla s Danem kouknout po okolí, koukli jsme se na školu do které budeme chodit, nebo na obchod co je nedaleko nebo na poštu.. když jsme se vrátili domů už byl čas na večeři a den skoro zkončil. ... unavená jsem šla spát hned po večeři. :-)