Vesnická holka

Zkouška I. SŠ Michel

Fotka malé Adélky, jak roztomilá :3 .. ♥ snad jste spokojeni s tím, jak vám sem dávám jejich 'fotky'.. :)

Vidím krásný duhový vodopád, myji si v něm své tmavé vlasy.....

,,Míšo, honem.. Zkoušky.. Dělej!"

Ze snu mě probudí, rozespalá máma..

Ježíš! Jsem zaspala,.. To né, za půl hodiny tam mám být!

Ani se nestačím nalčit.. Jen hygiena, dva copánky, abych udělala dojem, tašku, a práce co jsem namalovala..

V kuchyni tyčinku do ruky, nazouvací balerínky, kožená bunda, a honem na vlakové nádraží!

Udýchaná a naprosto vyčerpaná dorážímpo pětiminutách na vlak, který tam na mě čeká.. Měla jsem štěstí..

Po těch vysokých schodech vstupují do toho rychle jedoucího stroje...

Načež si sedan na poslední volné místo a to, vedle starého dědečka, který mi pořád kouká přes rameno do mobilu, jak si píšu se Steevem.

Po necelých deseti minutách jsem na místě, před modro-bílou budovou, která mimochodem vypadá jako parník.

Všechno na pozemku téhle školy, je velmi dobře designově spracováno, například keře do tvarů zvířat, cesty mozaikové a lavičky ani nemluvě.. ,,Krása" špitnu si pro sebe..

Ale dosti kochání, jde se na věc! S odhodláním vstupuji do chodby ve které je řada na zkoušení.

Opravdu jsem to naštěstí stihla, je tu velká řada mladých lidí, který se nedočkavě klepou..

Já jsem překvapivě v pohodě..

Jdu ke stroji, který mi dá pořadové číslo..

150... Dělají si srandu???!

No nic, číslo mám, a tak si sedan a vyndavám učebnice, ze kterých jsem se tedy moc neučila.

***

,,Číslo 149"

Vyleze ze dveří, velmi slušně oblečená profesorka, s nízko pozazenými brýlemi..

Už to přijde! Za chvíli jsem na řadě!

Trvalo to asi 10 minut, než přišla opět, a prohlásila po chodbě číslo 150..

Zvedla jsem se a následovala profesorku až do místnosti kde se ma vše odehrávat..

,,Dobrý den slečno Gingerová, ukažte nám své domácí práce.."

,,Ano, prosím.. Tady jsou"

Podávala jsem jim desky asi se třiceti obrazy, malbami a kresbami..

,,Působivé.."

Vykulila oči na mé výtvory..

,,Děkuji.." slušně jsem odpověděla a stála nehybně na místě.

,,Teď si vás prozkoušíme"

,,Proč jste se přihlásila právě na tento obor?"

,,Umění zbožnuji, a věnuji se mu celý život.."