Vesnická holka

Ach né.. !

Je to už měsíc co jsem těhotná, a už začínám cítit, že je ve mě další život, že jsem s ním propojena.

Steev je velmi pozorný budoucí otec, a bude opravdu dobrým tátou.

Řekla jsem si, že bych s ním dnes mohla někam vyrazit, je sobota a zbytek rodiny vyrazili teď už měsíční Amálku, která roste jako z vody, ukázat babiče.

Nápisu mu, a uvidíme..
Já: Ahoj Steeve, nechtěl by si dnes někam vyrazit?
Steev: Ahoj zlato, dnes bohužel nemůžu, třeba zítra.
Já: A proč nemůžeš?...
Steev: zítra by si mohla?

Ještě mi neodpověděl.. Tak co zajdu si nakoupit něco pro mimčo a zapomenut na to.. Ale stejnak je mi to divné, ještě včera mi říkal že má čas..

***

Procházím se po obchodech pro mimimka, a řekla jsem si že si zajdu na dortík.

Projdou kolem drogerie, pak kolem papírnictví, a už stojím před skleněnými dveřmi cukrárny.

Rozhlížím se po krámku, kolik je tam místa na sezení, a nevěřím svým očím...

Na stole pro dva sedí Steev a naproti němu nějaká zmalovaná buchta s dlouhejma rovnejma na červeno nabarvenýma vlasama..

Do očí se mi nahrnuli slzy a běžím az domů pěšky.

A on si mě ani nevšimnul, oči měl jen pro ni..

Vlezla jsem si do vany a napustila vodu až po okraj.. Opřela jsem se o stěnu a relaxuju. V hlavě se mi honí vše co mi provedl.

Vždyť spolu čekáme dítě!

Jak dlouho už to s ní táhne.. Jsem naštvaná, ale i přes to všechno si uvědomuji, jak moc ho miluji a že bez něj nedokážu žít.

Po důkladné očistě si utřu slzy a jdu si lehnout... Ale i přes hodinové snažení se mi nepodaří usnout tak se přemůžu na to, mu zavolat..
Píp...píp... Píp....

Zdá se že mi to nezvedne.. Asi se s ní někde peleší.. Jak sprosté!

Ale ani se nenaději a zvoní mi telefon..
,,Ahoj Miš, co potřebuješ?"

Na první slovo jsem se samozdřejmě nezmohla..
,,Ahoj" řeknu možná až moc ironicky.
,,Tak co se děje"

Tohle mě dostalo!
,,Ty se ptáš co se děje? To Já bych se měla ptát co se děje.!"
,,Míšo, Míšo, klid, to jdou ty hormony.."
,,Ježíš Steeve já jsem naprosto v klidu!"
,,Tak mi konečně řekni co se děje?"

Je podezdřele klidný..
,,Co měla znamenat ta holka? Ta, co jsi s ní byl v cukrárny. A tak si na ní civěl!"
,,Ty mě sleduješ?"
,,Ne, ale když jsi mi řekl, že se mnou nikam nepůjdeš, tak jsem šla do obchoďáku.. Tak mi to vysvětlí.."
,,Tak dobře jak chceš! Ta holka... Tak to je moje sestřenice, a pozval jsem ji do cukrárny, protože jsme se přes rok neviděli.. Stačí?"
,,A-Aha -T-t-tak to promiň..  J-já nevěděla.. Promiň.."
,,To ne v pořádku, měl jsem ti to říct, ale nevěděl jsem jak budeš reagovat..  Promiň mi to taky..
A setři se nosíš v sobě naše dítě.. Tak pusu a pa pa.. "
,,A-ah-ahoj" prostě mi došli slova.. Nejraději bych se za ním rozběhla a padla mu kolem krku.. Je mi to tak trapné..

Musím mu to vvynahradit, přemýšlím u stolu když opět sama jím večeři kterou jsem si sama udělala..  Poslední dobou moc nejím, a také je to na mě vidět, ale není čas ani chuť.. Vím že bych měla, už kvůli dítěti ale mám toho moc..

Omlouvám se že tak "dlouho" nebyl díl, ale opravdu jsem nevěděla co psát.. Konečně jsem ale nasbírala inspiraci, a napsala.. Snad se vám to bude líbit, a snad vás to alespoň trochu potěší..
PS: díky za všechny votes, reads a komments.. Jste the beat
PPS: ještě vám chci říct, že abych vám ukázala jak jsem ráda za každého následovníka tak dávám Vote(s) na jeho příběh(y)...
A klidně pište témata, potřebuji malou inspiraci.. Pokusím se vám ve všem vyhovět..
Hooooj .. eliška ♥