Silvestr

632 69 2
                                    

Dneska, na silvestra přijíždí Greenovi, a my s snimi budeme slavit i nový rok. Už se moc těším na Steeva!

Dnešek bude taky plný příprav, jako na Vánoce, přeci jenom Silvestr a nový rok je také slavná událost.

Uděláme si bramborový salátek, jednohubky, a obložené talíře. Mám to moc ráda, ale ty přípravy, a vždy si to vezmu na krk já.

,,Mami, jdu nakoupit. Dej mi prosím peníze."

,,Ano, zlato."

***

Nakoupila jsem, přichystala občerstvení, a šla si číst, když mě z toho něj napínavé jsi ho okamžiku vyvedl bratr.

,,Míšo, Míšo máš tu Steeva!"

Já nechala knížki  knížkou, hodila ji na postel, a schody brala po dvou.

Otevřela jsem dveře, a objala ho, ale zarazila mě jeho výška...  Vůně... A ze předu na mě tlačilo jeho břicho. Je to vůbec Steev!?

Odlepila jsem se od něj, a konečně jsem se podívala, koho vlastně objímám.

A kruci!!! Tak trapné!!

Byl to Steevův otec! A Steev stál za ním..

,,P-P-P-promiňte" koktala jsem..

Čekala jsem na jejich reakci, ale nebyla tak hrozná, oba se začali hrozně smát.

Já byla červená jak rajče, ale brzo jsem povolila, a začala se smát s nima.. To je zážitek..! :D

,,Pojďte dál.." nabýdla jsem jim, a pan Green šel za mým tátou.

Steev následoval mě až do pokoje, kde jsem si teprve byla jistá že objímám jeho. ,,A teď dárek." šla jsem do mého tajného šuplíčku pod postelí, a vydala z něj dva pečlivě zabalené dárky.. Pak jsem šla na můj stůl, a z něj jsem vzala přáníčko, které jsem sama vyráběla.

,,Steeve, sice mě mrzí že jsme spolu nebyli na Vánoce, ale jsem moc ráda, že jsme spolu alespoň teď, milují tě, a každou minutu co jsme spolu." podala jsem mu dárky, a on se na mě děkovné podíval.

Rozbalil nejprve ten rámeček, do kterého jsem dala naši fotku jak si dáváme pusu, a k tomu jsem napsala navždy spolu. Teď se pustil do toho dárku druhého. Pomalu tahá za ztužku, a papír seu hezky otevře. Vykoukne ne něj půlka srdíčka na řetízku, na kterém bylo napsáno Steev.

,,Vím, že to asi nebudeš nosit... Ale... Na památku.."

Tenhle řetízek jsem si nechala udělat na přání, na té druhé půlce je napsáno Míša.

Kouknul se na tu mou půlku, usmál se, spojil ji s tou svou. Mezitím si přečetl i to přáníčko

,,Míšo, budu ho nosit, dala jsi mi ty nejkrásnější dárky co jsem kdy dostal. A já mu ho nasadila na krk.

,,A teď já" a podal mi malou krabičku.

Otevřela jsem ji... ,,Ó můj bože Steeve.... děkuju.."

Byl tam nádherný stříbrný prstýnek s kamínkem.

Steev ho vzal a nasadil mi ho na prsteníček.

,,Misi, jsi to nejlepší co mě v životě potkalo, miluji tě nejvíc na světě, a chci s tebou být navždy. Poté následoval velký dojemný polibek.

***

Je jedenáct hodin, polovina jídla pryč a my čekáme na ohňostroj.

Já mám v sobě jen jednoho malého panáčka, kterého mi mamka dovolila. Jinak jsou všichni dospělí na mol, kromě mamky samozdřejmě. Ta je už v šestém měsíci a má se to narodit už v březnu.. Hurá!

***

Všude kolem hluk a petardy.. Chudák Misty a Brigit...

,,10-9-8-7-6-5 " odpočítávali všichny. Steev se mi začal dívat do očí a přibližoval se ke mě..

,,4-3-2...-.1....0! Šťastný nový rok!"

A to už mě Steev vášnivě líbal a přitom si mě k sobě tisknul za boky, bylo to tak krásné a vzrušující..

Dnešek byl tak vyčerpávající....

+++
Tak a mám tu další díl, celkem mrzí že vás to moc nezajímá, čtenost pořád klesá... Budu ráda za každou hvězdičku a komm.
Snad se bude líbit... Eliska♥
Hooj

Vesnická holkaKde žijí příběhy. Začni objevovat