Ztracené miraculum ( Miraculous )

Stěhování

Ahoj, jmenuju se Emilie Marais . Je mi šestnáct let a bydlím v České Republice. Bydlíme tu už asi pět let, ale původně naše rodina pochází z Francie. Přestěhovali jsme se sem, protože můj otec tu měl nějakou nabídku práce a moje matka zase kořenama pochází z Česka, takže další důvod.

Jenom, že můj otec nedávno zesnul. Měl rakovinu.

Ale ještě před svojí smrtí, mě zasvětil do svého tajemství. O tom, proč jsme se vlastně vydali do České Republiky.

Bylo to kvůli práci, ale né takové jako jsme si já a moje matka mysleli.

Zasvětil do toho jenom mě, protože nechtěl a ani nemohl o tom říct mé matce.

Bylo to na jeho smrtelné posteli. Chtěl se mnou být o samotě.

Seděla jsem u jeho postele a plakala.

A on mi vše pověděl.

Původně do Česka přijel pro to, aby našel Miracula. Nevěděla jsem o čem to mluví, ale on mi vysvětlil, že to jsou šperky, které můžou dát majiteli nadlidské schopnosti. Nevěřila jsem mu, kdo by taky ano. Ale on najednou se sebe sundal svůj zlatý náramek a podal mi ho.

" Tvůj náramek, nosil si ho pořád "

Usmála jsem se na něj se slzami v očích.

" Jedno z Miraculí. " ( Táta )

" Je to jen náramek "

Trochu se chraplivě zasmál.

" Nasaď si ho, chci abys sis ho nechala. " ( Táta )

Pohlédla jsem na náramek a zapnula jsem si ho na ruku.

Najednou se přede mnou objevila zářivá koule, která pomalu začala nabírat na tvaru.

Přede mnou se objevil malý Rys se zlatými oči. Vznášel se.

" Co to je ? "

" Já jsem Zulli, tvůj Kwami " ( Zulli )

" Ona mluví a co je to Kwami ? "

Otočila jsem se na otce a Zulli se na něj otočila taky a rychle k němu přispěchala.

" Pane Nicolasi. Jste v pořádku ? " ( Zulli )

" Ano Zulli, všechno už bude v pořádku. " ( Táta )

Táta se otočil na mě.

" Jak to že tě zná ? "

" Zulli byla moje Kwami. S její pomocí jsme našli Miracula. Zulli ti je předá. Musíš je chránit. " ( Táta )

Zakašlal.

" Tati "

" Nezbývá mi moc času. Zulli ti vše ostatní vysvětlí, až se s maminkou vrátíte do Francie. Musíš se s tát hrdinkou. " ( Táta )

" Ale já nejsem hrdinka "

" Slib mi to. Cítí temnou moc, někdo se zmocnil motýlího Miracula, musíš ho zastavit. Zulli postarej se o ni prosím. " ( Táta )

" Ano pane Nicolasi " ( Zulli )

" Ale tati.." Otočila jsem se na něj, usnul. Rychle jsem k němu přiskočila.

" Tati ! Neopouštěj mě prosím ! Tati "

Zulli se rychle schovala a přiběhli tam zdravotníci a moje matka mě vzala pryč.

A teď jsem tady, balím si, protože se vracíme zpátky do Francie, konkrétně do Paříže. Zulli mi všechno vysvětlila, ale ještě jsem své schopnosti nezkusila, nemá to cenu, když tady v Česku není žádný padouch. Zulli mi i ukázala tajnou skrýš mého otce, kde schovával zbylá Miracula, bylo jich asi pět, ale já na sobě nosím jenom Rysí.