Ráno jsem vyrazila na kole.
" jsem tak ráda, že mi mamka dovolila jet na kole "
" Vidíš, když na to jdeš z lehka, tak se i něco podaří bez špatných slov a křiku " ( Zulli )
" Zulli, já už se o tamtom nechci bavit, je to minulost a já hledím v před "
A podívala jsem se na Zulli, která byla v mé kabelce.
" Emily, dávej pozor ! " ( Zulli )
A já se podívala před sebe, vyjela jsme na chodník a přede mnou byli popelnice, nebyl čas se uhnout, už jsem čekala na náraz, když v tom popelnice těsně přede mnou odletěli do stran, jako by je něco odhodilo a já v klidu projela po chodníku a jela jsem dál, byla jsem v šoku.
" Co se právě stalo ? "
" To já nevím " ( Zulli )
" Že by ty popelnice byli natolik zdvořilé, že ba nám uhnuli? " ( Zulli )
" To si nemyslím, něco je odhodilo do stran "
" Ale nikdo tam nebyl " ( Zulli )
" My ano "
___----____------___----____------___------____-----____-------____-------____------___------___------_
Ve škole to bylo v pohodě, dokonce jsme pak měli vyhrazený čas na konzultaci rodičů o jejich práci.
Pozvala jsem i svou mamku, ale ona ještě nepřišla, vyšla jsme na chodbu a zavolala jsem ji a ona mi řekla, že to bohužel nestíhá.
Položila jsem telefon a uviděla jsme vedle sebe Adriena, který volal svému otci, také smutně položil telefon a já k němu došla a opatrně jsem mu položila ruku na rameno a on se na mě otočil.
" To víš, návrháři, moje mamka taky nedorazí "
A vydali jsme se zpátky do třídy a posadily jsme se do lavic.
První kdo přednášel byl pan Dupain-Cheng, Marinettin otec.
" Můj den začíná ve čtyři ráno, protože pekařství otevírá už v sedm. Asi si myslíte, že život pekaře je rutina, péct ty samé rohlíčky, koláčky, ale každý den je vlastně jiný. Někdy si někdo objedná dort ve tvaru Eiffelovky a druhý den třeba ve tvaru....Kouzelné Berušky a Černého Kocoura, jednoduše říct, každý den je překvapením. " ( Dupain-Cheng )
Všichni jsme mu zatleskali.
" Teď vám Marinette rozdá čerstvé croissanty upečené dneska ráno. " ( Dupain-Cheng )
A Marinette se k nám rozešla i s tácem a začala croissanty rozdávat.
" Děkujeme a teď Alyina maminka, šéfkuchařka v hotelu Grand hotelu Pari, který patří našemu starostovi, panu Bourgeoisovy. " ( Učitelka )
Alya vstala i se svou mamkou a šla před tabuli.
" Hele, nesahej na to ! " ( Chloe )
Podívala jsem se směrem k ní, Chloe vytáhnula z krabičky přepychový náramek a vypadá to, že si Sabrina chtěla vyzkoušet.
" Schovej ho Chloe, ať se ti tu neztratí " ( Bourgeois )
A Chloe ho schovala a Marinette dál rozdávala croissanty.
" Kolik croissantů by ,musel tvůj táta prodat, aby ti mohl takový náramek koupit ? Jistě by musel prodat celý obchod " ( Chloe )
" No, když jsi tak bohatá tak croissant zadarmo nepotřebuješ " ( Marinette )
ČTEŠ
Ztracené miraculum ( Miraculous )
FantasyEmilie byla normální dívka,dokonce i její rodiče,ale ze dne na den se vše změní.S matkou se vracejí zpátky do rodného města,ale Emilie už nikdy nebude taková jako dřív. A jaké pro ni bude až se setká s ochráncemi Paříže? Bude chtít spolupracovat či...
