Svlékla jsem jeho boxerky a vzala jsem jeho úd do pusy. Začala jsem mu ho kouřit. Viděla jsem, jak si to užívá a já si to taky užívala. Protože kdo by nechtěl mít spokojeného muže, takže když je on spokojený, tak já taky. Jenže jsme si to oba užívali do doby, než nás vyrušilo klepání na dveře. Vůbec jsem nevěděla, kdo by to mohl být a tak jsme dělali, že tam nejsme. Byli jsme úplně potichu, nic nešlo slyšet. Po chvíli někdo přestal, nejspíš asi odešel a tak jsme oba dva chvíli čekali.
Seděli jsme na posteli a koukali jsme na sebe. Chtělo se mi smát, ale bylo mi to blbý a tak jsem se aspoň pousmála.
„Nepůjdeme už?" Zeptala jsem se ho.
Kývl hlavou a řekl: Už bychom měli jít.
Vzali jsme si oba dva svoje kufry, které už jsme měli dávno sbalené. Společně jsme šli ke dveřím, sáhla jsem pomalu na kliku a otevřela jsem dveře. Vyšli jsme společně z pokoje a šli jsme k výtahu. Měli jsme objednaného taxíka, který nás odveze na letiště abychom mohli letět zpátky do Prahy.
„Po cestě bych se chtěla zastavit za rodiči v Brně, zajímalo by mě, jak teď žijí, vím, že teď měli nějaký problémy," tiše jsem řekla když jsme jeli výtahem dolů na recepci abychom odevzdali naše karty od pokoje.
Vyšli jsme z výtahu a šli jsme směrem k recepci. Pozdravili jsme pána, co tam pracoval. Když jsem odevzdávala kartu, tak jsem se trochu usmála na recepčního. Radek si toho asi nejspíš všiml a tak mě chytl za ruku. Vůbec jsem nechápala, proč to udělal, když spolu vlastně ani nejsme a nebo aspoň o tom nevím. Společně jsme vyšli ven z hotelu, kde už na nás čekal taxík. Nasedli jsme do něj a odjeli jsme na letiště. Vystoupili jsme z taxíku a šli jsme k terminálu. Na letadlo jsme čekali ještě dvě hodiny, ale mezitím jsme měli odbavené zavazadlo.
„Let číslo 129 je připravený, můžete nastoupit do letadla," zaznělo z reproduktorů a my jsme věděli, že je to náš let a tak jsme šli. Seděli jsme vedle sebe. Chtěla jsem sedět u okénka a tak mi Radek nechal svoje místo. Pamatuji si, že má kamarádka se takhle seznámila s jejím snoubencem.
Seděli jsme v letadle, po chvíli přišla letuška a povídá: Omlouvám se, ale bohužel tady sedět nemůžete.
Vůbec jsme ji nechápali, protože jsme měli koupený letenky na tohle místo.
„Budete muset jít se mnou," řekla a my jsme se zvedli a šli jsme za ní.
Zavedla nás do business třídy a my jsme nevěřícně koukali, teda spíš já. Radek překvapeně nevypadá. Vůbec jsem to nechápala ale nakonec jsem se usadila a užívala jsem si let. Letadlo už bylo ve vzduchu a najednou se Radek zvedl a popošel ke mně. Po chvíli si klekl a říká: Vezmeš si mě Amy?
Rozbrečela jsem se tam, jako malá holka. Vůbec jsem nevěděla, co mu na to odpovědět. Koukala jsem na ostatní lidi a ty kývali hlavou, že mám říct ano. Radek se už nemohl dočkat odpovědi. Chvíli jsem váhala.
A pak ze mě vypadlo: .......(pokračování příště)
Tak po dlouhé době jsem se vrátila zase napsat další kapitolu. Nepočítejte ale, že budou kapitoly častěji, spíše ještě delší dobu nebudou. S láskou Molly0069
ČTEŠ
Nadržený šéf (FF Nakashi)
Fanfiction"Jsi můj šéf Radku." "To mě nezajímá, jsem slavný youtuber a chci tě teď hned." . . . " Chci tě šukat. Svlékni se teď hned pro mě." "Nemůžeš se mnou jenom šukat, pokud mě nemiluješ." "Amy ale já tě nemůžu milovat." "V tom případě ani šuka...
