Nadržený šéf (FF Nakashi)

►Chapter 4◄

Přistáli jsme v pořádku. Vystoupila jsem z letadla a šla jsem pomalu ke dveřím, kde už stál Kuba. Kuba je jeho řidič.

"Ahoj, jsem Amy," podívala jsem se na jeho řidiče. Očividně mu už Radek o mě musel něco říct, protože jenom zakýval hlavou, podal mi ruku a řekl: Já vím, už jsem o vás slečno hodně slyšel. Tohle mě velice zarazilo. Byla jsem natolik zvědava co mu o mě všechno řekl. Oba dva to tady asi hodně znali. S Radkem jsme šli společně do auta Kuby. Nasedla jsem do něj a Radek si sedl za mnou. Společně jsme jeli k luxusnímu hotelu. Ten hotel musel stát určitě hodně, ale pán Mason (tak chtěl abych mu říkala) měl dost peněz na to aby si to mohl dovolit. Vystoupili jsme z auta a šli jsme společně k recepci. U recepce byla usměvavá slečna a šlo na ni hodně poznat, že se ji Radek zalíbil. Valila po něm oči, ale vůbec ji nezajímalo, že jsem došla já s ním a že je teď můj. Klidně bych se o něj i poprala protože je to bůh sexu. Neznám nikoho lepšího v šukání než je on.

"Dobrý den, jsem pán Mason a tohle je slečna Sherri," řekl s úsměvem a chytl mě za ruku.

Trochu jsem se toho lekla, ale všimla jsem ji její pohled, když viděla, že mě drží za ruku. Ihned mě probodla pohledem. Usmála jsem se na ni a nijak jsem si ji nevšímala. Podala nám klíč od pokoje a Radek je vzal a vedl mě k výtahu. Tady musel být dost často ubytovaný, jinak by nevěděl kam má jít. Došli jsme k výtahu, nastoupili jsme do něj a jeli jsme úplně nahoru. Došli jsme ke dveřím pokoje, otevřel dveře a vešel dovnitř jako první. Já jsem ho následně následovala. Všechny svoje věci hodil na zem a lehl si do postele.

"Pojď za mnou krásko," něco mi říkalo, že za ním nemám chodit, protože to byl rozkaz, ale já jsem ho měla ráda a záleželo mi na něm a tak jsem za nim šla. Lehla jsem si vedle něj. On mě začal líbat, okamžitě jsem začala spolupracovat. Hodně se mi to líbilo. On mi pomalu začal sahat na zadek a začal mi ho mačkat. Nějak jsem to nevnímala, bylo mi to vcelku jedno. On ale nezůstal jen u mého zadku. Jeho ruce se pomalu posouvali k mým prsům. Začal mi je mačkat a mě to ještě více vzrušovalo. Nikdy jsem nikomu neřekla co mám ráda a co mě dokonce vzrušuje. Lehla jsem si na něj a líbala jsem ho stále dál. Po chvíli jsem byla natolik vzrušená, že jsem mu pomalu začala sundávat košili, protože jsem ho nikdy neviděla v ničem jiném než v obleku. Košili jsem rozepla a po chvíli ji měl dole. Viděla jsem jeho dokonalé vypracované tělo. Začala jsem ho líbat na hrudi, tak jak to měl vždycky rád. Jazykem jsem šla níž až skoro k jeho kalhotám. Rozepla jsem mu je a sundala jsem je. Chvíli jsem projížděla rukou přes jeho penis. Chvíli jsem ho trápila, ale pak jsem mu sundala boxerky. Vzala jsem jeho penis do mé pusy a chvíli jsem si s ním hrála. Chvílemi jsem jeho špičku penisu oblízla a viděla jsem, jak ho to ještě víc vzrušilo. Chvílemi mi chytl i hlavu protože jak jsem ho škádlila, tak jsem párkrát přestala a mu se to moc nelíbilo. Po chvíli mě svalil na postel a byl on nahoře.

"Teď jedeme podle mých pravidel," pošeptal mi do ucha a já jsem musela souhlasit. Ale taky se mi to líbilo, měl nade mnou velkou moc.

Sundal mi tričko, chvíli mi mačkal prsa a jel jazykem níž. Sundal mi kalhoty a potom kalhotky. Čekala jsem od něj něco trochu více, ale asi s tím neměl velký zkušenosti a tak jsem ho nechala ať je po něm. Vzal svůj penis a zasunul ho do mě. Podíval se na mě a řekl: Budu tě šukat až se z tebe bude kouřit a taky si to budeš užívat. Musela jsem souhlasit. Přirážel čím dál tím víc. Křičela jsem čím dál tím nahlas. Skoro už jsem byla, ale on se musel udělat jako prví. Lehl si na mě celou svoji váhou a já jsem myslela, že za chvíli umřu. Po chvíli jsme šli spolu do sprchy. Chvílemi jsem myslela na to, že mě neudělal a trochu jsem se rozbrečela. Nechtěla jsem aby to viděl a tak jsem ty slzy rychle utírala. Poté jsem si lehla do postele abych si mohla odpočinout.

"Jdu na chvíli ven si zaběhat," řekl a zmizel z pokoje. Nic jiného mi nezbylo, než abych zavolala svým rodičům. Vytočila jsem mámino číslo. Chvíli to zvonilo, ale nakonec to vzala.

"Ahoj zlatíčko, stalo se něco?" Ptala se, jako by o mě měla někdy strach.

"Ahoj mami, ne nic se nestalo jenom jsem tě chtěla slyšet," odpověděla jsem ji.

Bylo na ni slyšet, že je dost zklamaná. Po půlhodinovém rozhovoru jsem položila hovor. Začala jsem se bát, jestli se Radkovi něco nestalo. Vytočila jsem jeho číslo, ale pořád to jenom zvonilo, ale nikdo to nebral. Až jsem to chtěla položit, tak to někdo vzal, ale Radek to nebyl. Byl to ženský hlas.

"Halo, už mu nikdy nevolej ty couro," řekla a hovor položila.

Tohle mě velice moc zarazilo, netuším kde vůbec je a co opravdu dělá. Vstala jsem z postele a šla jsem si vzít svoje věci. Nenechala jsem mu tam ani vzkaz, že jedu pryč a odešla jsem. Bylo mi jedno, že pak může mít o mě strach. Vytratila jsem se z pokoje a šla jsem ven před hotel. Ještě netuším kam chci vlastně jet, ale už jsem si zavolala taxíka. Pomalu jsem si začala vzpomínat, kde bydlí naši a jela jsem za nimi. Nic jsem jim neřekla, protože je tohle strašně narychlo a naši s tím většinou počítají, ale dlouho jsem je neviděla. Mám je taky moc ráda, ale Radka mám přeci jenom o trochu víc ráda a nebo jsem spíš měla jsem ho ráda, ale po dnešku asi ne. Jasně mi došlo, že mě chtěl jenom využít aby si mohl jet se mnou do Brna, zašukat si se mnou a užít si s jinou tady. Dojela jsem před dům. Vystoupila jsem z taxíku a v tu chvíli jsem si všimla deset zmeškaných telefonů od Radka. Neřešila jsem to, protože jsem teď neměla opravdu náladu něco řešit. Zazvonila jsem na zvonek a máma mi otevřela. Objala mě a byla hodně ráda, že mě vidí. Skoro jsem se tam rozbrečela. Vzala jsem si věci do svého bývalého pokoje a tam jsem se ubytovala. Všimla jsem si na telefonu, že mi i Radek psal.

Radek: Nevím, co se stalo, ale já jsem ti nic neudělal, tak proč se mnou sakra nechceš komunikovat?

Chvíli jsem přemýšlela, jestli mu mám něco odepsat, ale nakonec jsem se rozhodla, že by bylo správné mu to říct.

Amy: Zeptej se té holky, co mi do telefonu řekla, že jsem coura a že ti už nemám volat. Takže mi nepiš a nehledej mě. Nemám zapotřebí aby si mi nějak zase lhal.

Radek: Ale já jsem ti nelhal. Asi to muselo být nějaké nedorozumění.

Tak tohle nedorozumění určitě nebude.

Radek: Amy prosím věř mi a dej mi šanci. Bez tebe nemůžu normálně žít. Ty si ta se kterou já chci zůstat pořád a opravdu jsem se do tebe zamiloval i když to já nemůžu. Řekni mi prosím, kde jsi a já ti budu všechno říkat. Opravdu o tebe přijít nechci.

Začala jsem brečet, chtěla bych ho mít teď u sebe, ale já prostě nemůžu.

Amy: Promiňte pane Masone, ale tohle já opravdu nemůžu.

Vypnula jsem si telefon aby mě nemohl otravovat nikdo a nezjistil, kde jsem právě teď.  

Tak máte tady novou kapitolu. Pokud tady bude více jak 90 přečtení, tak vydám další. Doufám, že se vám tahle kapitola taky líbila. Máte se na příští kapitolu co těšit. Tak se zatím mějte hezky a možná již brzy další kapitola :)