Temná strana

Prolog 2

Skupinka dětí se znuděně vlekla k nevysoké soše muže jménem Henry Havelock a profesor Watkins začal odříkávat fakta a čísla o nějakém povstání, které se před dávnými lety odehrálo v úplně cizí zemi. Ricky pouštěl informace jedním uchem dovnítř, druhým ven, a pozornost upíral na Havelockovu zasmušnilou, soustředivou tvář. V duchu si říkal, jaký asi člověk musí být, když se nebojí jít do bitvy, riskuje vlastní život a zabíjí jiné lidi. Ricky by normálně neabil ani mouchu, přesto mu útroby občas sevřel prutký vztek, vztek namířený proti spolužákům, kteří si ho dobírali, i proti učitelům, kteří ho ignorovali. Kdykoli se mu zrak zableskl rozzuřeným pohledem, matka jen povzdychla, že to zdědil po otci. To však Ricky nemohl posoudit, otce totiž nikdy neviděl.

Jeden obzvláště zvědavý holub znovu přihopsal skoro až k Derrenovi. Ten po něm kopl, jenže tentokrát to už pozornosti profesora Watkinse neušlo. ,,Jak se to chováš? '' zařval na něj. ,,Pojď hezky sem dopředu, ať tě mám na očích! Jestli se chceš chovat jako malej fracek, tak s tebou taky tak budu jednat!''

Ricky využil náhlého zmatku, nenápadně se oddělil od zbytku třídy a zamířil na druhý konec náměstí. Věděl, že učitel bude ještě chvilku pokřikovat, takže si může v klidu sednout. Prošel kolem kašny a levou ruku ponořil do ledově studené vody.Proudu prýštícího z fontány se zmocnil vítr, takže sprška nemíšila k nebi, ale poletovala zmateně ze strany na stranu s připomínalo to přehazovačku, kterou se stárnoucí muži snaží zakrýt svou plešatost. Ricky obešel mokré místo na kodníku a našel si lavišku u zdi. Ta mu přišla jako vhodné místo, odkud může sledovat zbytek třídy a přidat se k nim, až budou odcházet z náměstí.