Vacation [KageHina; CZ]

~3 <3

Vždyť já zapomněl na tu večeři! Prohrábl jsem si ještě jednou vlasy, vzal si mobil, potichu si zaklel a hned vyběhl z pokoje. Zmáčkl jsem tlačítko od výtahu, který během půl minuty přijel. Už jsem mačkal tlačítko a čekal, než se dveře zavřou, ale něčí noha to zastavila. "Jedu taky" oznámil Kagey- Tobio a nastoupil. " Kam to bude?" zeptal jsem se ho, kvůli slušnosti. "Přízemí" zavelel. Vystoupili jsme na jmenovaném patře, a oba jsme šli stejným směrem. Potom jsem viděl svojí rodinku s nějakou paní a mužem, jak se baví a u toho se smějí.  

"Ehm..mami?" oznámil jsem svůj příchod. " Ahoj miláčku, promiň. Ehm, tohle je Mikasa a Enji Kageyama" (A/N: V anime nejsou uvedena jména rodičů, tak jsem si je vymyslela). Takže Tobiovo rodiče, hustý! " Ehm, Hinata Shoyo, těší mě" " Mikasa Kageyama, též mě těší. Můžeš mi tykat" " Děkuji" odvětil jsem a usmál se. " Enji Kageyama, pro tebe Enji" řekl a potřásl mi rukou- kterou mi mimochodem málem vytrhl z těla. " Děkuji vám" usmál jsem se. Musím uznat, jsou vážně milí. " Ááá, pardon. Tobio, Lisa a Eren Hinata" seznámil Tobia jeho otec s mýma rodičema. "Těší mě, Kageyama Tobio" řekl a uklonil se.

Pohled Tobia:

"Také nás těší. Můžeš nám tykat"  "Díky" řekl jsem a pokusil se o úsměv. Všiml jsem si, jak Shoyovi/vy zajiskřily oči. Sedli jsme si, každý jsme si daly večeři a potom se začali "seznamovat". "Vy dva jste spolu na pokoji, že?" zeptala se mamka Shoya. (A/N: Nevim jak se to skloňuje, takže se omlouvám, že to zní tak divně). " Ano" odvětil jsem. Potom  jsme se dozvěděly např. naše oblíbené barvy, sporty, roční období a tak. Nejvíc mě zaujalo, že Shoyo hraje basketbal. Taky. Z oblíbených věcí jsme nějak záhadně přešly na politiku a z toho na naše největší trapasy. Pořád se smáli a já se taky jaksi pousmíval. "Tak, Shoyo, co ty a vztahy?" zeptala se se smíchem mamka a on ihned utichl. " Ehm, c-cože?" zadrhl se a já zpozorněl. "Tak třeba co tvoje orientace a tak?"  zeptala se mamka a mrkla po mě, a já po ní hodil zamračený pohled. " Ehm, noo. Já.. jak to říct? Jsem na k-kluky." vykoktal ze sebe a podrbal se na zátylku. "To nevadí! Tady náš Tobio to má stejně!" řekla s úsměvem mamka a já se málem udusil kolou. "Mami!" řekl sem naoko naštvaně. Ale pravda byla, že jsem se v hloubi duše cítil neuvěřitelně trapně.

Prckovi zase tak nějak zajiskřilo v očích. Jo, je malej, tak jsem mu začal říkat prcku. Naštěstí jsme téma orientace a vztahy opustili. Potom se tam rodiče bavili o svých dětstvých, které bych zařadil do doby kamenné. Jelikož se nás to netýkalo, popřáli jsme dobrou noc a vydali se do našeho pokoje. On šel do sprchy první. Já si mezitím připravil vše na spaní. Po 5 minutách vylezl a vystřídaly jsme se. Já se též umyl, vyčistil si zuby a vyšel. Ale on ležel na mé půlce. " Táhni" řekl jsem a odstrčil ho. " Nezkoušej" řekl a opět si lehl. Tak jsem ho chtěl odstrčit, ale on mi chytil ruce a tlačil mě zpátky. Má dost velkou sílu, ale stejně jsem silnější. Nakonec jsme se, jako malé děti, rozhodly, že si dáme kámen, nůžky, papír na jeden bod. A vyhrál on, zmetek. Neochotně jsem si vzal deku na druhé půlce a zachumlal se do ní. " Dobrou prcku" " Dobrou, Tobio" a během chvilky jsem upadl do říše snů.

                                                        !PROSÍM PŘEČÍST!

Ahojky, vítám vás u další kapitolky. Kapitola nevyšla z osobních důvodů. Chtěla bych vám něco oznámit. Kapitoly se budu snažit vydávat každý 2.den. Někdy budou víc, někdy míň. Nebudu psát o výkendech. 

Taky jsem si založila IG, takže můžete sledovat, budu tam oznamovat vydání kapitol, popřípadě důvod nevydání. Toť vše, děkuji!

IG:      cus.jsem.to.ja

                                                                   637 slov

                                                                                                                                                                     ~Annie