Sugawara-normálně
Daichi-tučněByl nový den a mě zase vzbudil ten otravný zvuk budíku. Vstal jsem, umyl se, nasnídal se a vyrazil do školy. Ranní tréning byl docela fajn a hlavně mě pořádně probral. Pak typické nudné vyučování a pak zase tréning. Když jsme hráli tři proti třem a já měl přijmout míč tak jsem se zahleděl na Daichiho. Míč mě trefil do hlavy a zrovna nějak blbě a já omdlel.
Nevím co Suga dělal ale z té rány omdlel. Tréning byl už u konce a on se pořád ne a ne probudit. Trenér říkal že se tak do dvou hodin nejpozději probudí že ho to trefilo fakt blbě a tak zlé to prý není a má s tím zkušenosti. Už všichni odcházeli a já se Sugou na klíně seděl na lavičce. ,,Daichi? Hele nevadilo by ti kdyby sis vzal Sugu na starost? Volal jsem jeho rodičům a ti nejsou doma a ještě nějakou chvíli nebudou. Vezmeš ho k sobě?,, ,,Jo v pohodě,, vzal jsem si Sugu na záda aby se mi lépe nesl a došel jsem s ním až domů. A z kuchyně na mě vykoukla máma. ,,Ahoj zlato...jeej co se mu stalo?,, Zeptala se máma se strachem v hlase. ,, Míč ho trefil nějak blbě do hlavy a omdlel. Trenér říkal že jemu samotnému se to párkrát stalo a že se nemusíme bát že se vyspí a normálně se probudí. Jenže volal jeho rodičům a oni nejsou doma tak mě požádal jestli bych ho nevzal k sobě.,, ,, Dobře,,
Máma s tím problém neměla jak jsem s tím počítal. Suga je můj nejlepší kamarád a ona si ho taky oblíbila. Položil jsem nic netušícího Sugu na svou postel. Bylo mi to trochu blbé ale nenechám ho spát v těch hadrech tak jsem ho vslékl a nechal mu tričko. Jeho jsem přikryl a já si lehl na matraci na zem.
Probudil jsem se s hroznou bolestí hlavy. Sedl jsem si a až pak otevřel oči a zjistil jsem že nejsem doma. Já jsem u Daichiho? Co tu dělám? Co se stalo? A kde mám oblečení? Najednou do pokoje někdo vstoupil. Byla to Daichiu máma. ,,Ahoj Sugo jak ti je?,, ,,V pohodě jen mě bolí hlava...,, ,, Hodně?,, ,, Dá se to tak říct...co tu vůbec dělám?,, ,,Daichi tě včera přinesl na zádech prý tě míč ošklivě trefil do hlavy a tys omdlel a nechtěl se vzbudit. Tvý rodiče nejsou doma a tak tě Daichi vzal sem.,, ,,Jo děkuju...,, A pak odešla asi minutu nebo dvě potom zazvonil budík a Daichi co ležel na zemi ho vypl. ,,Ahoj jak ti je? nebolí tě něco?,, ,,Jen hlava... díky že ses o mě postaral..,, ,, vždyť jsem skoro nic neudělal...,, Chtěl jsem si stopnout ale zamotala se mi hlava a já si zase sedl na postel. ,,V pohodě?,, ,,Jo jen se mi nějak motá hlava...,, ,,Tak víš co dneska zůstaň tady já tě ve škole omluvím..,, ,,ne to je dobrý...,, ,,Sugo vím že nerad děláš ostatním starosti ale mě to nevadí tak si zase lehni..,, nic jsem mu na to neřekl a zase si lehl. Po chvilce odešel do školy.
Ve škole jsem Sugu omluvil že se včera dá se říct že zranil a není mu teď dobře. Když jsem se ze školy vrátil domů Suga spal v posteli a ze spánku se mračil. Vypadal rozkošně... mám Sugu už nějakou tu dobu rád ale nikdy jsem mu to neřekl. Za prvé určitě není na kluky a za druhé i kdyby byl tak by si nevybral mě...a taky nechci kazit naše pevné přátelství. Bavíme se spolu už dost dlouho, jsme nejlepší kamarádi a když vím že u něho nemám šanci tak jsem rád že můžu být po jeho boku i jako pouhý kamarád. Občas jsme u sebe navzájem přespávali a stejně jako teď vždy když spal jsem toho využil a hladil ho po tváři a ve vlasech. Je krásný. Když se začal vrtět dal jsem ruku hned pryč a on otevřel oči. ,,Je to líp?,, ,,Jo mnohem děkuju,, ,, nemáš zač...ve škole jsem tě teda omluvil a učitel jen říkal jestli ti není dobře nebude vadit když nepřijdeš ani zítra.,, ,,Jsem v pohodě... půjdu,, ,,to jsem čekal ale zítra na tréning zapomeň...,, ,,Jak to?,, ,, Trenér říkal že jestli zítra přijdeš nenechá tě hrát...ale dívat se prý můžeš...,, ,,Co mám dělat no...,,
Večer jsem šel už domů kde jsem si udělal večeři a šel spát. Ráno jsem se umyl, nasnídal a šel do školy. Na tréning se mi nechtělo, byl jsem unavený a tak jsem si trochu pospal. Ve škole mi učitel řekl že na tréning mám pak přijít že trenér nám něco potřebuje sdělit. A tak jsem taky udělal. ,, Pojďte sem! Taak pojedeme s Nekomou na víkendový kemp. Zítra ráno čekejte tam kde vždycky. Rozchod! Sugo můžeš na chvíli?,, Řekl trenér a já šel za ním. ,,Ano?,, ,,Jak ti je? A řekni to popravě...,, ,,No už je to trochu lepší ale pořád se mi motá hlava...,, ,,To znám taky se mi to stalo když tě míč trefí tady...,, A sáhl na bolestivé místo na hlavě. ,,Tak se ti pár dní bude motat hlava na to kempu tě nebudu nějak zatěžovat a dám k tobě někoho kdo se o tebe postará.,, ,,To je v pohodě já to zvládnu...,, ,,To nebyla otázka... Daichi!,, ,, Potřebujete něco?,, ,,Jo...Sugu trefil míč tady takže se mu bude ještě pár dnů motat hlava. Pokud ti to nebude vadit tak na tom kempu na něj dohlídni...,, ,,Moc rád,, a usmál se na mě a já zrudnul. Po tom co jsem se díval ta tréning jsem šel domů. Dal jsem si večeři a šel spát.
Ráno jsem se vzbudil a úděl to co každé ráno. Vyšel jsem z domu a šel za Sugou. Občas chodíme na takové věci spolu a on vždy chodil pro mě tak to chci dneska změnit. Zazvonil jsem a chvíli čekal pak se otevřeli dveře a v nich stál Suga bez trička a s mokrými vlasy. Proč má tak krásné tělo? A zrudl jsem. ,,Ahoj děje se něco nebo jdeš dál máme ještě času dost...,, ,,J-jo jasně...,, A vešel jsem dovnitř. Už chtěl sáhnout po ručníku ale já ho předběhl a začal mu sušit vlasy.
Pokračování příště ✨
ČTEŠ
Nedorozumění [Daisuga]
FanfictionHlavní postavy: Sugawara Koshi 17let Daichi Sawamura 17 let ... Suga a Daichi k sobě navzájem chovají silné city. Ale ani jeden se prozatím neodvážil to tomu druhému říct. Potom pojedou i s Nekomou na víkendový kemp. Poslední den kempu se Daichi vyt...