Nedorozumění [Daisuga]

2.

Vzal mi ručník a začal mi sušit vlasy. Dělával tohle často... mám to rád. Potom jsem se nasnídal, připravil věci a šli jsme na autobus. Jak jinak byl tam Hinata a Kageyama úplně udýchaní. Zase beztak soutěžili kdo bude první u autobusu. Chvíli jsme čekali a pak přišli i ostatní. Nastoupili jsme si do busu. Většinou jsem seděl s Daichim, Noyou nebo Tanakou. Tentokrát měl u sebe místo Daichi a tak jsem si k němu sedl. Už jsem se ani neptal většinu času stejně jezdíme vedle sebe. Daichi koukal z okna a nic neříkal takže jsem pochopil že na povídání nemá náladu. Vzal jsem si sluchátka a pustil si hudbu a ignoroval okolí. Nějak na mě padla únava a já usl.

Díval jsem se z okna když v tom jsem ucítil tlak na svém rameni. Byl to Suga co usnul, byl roztomilý. Samozřejmě že jsem ho tak nechal. Vyndal jsem mu z uší sluchátka ty jsem obmotal kolem mobilu jak to dělal i on a zastavil jsem hudbu. Po asi tak půl hodině jsem si opřel hlavu o tu jeho a taky jsem na chvíli zavřel oči. Zdálo se mi o Sugovy...jak jinak že jo. Zdálo se mi že jsem k němu přišel ale on odešel, vyhýbal se mi a nemluvil se mnou a vypadal naštvaně. Najednou mě vzbudil hlas. ,,Daichi...hej...jsme tu... vstávej ospalče.,, ,,Jojo už jdu,, popadl jsem tašku a vyšel ven. Venku už čekala celá Nekoma. Hinata jak jinak odběhl hned za tím jejich nahrávačem Kenmou jestli se nepletu a já šel za Kuroem. Docela jsme se zpratelili. ,,Jeej takže kočičky už na nás čekají...,, ,,Jojo...tak co chlape jak je?,, ,,Jde to...,, ,,To nezní dobře...,, ,,Ale v pohodě co ty?,, ,,Hej super já se mám dobře ale ty upřímně vypadáš... divně,, ,,jen se mi v budu zdál divný sen nic víc..,, ,,aha tak pojďte...,, Kuroo nás zavedl na místo určení. Bylo to pěkné. Pokoje jsme měli mít po dvou což zařizoval Kuroo jak budeme rozdělení.

Dostali jsme klíčky ale neřekli s kým jsme na pokoji. Já hned na pokoj nešel místo toho jsem šel pořádně pozdravit Kuroa a Kenmu. Docela jsme si začali s Kenmou rozumět... sám se trochu divím. Pak jsem se šel tedy podívat na pokoj. Když jsem otevřel dveře do někoho jsem vrazil a spadl na zem na zadek. ,, Ježiš promiň vůbec jsem si tě nevšiml...jsi v pohodě?,, ,,Jo nic to není...,, Vešel jsem do pokoje a na volnou postel si hodil svou tašku. Jsem rád že jsem na pokoji s ním. Většinou to tak i bývá. Potom už nás čekal oběd. Po obědě jsme měli hodinku čas a za tu hodinu jsme měli být v tělocvičně. Někteří šli spát ale já ne spal jsem v buse takže jsem unavený nebyl. Šel jsem si popovídat s Kenmou. Většinou jsem se díval jak hraje nebo mě učil ty hry a i když jsem na tyhle věci nikdy moc nebyl vždy jsem si rád zahrál. Pak jsem odešel na pokoj. Daichi ležel v posteli a spal. Sedl jsem si na zem vedle postele a díval se na jeho spící tvář. Nedalo mi to a musel jsem ho po té tváři pohladit. Nakonec jsem mu dal pusu na čelo a šel si sednou na svou postel. Vzal jsem si mobil a projížděl si sociální sítě.

Když jsem přišel do pokoje a lehl na postel nějakým způsobem jsem usl. Po nějaké chvilce jsem ucítil doteky na mě tváři. Řekl bych že se mi to asi jen zdálo. Potom jsem se probudil. Suga seděl na své posteli a koukal do mobilu. ,, Růženka se nám probrala...,, ,,Kolik je?,, ,,No... měli bychom se jít převléct a už pomalu jít.,, A tak jsem taky udělal převlékl jsem se do věcí ve kterých normálně trénuju to samé Suga a šli jsme společně do tělocvičny. Zatím se tam všichni jen protahovali což jsme udělali hned taky.

Začal první zápas. Já byl na střídačce a čekal jestli bude chtít Kageyama vystřídat. Co se týče zápasů jako jen tréning tak jsme se s Kageyamou měnili často abych si taky zahrál za což jsem byl rád. První set vyhrála Nekoma ale ten druhý už my. Pak jsme si dali třetí který taky vyhráli oni. Po hodinách strávených v tělocvičně jsem šel na náš pokoj na hned jsem šel do sprch. Nikdo tam zatím nebyl takže super. Mají tu společné sprchy. Jsem člověk který je dost stydlivý a tak se samozřejmě nejradši sprchuju sám. Opravdu za celou dobu co jsem byl ve sprše sem nikdo nešel což jsem se divil ale byl rád. Pak jsem na sebe hodil kraťasy tričko a šel zpátky na pokoj. Daichi tu nebyl asi šel zrovna do sprch. No a já si usušil vlasy a šel na večeři.

Už jsem seděl u stolu když v tom si naproti mě sedl Suga. Sedl si vedle Kuroa což jsem se dost divil. Povídali si a já trochu žárlil. Po celou dobu jsem je nespustil z očí. Po večeři jsme měli jít každý na svoje pokoje a po hodiny a půl jít spát. Když už jsem šel po chodbě někdo na mě zavolal. ,,Daichi! Počkej...,, ,,Kuroo? Co je?,, ,, Nechceš si jen tak pokecat u mě na pokoji budu tam chvilku sám... Kenma šel za tou vaší mandarinkou.,, ,,A jo proč ne.,, Vešli jsme k němu do pokoje, sedli jsem si a on spustil první. ,, proč mu to neřekneš?,, ,,Co? A komu?,, Nechápal jsem ,, nemysli si že jsem fakt tak blbej nebo slepej... vidím jak se na Sugu díváš..a nepopírej to!,, ,,To jsem tak čitelný?,, ,,Ani ne ale stačí vás pořádně sledovat... proč mu to teda neřekneš..,, ,,no proč asi... vím že na něj nemám...a já nechci pokazit naše přátelství...sice bych byl rád víc než kamarád ale aspoň něco než nic...,, ,, Řekni mu to... já to taky řekl...,, ,,Komu?,, ,,Kenmovi...,, ,,Ty a Kenma...co ti na to řekl...,, ,,Byl zaskočený a i když si myslím že to tušil tak byl překvapený po nějaké době mi řekl to samé a teď jsme spolu...,, ,, Páni... já se bojím mu to říct...,, ,, Mám nápad......,,