10

174 12 1
                                    

Changbin seděl ve svém pokoji a doufal, že zíral na strop. Jeho otec byl v domě a pozdravil ho v klidu, jakoby se nic nestalo. Kdyby viděl, strhl by mu ten úsměv z tváře. Kdyby viděl, mohl by hrát basketbal s Chanem nebo Minhem.

Changbin si povzdechl a na několik sekund zavře oči.

Otevřel je a několikrát zamrkal.

Vlastně viděl jeho strop. Posadil se a rychle se rozhlédl po svém pokoji, než se jeho zrak zakalil. Malý černý stůl na domácí úkoly, plakáty po místnosti, televize před jeho postelí, červené obaly a černé polštáře.

Jeho zrak se zpátky zakalil. S úsměvem padl na postel. Vzdát se pro něj nikdy nebylo možné. Nikdy se nevzdal dříve než to zkusil a právě teď, ho naděje nakopávala strachu do zadku. A to tvrdě.


Blind Love ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat