JAIL [Mootaa] ZASTAVENO

pátá kapitola

WARNING + info:

*NA KONCI BUDE BONUUUSSSS !!!

*PÍŠU TO NA POČÍTAČÍ ((jen většinu příběhu)) TAKŽE JESTLI JSOU NĚKDE CHYBY TAK SORRY ALE JÁ NA PC PSÁT PROSTĚ NEUMIM :'D

*nic pro slabé žaludky :D ((pokud uvidíte/uslyšíte/přečtete že se někdo poblil, takže se taky poblijete, tak to nečtěte.)) děkuji za pochopení

*13+ scéna a taková malá rychlovka na konci :D

————Minulou kapitolu
jste četli:————

„Hele já nemám nejmenší tušení jak soudy fungují a upřímně mi jsou totálně u prdele."

—

Nakonec si Vitaa se Štěpánem povídali dokud sami neodpadli nedostatkem energie.

———— 1.část ZVEDÁNÍ————

Ráno se Vita vzbudil jak jinak než jednou nohou ven z postele, druhou nohou u hlavy, ruce na zábradlí ((?)) a deka někde v prdeli na druhé straně místnosti společně se Štěpánem.

Vitaa byl totálně mimo a ještě byl hodně rozespalý, ale i přesto sebral co nejvíc síly na zvednutí hlavy a pohnutí celého těla tak aby spadl z postele. Byl tak líný že když ležel na zemi si jen povzdechl a odpočíval. Zavřel oči a jen chilloval. Na zemi. Na zemi. NA ZEMI VOLE. ((doufám že nebudou malá zemátka😏))

'o'

.

Vitaa si až teď uvědomil že ta deka se Štěpánem je na druhé straně té místnosti, a tak se líně zvedl a podíval se na něj. Když ho uviděl, na jeho obličeji se zjevil nepopsatelný výraz.

„What the fuck Štěpáne jak ses tam proboha dostal?" Promluvil Vitaa čímž sebou Štěpán cukl a probudil. (jakoby se lekl)

Štěpán se jen rozespale podíval kolem sebe.

„Nemám tušení." Pokrčil rameny.

————Vitovo pohlednice————

Pohledem jsem zajel až k zemi ((wtf zajel k zemi???)) a vypadalo to jako kdybych čuměl tzv. do blba. ((nebo na blba??))

Slyšel jsem jak se Štěpán zvedl na nohy, tak jsem se na něj znovu podíval, a vybuchl jsem smíchy, protože když se zvedl tak zase spadl a už se nezvedl. Chtěl se zvednout, ale když se zase zvedl, tak zase spadl, a potom se už vůbec nezvedl a tak zůstal spadnutý na zemi, nebo kde to vlastně byl.

,,Nevim co ti na tom přijde vtipný, ale ok."

,,Kdyby- HAH kdyby se viděl- AHAAHAAAAH tak se směješ víc- HAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA než já." Snažil jsem se něco vypustit z pusy ale moc to nešlo, páč jsem se řehtal jak řehtačka.

,,Zkus se zvednout ty!" Vyprskl Štěpán.

Udělal jsem jak řekl. No tak jsem se zkusil zvednout, ale na první pokus se mi to nepodařilo, protože a poněvadž jsem se netrefil rukou o postel abych se podepřel. Druhý pokus taky nevyšel, protože a poněvadž se mi sklouzly nohy po neexistujícím ledě nebo vytřené podlaze a dal jsem si nafrňák. Já nevěděl že u nás někdo vytíral podlahu. TŘETÍ POKUS se mi už VŮBEC nepodařil protože jsem debil a imbecil, takže jsem se flákl hlavou o postel. To jsem spadl zase na zem na zadek takže teď mám naražený zadek a bolí to jak PIČA když si chci sednout. Zkusil jsem to znova a TENTOKRÁT jsem se postavil, ALE to bych nebyl já kdybych se nesložil na zem. A teď pozor, to je snad jediná vyjímka, jsem si PODRAZIL JEDNU NOHU O TU DRUHOU. PÁTÝ POKUS: Nějakým způsobem jsem se teleportoval do Endu a tam mě zabil Ender Dragon. Pak jsem se dostal zpět do cely a já byl z toho celého incidentu totálně na sračky.