Sterek oneshoots

Nečekaná návštěva

Je konec června a na nás zatím nikdo nezaútočil. Přesto se smečka chová poslední dobou nějak divně. Vždycky když se na to zeptám tak se tváří zmateně. Nejdivněji se asi chová Derek. Když vejde do místnosti tak buď odejde a nebo se ode mě drží co nejdál. Vůbec to nechápu.
Vždyť jsem mu nic neudělal. Jelikož už toho mám plný zuby, tak dnes nejdu na schůzku. Nic se neděje, takže mě tam nepotřebujou. Vzal jsem si nějakou knížku, sedl si na postel a začal číst. Už jsem v půlce když si všimnu, že tu nejsem sám.
Snažil jsem se ho ignorovat ale ani tak neodešel. Povzdechl jsem si, zavřel knihu a podíval se na něj. " Stalo se snad něco? Zase vás chce někdo zabít?" Zeptal jsem se nezúčastněně. Mračil se a propaloval mě pohledem. " Pokud se nic neděje tak mě nech dál číst." Vzaljsem si knihu ale když jsem ji chtěl otevřít tak mi ji vzal. "Proč jsi nebyl na schůzi?" To ho tak žere že jsem tam nebyl? "Nechtělo se mi tam. Navíc, ty jsi zrovna nevypadal, že by jsi mě tam chtěl." Zvedl jsem se a šel si pro tu knížku.
Vypadal zamyšleně a tak jsem se pro ni natáhl. Už jsem ji skoro měl ale on si ji zvedl nad hlavu. Zamračil jsem se na něj. "Vrať mi ji, Dereku." Pořádně si mě prohlídl a ušklíbl se. "Co za to?" To jako vážně? Je jako malej. Protočil jsem oči a dal si ruce bok. "A co by jsi si přál?" Zeptal jsem se odevzdaně. Na chvíli se zarazil, spustil ruku s knihou a druhou mě chytil za paži. Přitáhl si mě k sobě a... políbil mě. On mě políbil!! Než jsem se stačil vzpamatovat tak byl pryč a knížka ležela na posteli. Cože se to právě stalo?
Dotkl jsem se svých rtů a v hlavě jsem měl prázdno. Proč to udělal? Co ho k tomu vedlo? Lehl jsem si na postel a díval jsem se do stropu. Nějakou dobu jsem tam ještě ležel a pak usnul.
Ráno mě vzbudil táta, když odcházel do práce. Podíval jsem se po pokoji až jsem se pohledem zastavil na knížce. Vážně se to stalo? Nebyl to jen sen? Vlastně mi to ani nevadilo jen mě zajímalo, proč to udělal. Udělá to znovu?
Chtěl bych aby to udělal znovu? Chvíli jsem nad tím přemýšlel. Jo. Rozhodně chci aby to udělal znovu. Znovu jsem si lehl a objal polštář. Cítil jsem jak se při představě na to, jak mě Derek líbá, červenám.
Ani nevím jak dlouho jsem tam ležel a objímá polštář ale začal jsem mít pocit, že mě někdo sleduje. Posadil jsem se a podíval se z okna. Kousek od domu stál Derek. Dívali jsme si do očí a já pomale ale jistě rudnul. Schoval jsem si hlavu do polštáře a doufal, že to neviděl.
Málem jsem dostal infarkt když se za mnou prohla postel a já ucítil jeho rty na svém krku. Trochu jsem se o něj opřel ale hlavu jsem měl stále zabořenou v polštáři. Zezadu mě objal a dával mi polibky na celý krk. Měl jsem co dělat abych nezačal vzdychat. Po chvíli přestal a jen mě objímal. "Promiň, nedokázal jsem se dál ovládat." Chtěl mě pustit ale já mu to nedovolil.
Chytil jsem jeho ruce a odmítal je pustit. "Stilesi, pusť mě." Zašeptal mi do ucha. Zvedl jsem hlavu a konečně se na něj podíval. "Co za to?" Na chvíli se zarazil a pak se usmál. "A co by jsi si přál?" Podíval jsem se na jeho rty a zrudl ještě víc. Začal se ke mě přibližovat a tak jsem zavřel oči. Už to nebylo jako minule. Nebyl to jen letmý dotek. Líbal mě a já si to náramně užíval. Vyměnil ruce z mého sevření a začal si mě otáčet čelem k sobě.
Nakonec jsem mu seděl v klíně. Měl jsem kolem něj obmotané nohy a rukama mu prohraboval vlasy. Jeho ruce skončili kousek nad mým zadkem a tiskl mě na sebe. Odotáhli jsme se kvůli vzduchu a dívali si do očí. Položil jsem mu hlavu na rameno a objal ho.
Dal mi pusu do vlasů a začal mě hladit po zádech. "Myslel jsem, že mě při první příležitosti seřveš a nebo mě budeš ignorovat." Zavrtěl jsem hlavou a víc se k němu přitiskl. "Vydrželo by mi to maximálně den a pak bych tě zavalil otázkama." Uchechtl se a zabořil nos do mých vlasů.
Ani nevím, jak dlouho jsme tam seděli, ale začal mi zvonit mobil. Derek se pro něj natáhl a pak mi ho podal. Volal mi Scott. Zvedl jsem to. "Čau Scotte, co se děje?" Zeptal jsem se a pozoroval Dereka který se právě rozhodl, dostat se mi pod tričko. "Jen jsem chtěl vědět, že jsi v pořádku když jsi včera nebyl na schůzi." Bylo těžké se soustředit na to co říká.
Derek mi teď vyhrnoval tričko pořád výš. "Jo, jsem v pohodě. Byl jsem jen utahanej." Tričko už bylo skoro nahoře. "Jo a jdeme s Isaacem do kina. Nechceš s námi?" Měl jsem co dělat abych nezavzdychal. Derek se rozhodl mě asi zabít. Začal si mi hrát s bradavkami. "Promiň, Scotte. Už musím jít. Snad někdy příště." Odhodil jsem mobil a přitáhl jsem si Dereka do polibku.
Jakmile jsme se od sebe dotáhli, tak jsem ho zatahal za tváře. "Zlobíš. To se dělá, když někdo telefonuje?" Zablesklo se mu v očích a pak mě povalil pod sebe. "Nestěžoval sis." Chytil lem mého trička a sundal mi ho. Sklonil se a začal mi okusovat klíční kost. Už jsem to nemohl dál zadržovat a tak jsem začal vzdychat.
Odotáhl se a začal si mě prohlížet. Strašně jsem se styděl a tak jsem natočil hlavu do strany aby jsem se na něj nemusel dívat. Chytil mě za bradu a otočil mi ji zpátky. "Jsi rozkošnej když se stydíš." Zakňučel jsem a schoval si obličej do dlaní.
Slyšel jsem jak se směje a tak jsem tak jsem se podíval. Má krásný úsměv. Když se přestal smát tak mě pohladil po tváři. "Nikomu tě nedám. Jsi můj." Tak tohle mě zaskočilo. On to se mnou myslí vážně. Začali mi slzet oči. Derek se na mě zmateně díval a zdá se, že vůbec nechápal proč brečím.
Objal jsem ho kolem krku a přitáhl si ho blíž. "Jen tvůj." Pošetilé jsem mu do ucha. Takhle jsme se váleli až do té doby než přišel táta. Na rozloučenou jsem dostal pusu a ujištění, že zítra příjde.