Kapitola č.3

492 12 0
                                    

Elis přišla domů a hned se chlubila Katce, která nemohla uvěřit, že byla v kavárně s Kubou. "No opravdu to byl on, Katuš" smála se "je fakt roztomilý, měla jsi pravdu." "Já mám pravdu často Elis, máš aspoň jeho číslo?" ptala se Katka. "Samozřejmě, ale nedám ti ho. Už je jen můj!" a hned na to se obě rozesmály.

Elis přišla smska, tak rychle odbyla hovor s Katkou a pak i rodiči, aby se mohla podívat kdo píše. "Ahoj, to jsem já Kuba... víš, chtěl bych tě ještě vidět. Můžu přijít k tobě?" Elis přemýšlela, jestli je dobrý nápad si brát Kubu do bytu hned po první schůzce, ale nakonec mu odpověděla "Ahoj, jasně, že můžeš, pošlu ti polohu na mapě." Měla z toho radost, ale zároveň se bála.

Zazvonil zvonek, tak hned běžela ke dveřím, kde stál Kuba v košili a s kyticí a lahví dobrého vína. "Nazdárek, tak jsem tu" zajásal "tady máš kytku a přinesl jsem i něco k pití." Tak se usadili v obýváku a pouštěli svoje oblíbené písničky a popíjeli víno. Elis se nějak zapomněla hlídat aby vína nevypila moc...a pomalu začala cítit, že je opilá.

"Heleť, můžu tu přespat?" zeptal se Kuba.
"Jasně!" odpověděla už trochu opilá Elis.
Kuba se k ní přisunul blíž aby jí mohl hladit po tváři.
"Jsi tak krásná" řekl a začal Elis líbat.
Elis se nechala unést alkoholem v krvi.

Ráno se Elis vzbudila s Jakubem v posteli vedle sebe. Nepamatovala si z včerejší noci vůbec nic.
"K-Kubo, co tu děláš?" vyjekla.
"Dobré ráno, kotě, ty jsi nic nepamatuješ co?" řekl, ale úplně jiným tónem, než s Elis kdy dřív mluvil.
"Prosimtě, řekni, co se dělo" naléhala.
"Víš, trochu ses opila a..." začal se smát.
"No tak Jakube!" křikla po něm.
"Promiň, El, chtěl jsem si z tebe udělat legraci, ale začal jsem se smát " pořád se usmíval Kuba "nemusíš se bát, nic se nestalo, jen ti bylo špatně, tak jsem tě tu nechtěl nechat samotnou."
"Jsi hodný, Kubí." usmála se a dala mu pusu na tvář.
"Dáš si se mnou snídani?" navrhla mu.
"S radostí!" vyjekl Kuba.

K snídani připravila hotovou hostinu, aby se předvedla, že je pořádná česká holka. Kubu to očividně potěšilo, tak se dali do jídla. Elis měla školu až od desíti hodin. A Kuba nevypadal, že někam spěchá.
"Co máš dnes v plánu?" zeptala se.
"Máme dnes volno, asi zajdu do posilovny, nebo si zaběhat. Nešla bys se mnou?" nabídl jí.
"Půjdu ráda, ale už budu muset do školy, tak ti pak zavolám, můžeš mě vyzvednout." usmála se.
"Tak platí!" zasmál se a oči se mu rozzářily.

Výměnný pobyt ve Washingtonu//Jakub Vrána, Tom WilsonKde žijí příběhy. Začni objevovat