Výměnný pobyt ve Washingtonu//Jakub Vrána, Tom Wilson

Kapitola č.8

Ráno se Elis vzbudila v posteli vedle Toma, nejspíš jí sem odnesl, protože usnula na gauči. Na mobilu měla několik zmeškaných hovorů a zpráv od Kuby. "Elis, opravdu se omlouvam, dej mi sanci te znovu videt. Miluju te." psal Kuba v jedné ze zpráv. Elis přemýšlela jestli se s ním vůbec vidět, tak odpověděla "Kubo, sejdeme se teda v 17:00 před stadionem." Mezitím se vzbudil Tom.
"Dobré ráno, odnesl jsem tě do postele, nechtěl jsem aby ses lámala na gauči." usmál se.
"Dobré ráno, jsi hodný." řekla a šla udělat snídani.
"Tome, co si dáš k snídani?" křikla z kuchyně.
"Dám si to, co ty." řekl a objevil se za ní a chytl jí za boky.
"Dneska hrozně pospíchám do školy..." špitla a odstrčila ho od sebe.
"Odvezu tě tam." mrkl na ni Tom.

Dorazili ke škole a k Elis se nahrnuli spolužačky a zasypaly jí otázkami. "Elis, ty znáš Toma Wilsona? Odkud se znáte? Jaký je?"
Elis jen odpověděla "Jsme kamarádi."
"Ty se máš, achjooo." řekly všechny téměř jednohlasně. Najednou měla kolem sebe plno kamarádek. Byla to fajn změna. Po škole se měla sejít s Kubou, vůbec se jí nechtělo.

"Ahoj Kubo, co teda potřebuješ?" řekla a ani se nepodívala Kubovi do očí.
"Chci se ti omluvit za to, co jsem udělal...asi jsem tě nadobro ztratil, viď?" řekl smutně Kuba.
"To asi jo, zachoval ses fakt hnusně...nic jsem neudělala. Tom mě vzal domů, protože mi bylo špatně." odsekla.
"Já vím, já vím, mrzí mě to všechno i to že jsem Toma uhodil." koukal se na ní se slzami v očích.
"Kubo, já tě miluju, ale tohle mi ublížilo..." rozbrečela se a Kuba jí objal tak jako vždycky.
"Já miluju tebe...chci abys bydlela u mě." řekl a rukou ji hladil ve vlasech.
"Tak dobře, sbalím si věci odneseme to k tobě a zajdeme na procházku." navrhla Kubovi.
"Elis, moc mě mrzí..." začal jí Kuba po chvilce brečet do vlasů.
"Ale vždyť už jsme to vyřešili, co se stalo stalo se... já jsem se do tebe zamilovala a opravdu chci být s tebou." a zvedla hlavu a začala ho líbat.

"Ahoj Elis, prý jste se s Kubou udobřili" řekl Tom "jsem moc rád, že jsi zase šťastná." a objal ji.
"Ty jsi fakt strašně moc hodný, děkuju, že jsem mohla být s tebou." poděkovala Elis.
"To je maličkost, kdyby náhodou jsem tu pro tebe a kdyby tě Havran zlobil, dej mi vědět." zasmál se a oba se rozloučili.