Lokiho Iluze : God of Mischief CZ

8. Kapitola

Nastal den korunovace Williama, Thor si mě zavolal k sobě do komnaty. Celkem mě to překvapilo a tak jsem opatrně z dýkou v ruce tam šla, vešla jsem dovnitř a Thor spustil

" Vím že si bratra milovala a musíš mi věřit že jsem ho zabít nechtěl byla to nehoda"

Odpověděla jsem " takže ty se mi tu chceš omluvit? Myslím že je pozdě William se stane králem a já jeho rádkyní a až se tak stane věř že tu nezůstane kámen na kameni"

Otočila jsem se a chtěla odejít ale v tom řekl

" Ty ani nevíš co Loki udělal než byl vyhnán na Zemi, zabil tisíce lidí bral se za krále všech světů chtěl aby se ho ostatní báli a chtěl být zapsán jako obávaný bůh lsti a falše!"

Na to jsem mu odpověděla
" Loki se změnil, po pobytu na Zemi se změnil. On tě chtěl poprosit o pomoc ale né pro sebe ale pro nás a ty si co udělal vrazil si mu nůž do zad ! A pokud vím nebyla to jediná smrt ve vaší rodině neochránil si ani svou matku." 

Následně jsem ze zlostí šla po chodbě až jsem došla k Lokiho komnatě do které nikdo od jeho vyhnání nevešel, když jsem tam vešla mé pocity se ihned změnili, došla jsem ke stolu a byla tam krabička když jsem jí otevřela byl tam náhrdelník který zářil, Loki tento náhrdelník dostal k narozeninám podle dopisu který tam byl, je od jeho matky která mu ho dala ze svou mocí těsně než zemřela. Vzala jsem náhrdelník do ruky a chtěla jsem si ho dát na krk v tom mě zastavil Wiliam a řekl

" To je od otce ? "

Odpověděla jsem" ne, je to od jeho matky"

Náhrdelník jsem dala zpět do krabičky a dala Williamovi do ruky a řekla

" Myslím že by si přál aby si ho nosil, dneska je tvá korunovace a kdyby tady Loki byl určitě by ti ho předal"

Odpověděl " děkuji budu ho nosit ze ctí, na otce se bude vzpomínat po mě ještě celé generace to věř"

Odpověděla jsem " to ano, ale teď musíš myslet na sebe máme jen půlku bitvy vyhrané a tu zbylou musíš ty vyhrát, jsem na tebe hrdá a vždy budu a vím že i on by byl."

Odpověděl" nikdy jsem otce nepoznal, a moc bych si přál aby byl alespoň dnes na den korunovace semnou"

Odpověděla jsem" věř že já takybych chtěla, bohužel naše schopnosti nemůžou oživit mrtvé. Připrav se na obřad já půjdu také a dávej pozor."

Konal se obřad, William procházel chodbou ke trůnu a já už věděla že cíl je blízko, Thor stál vedle mě a jeho pohled byl neutrální nemohla jsem čekat co právě teď udělá neustále jsem ho pozorovala a měla připravenou dýku. Když byl obřad u konce byla jsem ta nejšťastnější osoba v paláci.

Večer se ale vše zlomilo, přišel smutek a obrovská bolest která nepřestávala, po chvíli přišel William a řekl

" Pojď mezi ostatní nebuď tady sama, vyhrály jsme! Budeme vládnout společně, nemůžeš se tady věčně trápit otec by to tak nechtěl."

Měl pravdu ale stále jsem kolem sebe měla smutek který nepřestával, po cestě mě zastavila Lea a řekla

" Angelo, netrap se ! Takto nepřátelé zjistí že jsi zraněná možná..... možná by si měla ten prsten od Lokiho zahodit a zapomenout vím měli jste se rádi ale tohle je moc Angelo!"

Odpověděla jsem rozčileně " co to říkáš!? Mám na Lokiho zapomenout? To nemyslíš vážně! Tak ať, ale nepřátelé neví že je tím smutkem rozdrtím"

A pokračovala jsem v cestě, William si oslavu užíval následně přišel a řekl
" Matko pokud je to možné chtěl bych poznat tvůj svět Zemi, nikdy jsem tam nebyl ale pokud je to špatný nápad pochopím to."

Odpověděla jsem" to nezáleží jen na mě klidně ti ukážu Zemi ale i když si následník musíš se zeptat Odina, nemám velké pravomoce."

Odin povolil cestu na Zem a tak jsme se tam vydali, navštívila jsem známé ano je to už mnoho let co jsem u nich nebyla a tak když se zeptali na Lokiho a já jim odpověděla že zemřel doufala jsem že se nezeptají na co ? Ale bohužel tato otázka padla a odpověděla jsem že nehodou. Na Zemi jsme byly několik měsíců a abych řekla pravdu byla jsem úplně uvolněná ale když jsme procházeli místa kam jsme chodili z Lokim slzu jsem neudržela.

O několik týdnů později přišla Lea k nám a oznámila nám velmi naléhavou zprávu a to tu že na tom Odin není dobře a že by se William měl okamžitě vrátit, teď už vím že cíl není blízko ale je tady!

Tak další kapitola, snad se líbila budu ráda za komentář, další kapitolu očekávejte ještě dnes a to už bude poslední.

Vaše Alpha 111