Tábor pro upíry a vlkodlaky / OPRAVA příběhu

Kapitola 9. Splnění dohody (část 1/2)

Z pohledu Laury:

Dobře.... Bojím se toho, co si na mě Nikolas vymyslí. Tak jo, hlavně v klidu, když tak mu to rozmluvíš, snad.

To byly mé myšlenky poté, co jsem se vzbudila. Rozhlédla jsem se po pokoji a naštěstí jsem byla v naší chatce.

,,Taro vstávej, řeknu ti to, kvůli čemu jsem včera zmeškala snídani," na to vylítla z postele a sedla si vedle rychle ke mě. Podívala jsem se na ni a ona se nevinně usmála.

,,To jako vážně?" zasmála jsem se a ona taky.

,,Jo. Tak povídej," pokynula hlavou, abych ji to řekla a já ji to řekla o té puse. Když jsem zrovna byla u té části s pusou, tak jsem se trochu začervenala. Naštěstí to nebylo vidět.

,,Cožeee?!!!" zaječela na celou chatku, až se chvilku na to otevřely dveře, ve kterých se zjevil Theo a hned za ním Lucas.

Nejlepší, no spíš pro Taru bylo nejlepší to, že tu byl Theo bez trička. Koukla jsem se na Taru a ta se trochu červenala. Theo se na ni kouknul a když zjistil, že se kouká na něho, tak si pak uvědomil proč.

,,Zrovna jsem se převlékal, když v tom jsem tě slyšel zakřičet. Co se stalo?" koukl na Taru, která byla pořád vedle mě.

,,Uhm, promiň. Jenom jsem se lekla," vysvětlila rychle Tara, Theo jen kývnul a na chvilku si zadívali i do očí, než odešel i s Lucasem.

Já ji bouchla do ramene a ona se na mě koukla.

,,To bylo jen tak tak. Jestli by se to Theo dozvěděl nebo někdo z kluků, myslím, že by Nikolasův obličej nedopadl dobře," řekla jsem a šla se s Tarou převléct.

,,Taky si myslím," pověděla mi Tara.

Po chvilce nás svolal Jim na snídani, a tak jsme se vydaly. Snídaně naštěstí proběhla v klidu. Jen mě znervózňovalo to, že na mě Nikolas pořád koukal.

Když jsme stáli všichni venku, tak mě někdo chytil za zápěstí a odtáhl od party. Nečekaně to byl zase Nikolas.

,,Co chceš?" optala jsem se ho a snažila se ze sevření dostat, když zastavil. 

,,Tebe u mě v chatce," řekl a já na něho koukala, jako myš na kočku, která se ji za chvilku pokusí sníst.

,,Co? Ne!" vyjekla jsem a koukala na něho.

Co ho to sakra napadlo? Nechci být s ním sama a ještě ke všemu v chatce.

On si povzdechl a přitáhl si mě do objetí.

,,Nezapomeň, že jsi mi včera něco slíbila. Chci, abys dnes u mě přespala a taky, abych tě měl pod kontrolou," zašeptal mi do ucha, pak mě pustil a odešel k ostatním.

,,Tady jsi, štěně. Bude se hrát baba," zvolal za mnou Alex a já jsem málem vyskočila z toho, jak jsem se ho lekla.

,,Pokud upíři nebudou moct používat rychlost, tak chci mít babu jako první," a vydala jsem se s Alexem k ostatním.

,,Neboj, to nám Jim hned zakázal, ale vy se nemůžete proměnit," oplatil mi a šel si stoupnout kousek dál.

,,Tak, kdo chce mít babu? Alespoň čtyři ať jsou," řekl Jim a já se s Alexem nastejno přihlásila.

Pak se přihlásil Theo s tím, že dá pak babu Taře a já se nad tím zasmála. Po chvilce se ozval i čtvrtý.

,,Já chci," pověděl Marcus a stoupl si k nám třem.

Tak jsme si hráli až do oběda a po obědě si mě zastavil Nikolas.

,,Co potřebuješ?" optala jsem se a podívala se na něho zkoumavým pohledem.

,,Říkal jsem, že tě chci mít pod kontrolou," sjel pohledem ke mně a pak mi chytil za zápěstí. ,,Je vidět, že se mě chceš na něco zeptat... Pojď!" a táhl mě k lesu u kterého nikdo nebyl. 

Opřel si mě zády o strom a vzal mě jeho rukou lehce za mou bradu. Nadechla jsem se a ucítila jeho vůni. Voněl jako jahody.

Co to s ním je??? Asi má blbý den. Díky němu mám chuť na jahody.

,,No, víš, jak jsi druhý den ráno přišel na snídani se špičáky od zvířecí krve?" optala jsem se ho a on se usmál tak, aby mu byli vidět špičáky.

Pustil mou bradu a ruku si opřel o strom vedle mé hlavy.

,,Asi vím, kam tím míříš...," přiblížil se k mému krku a já ho rukama od sebe odtáhla.

To si jako vážně myslel, že mu nabízím krev? Nejspíš jo.

,,Tohle jsem nemyslela! Zabil jsi to zvířátko?" řekla jsem mu trochu naštvaně.

,,Ach jo...," zesmutněl, ale pak se ne mě zas kouknul. ,,..., ne nezabil. A já už si myslel, že mě necháš se z tebe napít," dopověděl a sjel mě pohledem.

,,Ne, nenechám!" řekla jsem, koukala mu do očí a letmým pohledem pohlédla na jeho rty, a pak hned zpět do jeho očí.

,,Takže až budu chtít tvoji krev...," vzal mě zas za bradu a přesunul se k mému uchu. ,,..., budu muset použít násilí?" nadechl se vůni mých vlasů. Voněly po jahodě.

Začínám se ho bát... No ták, takového zmetka se přece nebudu bát! Dala jsem si imaginární facku. Jen mě chce zastrašit..., snad.

,,Nejspíš ano," řekla jsem nejistě a chtěla se od něho odtáhnout, ale nedovolil mi to.

,,Lau-ro?" zasekla se Tara, když mě uviděla s Nikolasem.

Ten se ode mě konečně odtáhl a odešel pryč, ale ještě před tím, než odešel řekl. ,,S tebou jsem ještě neskončil!"

,,Ale já s tebou jo!" oplatila jsem mu a pak si začala všímat Tary. ,,Neptej se...," řekla jsem ji, když se chtěla zeptat.

,,Máme jít za klukami na louku," pověděla Tara a koukla na mě.

,,Neboj, nic mi není," ujistila jsem ji.

,,No dobře," usmála se a kývla hlavou jestli už půjde

Šli jsme po cestičce, procházely mezi stromy a povídaly si. Po pár minutách jsme se vynořily z lesa a porozhlédly se.

,,Divné..., vždyť tu měli být!" povzdechla Tara a šli jsme ke stromu, který byl veprostřed louky. Když jsme u něho stály tak se Tara zas po nich porozhlédla.

,,Jsou nahoře...," pověděla jsem, když jsem je ucítila na stromě.

Musím uznat, že umí dobře skrývat svůj pach. Ale na mě a na můj čich nemají. Chichi.

---------------------------------

Už jsem tady zas i s novou kapitolkou.

Doufám, že se pořád líbí.

Jak se máte?

Co škola?

Agrh, chce se mi spát XD

Jinak, užijte si Velikonoce.

Budu moc ráda, když mě podpoříte na Instagramu: pokorna.elis

Pro info: 1051 slov

Napsáno:

30. 3. 2021 22:57

Upraveno:

16. 08. 2021 23:56

♥ Nezapomeňte dávat hvězdičky ♥