Následníci II. - Kouzelná přírodní katastrofa

8. Kapitola - Hůlka nebo život

„Snad jste si nemysleli, že to bude tak jednoduché!" křikl na ně z koberce Hans, „Pro Auradon začnou změny! Budu mu buď vládnout já, nebo se už domů nepodíváte! Záleží na tom, jak se Mal, Evie, Jay, Carlos a Hanziena rozhodnou!" Zvedl žezlo a kolem pěti kamarádů se objevila neprůchodná kopule. Nikdo nemohl ven ani dovnitř. Až na Hanse.

Ten totiž přistál na mostu, nechal koberec kobercem a prošel stěnou kopule dovnitř. „Hm..." zamyslel se, „Je nás tu poněkud málo, nemyslíte?" Pak se ale podíval na Carlose a pomalu šel na druhou stanu kopule k nim: „Carlosi, co bys řekl na malou návštěvu tvé drahé Jane?" U padoušat se ale nezastavil a pokračoval dál ven ke skupince, kde stála Jane, která dál držela hůlku své matky. „Dotkneš se jí a je po tobě," odpověděl mu Carlos smrtelně vážně.

Když ale Hans k Jane došel, neudělal to, co si všichni mysleli, že by jí začal nějak ubližovat. Naopak. Poklonil se jí jako slušně vychovaný princ a nabídl jí ruku. Jane, i když byla hodně zmatená, ruku přijala a nechala se vést.

Dovedl jí za ostatními do kopule, kde si už Carlos před ní stoupl, aby jí aspoň trošku chránil. „A teď už k věci," začal konečně Hans, „Mám už dlouho zájem o jeden magický předmět, který shodou okolností držíš, Jane, v ruce. Dej mi tu hůlku! HNED! A nikomu se nic nestane!" Než ale někdo něco řekl, Mal na Hanse křikla: „Na to zapomeň!"

„Na to zapomeň," zopakoval si Hans pro sebe. Jediným pohybem k sobě násilím přitáhl Hanzi a naklonil jí z mostu takovým způsobem, že kdyby jí teď pustil, spadla by rovnou do oceánu, „A co teď?!" „Pustíš jí a je z tebe kůlnička na dříví!" začal mu Carlos zas vyhrožovat. „Dneska máš nějak moc odvahy," okomentoval Jay Carlosovo chování, „Vůbec bych se nedivil, kdybys ho tou berlí přetáhl po zádech." „Já taky ne," přiznal Carlos.

„Takže," začal znovu Hans, „Buď mi dáte hůlku a týhle malý kryse," ukázal na Han, „se nic nestane, nebo se s vaší drahou kamarádkou rozlučte a pak pocítíte takovou bolest, že budete omdlívat! Počítám do tří! Raz!" Nic se nestalo. „DVA!" pokračoval Hans v počítaní. Jediné, čeho docílil, byly pohledy kamarádu, které se navzájem ptaly, co budou dělat. „TŘI!"

„FAJN!" křikl ve stejnou dobu Carlos. Vzal Jane hůlku a doskákal k Hansovi, „Ale slíbíš mi, že jakmile ti hůlku předám, dáš mi Hanzi, abych měl jistotu, že držíš slovo?"

„Carlosi! Co to děláš?" křikla na něj zaskočená Evie. Carlos i pro tohle měl odpověď: „Mal tohle pro Bena udělala taky." „Ano ale to byla falešná hůlka, pamatuješ? Tohle je pravá!" přidala se k argumentům i Mal. „Vím, co dělám!" ukončil Carlos debatu.

„Líbíš se mi čím dál tím víc, Carlosi de Vile. Cruella by měla být pyšná," přiznal Hans. Carlos ale vytáhl argument: „Na tom, jaký jsem, nemá matka ani pětiprocentní zásluhu. Ale zpátky k věci." „Máš pravdu. Dej mi tu hůlku!" Carlos mu jí podal, přitom se mu ale dál díval do očí. Hans si jí vzal a najednou ho nezajímalo nic jiného.

„Teď mi ty dej Hanzi," ozval se Carlos, „Já svou část podmínky splnil. Teď jsi na řadě ty." „Ale Carlosi... Ty jsi tak naivní... Fakt sis myslel, že to bude tak jednoduchý?" prohlásil Hans ironicky a Hanzi, kterou měl za hůlku vyměnit, pustil. Han s velkým křikem spadla do oceánu a o kus dál bylo slyšet velké šplouchnutí.

Jak se tak Hans vítězně smál, a přitom couval od okraje mostu, nevšiml si, že mu Carlos, který začínal být docela naštvaný, přistavil berli a podrazil mu s ní nohy. Hans se tak natáhl na most a hůlku samým leknutím upustil. Carlos toho hned využil, hůlku sebral, hodil jí Mal a tou stejnou berlí ještě Hanse bouchnul, což padoucha donutilo ležet na zemi. A aby to byla i pro ostatní větší zábava přišel Jay Carlosovi pomoct Hanse na zemi udržet.

Mal mezitím pomocí hůlky zrušila kopuli, nechala královské stráže, aby proběhli k Hansovi, kterého pořád Carlos s Jayem drželi, svázali ho a odvedli do auradonského vězení, a poté hůlku předala Dobré Víle.

Za malou chvíli se vedle Mal objevila hodně mokrá Han. Jak se dostala na most, bylo hned jasné. Uma se totiž znovu přeměnila na chobotnici a Han z vody vytáhla. „Hele, máte v plánu v tom oceánu ještě něco lovit? Já jen, že bych třeba jako chobotnice ještě chvíli zůstala, abych sem pak nemusela skákat znovu," neopustila si Uma. Všichni přítomní se začali smát a Mal jí odpověděla: „Ne, už doopravdy ne, Umo."