VI.

79 7 0
                                    

Středeční ráno sedí Christian opět na molu a v duchu počítá vteřiny, kdy se musí vypravit na autobus. Ještě počká. Alespoň dvě minuty. Pak odejde.

Zapře se rukama za sebe a nechá tvář ozářit prvními slunečními paprsky. Za sebou nahmatá batoh přeplněný učebnicemi a sešity pro sedmou třídu.

„Ahoj." Christian natočí hlavu na stranu.

„Ahoj." Odpoví chlapci na pozdrav. Přesně na něj tu už pět minut čeká.

„Myslel jsem, že se už nevrátíš." Posmutněle pronese bezejmenný mladík a dlaně položí po stranách mladíkových spuštěných nohou, které opět máchá ve vodě. Černovlásek se začervená.

„Chtěl jsem vědět, jestli jsi v pořádku." 

Tenkrát u mola ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat