XXXVI.

57 6 0
                                    

„Celou tu dobu jsem měl za to, že mezi sirénami a mořskými vílami není žádný rozdíl. Jak vypadají?" Christian si lehne na břicho a nakloní se blíže k chlapci, věříc, že se v něm neplete a nechystá se jej v podobě sirény stáhnout pod vodu. Kdyby to měl v úmyslu, jistě by to již dávno udělal.

„Jejich kůže je brčálově zelená, mají viditelné, ostře rýsované žábry a velké rybí oči. Co bych ti o nich tak ještě mohl říct... Pořádně nevím, potkal jsem se na svých cestách po moři a oceánu doposud pouze s jednou a setkání bych nerad opakoval."

Tenkrát u mola ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat