Rozhodnutí

156 6 2
                                        

*Musím se rozhodnout*

Seděla jsem na posteli a říkala si klady a protiklady bydlení v Londýně. Na jednu stranu by to mohlo být vážně dobré,takové velké město,spousty obchodů (miluju nákupy),taťka by měl lepší práci,poznala bych nové holky,nové kluky,měla bych bízko babičku s dědou,ale na druhou stranu mám strach z nové školy..Co když si nenajdu přátelé? Co když tam budou příšerní učitelé,kteří budou stále jen prudit a křičet? Nebo šikana?.. Opustit všechno tady v Easingwoldu a přestěhovat se z poměrně tichého městečka do rušného a dost zalidněného Londýna? No, nevím.. Na přemýšlení mám týden. Zavolala jsem své nejlepší kamarádce Kate,aby přišla k nám domů. Souhlasila a zavěsila. Během deseti minut zvonil zvonek,předpokládala jsem,že je to Kate,tak jsem šla otevřít. Když jsem došla do předsíně,koukla jsem přes zpola prosklené vchodové dveře a všimla jsem si,že mamka už otevřela. Moje mamka je strašně hodná a milá paní,která by neublížila ani mouše. ''Aha,mamka mě předeběhla'' pomyslela jsem si. Přijemně se na Kate smála a zřejmě si povídali o něčem vtipném,protože se obě smály,i když moje mamka i Kate se smějí pořád,takže se vlastně není čemu divit. Od vchodových dveří k našemu plotu vedla kamenná cestička. Po chvíli stání ve dveřích jsem pomalu šla za Kate a za mamkou,aby si ještě něco stihly říct,než je vyruším. Když jsem k nim přišla,nejdřív jsem se pozdravila a obejmula s Kate a potom jsem se otočila na mamku a zeptala jsem se ,,Už jste si popovídali?''
Mamka se znovu usmála a mile odpověděla:,,Ano Ellie.''
Když jsme přišli do pokoje Kate si sedla na malou bílou pohovku kterou jsem měla od svých 14ti let a já jsem si sedla na židli u stolu.
,,Děje se něco?'' zeptala se starostlivě.
Chvíli jsem jí líčila situaci,potom se zamyslela.
Potom se na mě podívala a řekla:,,Ellie,myslím,že to nebude nejjednodušší,ale na druhou stranu to bude lepší pro tvého taťku,ty si najdeš kamarády,budeme si psát a i když budu mít Londýn docela daleko,můžu za tebou o prázdninách nebo o nějakém volném víkendu přijet,nebo ty k nám. A určitě si budeme každej den psát,protože mi budeš hrozně moc chybět.'' usmála se,vstala a obejmula mě.
Pevně jsem jí držela,protože Kate mám hrozně ráda a je to jeden z mála lidí kterým se dá opravdu věřit.
Odtáhla jsem se od ní a řekla radostně: ,,Jestli se tam vážně mám odstěhovat,měli bychom si ten poslední týden měli pořádně užít co myslíš?''
Oboum se nám rozzářili oči při pomyšlení na to,co jsme spolu všechno prožili a že bychom si to znovu všechno zopakovaly.
,,Takže zítra třeba kino?'' řekla Kate natěšeně.
,,Jo,to by bylo super!'' řekla jsem s radostí.
Potom jsme se rozhodli ještě projít venku a popovídat si. Když už bylo šero doprovodila jsem Kate domů,bydlí kousek od nás,takže jsem byla hned doma.
Mamka byla z těhotenství pořád unavená,tak jsem udělala večeři pro všechny a připravila jídlo na stůl. Zavolala jsem na taťku,který dělal v patře něco ve své pracovně a mamka už seděla u stolu,protože mě pozorovala z obýváku už když jsem večeři přípravovala. Oboum rodičům moje míchaná vajíčka chutnala. Poděkovali mi,odešli a já jsem sklidila ze stolu. Když bylo vše uklizeno šla jsem do pokoje,lehla si na postel a chatovala jsem s kamarády. Ještě ten den jsem se domluvila s Kate,že se pro mě před kinem staví a na jaký film půjdeme.

*Kino*

Když jsem se ráno probudila bylo asi 8:30. Šla jsem rozespalá v pyžamu do kuchyně. Mamka asi ještě spala a taťka byl pryč. Udělala jsem si snídani. Jako skoro vždycky,když jsem si dělala snídani sama jsem si dala cornflakes s mlékem,to je jedna z mých neoblíbenějších snídaní. Potom jsem šla do pokoje a převlékla se do šedých tepláků a obyčejného čistě bílého trika na tělo.
Miluju přírodu a z mého okna je krásně vidět na východ a západ slunce. Strašně ráda to pozoruju (i když východ většinou prospím),nebo se někdy jen tak dívám z okna.
Sedla jsem si na gauč v pokoji a četla si knížku. V tom mi zazvonil mobil. Přišla mi smska od Emmy,jestli bych nešla v neděli na nákupy. A jak už jsem zmiňovala,jsem milovník nákupů a napadlo mě,že by s námi mohlo jít víc lidí,až se Emma dozví,že se stěhuju myslím že bude souhlasit s tím,aby se přidalo víc lidí,aspoň bude větší sranda a víc si to užijeme. Odepsala jsem jí a dál si četla. Dole se ozývaly zvuky- mamka byla už vzhůru a vařila oběd. Šla jsem dolů a zeptala se,jestli nepotřebuje pomoct. Řekla,že jsem hodná a dala mi práci. Vaření mě baví a ráda jí pomáhám,ještě víc teď,když je těhotná. Během vaření se vrátil taťka. Přišel do kuchyně se slovy: ,,Mm co to tu voní?'' a začal nám ochutnávat ze všeho co už bylo hotové. Mamka ho se smíchem odháněla. Asi za půl hodiny od toho co taťka přijel jsme oběd měli hotový. Já jsem připravila příbory a talíře na stůl a mamka nám na ně nandala. Uvařili jsme grilovaná kuřecí prsa s bramborem. Tatínek si oběd chválil a i mně s mamkou chutnal. Po sklizení stolu jsem šla zase do pokoje.
Trávím v něm docela dost času,protože je mi v něm hrozně dobře. Pokoj jsem si navrhla sama a mám k němu vlastní koupelnu a šatnu,což má vlastně i ložnice rodičů a pokoj pro hosty.
Protože bylo už 13:20 předpokládala jsem,že každou chvíli zazvoní Kate,tak jsem si šla vybrat oblečení. Protože bylo celkem horko vzala jsem si riflové kraťasy a delší černý crop top. Akorát jsem se stihla hezky nalíčit a udělat si culík a zvonil zvonek. Popadla jsem kabelku a běžela dolů. Rozloučila jsem se s rodiči a z předsíně,kde už jsem si brala černé vansky jsem ještě stihla křiknout: ,,Nevím v kolik se vrátím!''.
Zabouchla jsem dveře a šla k brance,kde čekala Kate. Slušelo jí to. Měla hnědé dlouhé vlasy do půlky zad jemně nakulmované,bledě modré trochu roztrhané kraťasy, vínové tílko a stejně barevné jako tílko měla páskové boty na mírném podpatku.
,,Ahoj'' mile mě pozdravila a usmála se,pozdravila jsem jí,obejmula a úsměv opětovala.
Potom jsem k úsměvu dodala: ,,Sluší ti to.'' Kate se podívala na můj outfit a řekla: ,,Děkuju,tobě taky.''
Do kina jsme šli pěšky,protože bylo krásně a kino bylo jen pár set metrů od našeho domu.
Celou cestu i potom,když jsme byli v kině (jen než se zhaslo) jsme si povídali. S Kate si mám pořád co říct,hrozně dobře se s ní povídá.
Když film skončil šli jsme zase pěšky domů. Povídali jsme si a smáli se. Těsně před naším domem jsem si na něco vzpomněla. ,,Kate,psala mi Emma,jestli bych zítra nešla nakupovat. Napadlo mě,že by jsi mohla jít taky,teda pokud chceš. Půjdou i další kamarádi,ať si užijeme než se odstěhuju.'' nabídla jsem jí. Ona bez váhání souhlasila. Vážně jsme si tohle odpoledne užili.Když jsme přišla domů,klasicky jsem si udělala večeři. Tentokrát jen pro sebe,protože rodiče už jedli. Odešla jsem do pokoje a dala si horkou vanu. Když jsem vylezla z vany chodila jsem po domě v pyžamu a županu. Když bylo kolem 23:15 šla jsem popřát dobrou noc rodičům,vyčistit si zuby a lehnout si. Než jsem usnula napsala jsem Emmě a Kate sms ve které stálo: ''Už se moc těším na zítřek:) Dobrou noc:)''. Obě odepsali něco podobného.


*Nákupy*

Ráno probíhalo jako každé jiné. Snídaně,hygiena,malování a tak podobně.
Nákupy jsme měli naplánovány už před oběděm a přibližně v 11:00 měla přijít Emma s Kate,proto jsem se šla obléct už v 10:30. Dnes bylo trochu chladněji než včera,ale pořád teplo. Zvolila jsem si světle modré jeany a bílé triko,přes které jsem si hodila červeno-černou kostkovanou košili. Tentokrát jsem své špinavě bolnďaté dlouhé vlasy vyžehlila tak,aby byly úplně rovné. Ještě jsem si vyměnila včerejší kabelku za vak. Jen jsem si ho vyndala a zvonil zvonek. Emma a Kate. Sešla jsem dolů,oblékla boty a šla jsem otevřít. Nestála tam jen Emma s Kate,ale další 2 kluci.
Oba jsem znala. Jake- kluk z naší třídy. Má hnědé vlasy,hnědé oči a sportovní postavu,kterou ale nemá nějak moc vypracovanou. Dá se s ním v pohodě povídat,i když má i ty dny co blbne jako malý dítě a neví kdy přestat. A kluk co se mi jako jeden z mála na naší škole líbí,ale vážně jen líbí,nechci jsem s ním mít nic víc. Jmenuje se Daniel- je to sympaťák od pohledu s blonďatýma vlasama,jasně modrýma očima a vypracovaným tělem. Chodí do vedlejší třídy. Chce ho poměrně dost holek ze školy,ale on je z důvodu,který asi nikdo nezná stále nezadaný. Vždycky nosí nějaké triko na tělo,které mu dokonale zviditelňuje jeho rysy na těle. Rawrr je vážně hezký.
Když jsem k nim přišla jednohlasně spustili: ,,Ahoj Ellie'' a všichni čtyři se ke mně začali tulit.
Vesele jsem řekla: ,,Ahoj všichni,ráda vás vidím.'' a začala jsem se smát.
Obejmula jsem se s každým (za objetí od Daniela jsem byla asi nejvíc ráda) a šli jsme do menšího obchodního domu co jsme měli v našem městečku. Celý den jsme se všichni skvěle bavili. Po nakupování jsme si sedli jesště na lavičku v parku a tam jsem přátelům oznámila,že se budu stěhovat do Londýna. Vzali to až nečekaně pozitivně,i když na nich byl trochu znát smutek,napadla je skoro stejná věc jako Kate.
,,Můžeme za tebou třeba přijet,nebo ty k nám,rádi tě tu uvítáme. Určitě se tam budeš mít dobře Ellie.'' říkal Jake. Daniel,Kate a Emma na jeho návrh přikývli.
Byla jsem ráda za své přátelé a za to,jakou mají starost a jak jsou milí. Všem jsem řekla: ,,Děkuju vám moc,určitě se domluvíme a přijedu. Myslím že bychom měli jít už domů,začíná se stmívat a ochlazuje se.'' řekla jsem mile,jak nejvíc jsem uměla.
,,Souhlasím.'' usmál se Daniel a zvedl se z lavičky. Po něm i všichni ostatní a já.

Odpadla jsem z naší skupiny po cestě jako první,protože máme dům nejblíž centru města. S každým jsem se postupně rozloučila objetím a nakonec jsem všem hromadně řekla: ,,Ahoj,mějte se!'' a usmála jsem se.
Všichni mi to oplatili. Vešla jsem domů,ale tentokrát jsem nevečeřela,přišla jsem déle než včera a neměla jsem hlad,protože jsem byla přecpaná jídla z obchoďáku. Nakoukla jsem do obýváku a se zvýšeným hlasem pozdravila.
,,Ahoj už jsem doma!'' aby mě rodiče slyšeli. Šla jsem tedy rovnou osprchovat a potom spát.

Celý zbytek týdne jsem si užívala s přáteli. Koupání v našem bazénu,další nákupy,odpoledne v parku a podobně. Byl to úžasně prožitý týden.

Při další rodinné poradě jsem oznámila,že hodlám nový život v Londýně zkusit. Taťka byl šťastný. Mám oba rodiče hrozně ráda a říkáme si mezi sebou všechno. Jsme spíš jako přátelé a jsem za to ráda.
Během dalšího týdne jsme se každé odpoledne balili. Je tu moc věcí co by jsme si chtěli vzít. Taťka dal náš dům do realitky,aby sehnal kupce,takže nezbývá než jen čekat...

_________________________________
Děkuju za přečtení,omlouvám se za případné chyby. Do komentářů mi napište,co bych měla změnit,nebo názor:) Děkuju :)

New LifeKde žijí příběhy. Začni objevovat