New Life

Část 5

*Středa*

Zrovna byla hodina matiky. Seděla jsem jako každou hodinu vedle Camerona. Koukala jsem do sešitu, ale nic jsem nepsala, ani jsem neposlouchala monotónní výklad učitelky. Nevnímala jsem okolí a přemýšlela o různých věcech. Asi jsem vypadala, že jsem vážně mimo.
,,Ellie jsi v pohodě?'' vyrušil mě z přemýšlení Cam. V obličeji měl ustaraný výraz,vypadal roztomile.
,,Jo jsem, jen jsem se trochu zamyslela a to nudný blábolení Wolfový mě nějak extra nezajímá.'' kývla jsem hlavou na učitelku a usmála se.
,,Chápu, já jen že jsi nevypadala moc při smyslech.'' smál se.
,,Foxi, Harrisonová nevyrušujte!'' okřikla nás učitelka Wolfová.
Na týhle škole jsem ještě neslyšela, aby učitel oslovil žáka jménem. Zvláštní.
Zapsala jsem si něco z tabule, aby se neřeklo a s Camem jsme si jen vyměňovali pohledy.
Konečně zazvonilo. Matika je nejhorší předmět na světě a vždycky mi přijde, jakoby trvala půl století, vážně.
O přestávkách se naše třída tradičně dělila do ''partiček''. Seděli jsme v naší partě já, Sophie, Char, Amy, Will, James, Cameron, Joe, Tom a Matt. Velká parta, ale plná skvělých lidí. 
,,Co děláš dneska Ellie? Nešla by jsi s námi do města?'' ptala se Amy.
,,Po škole jedeme na návštěvu k babičce a dědovi,dneska nemůžu, sorry holky.'' doufala jsem, že mě pochopí.
,,V pohodě, tak si to užij.'' usmála se.
Zbytek dne utekl docela rychle a já se těšila k babičce a dědovi. Po obědě jsem šla rychle domů.
,,Ahoj všichni!'' křikla jsem, aby mě slyšeli oba rodiče.
,,Ahoj Ellie!'' ozvalo se jednohlasně.
Hodila jsem si batoh do pokoje a jeli jsme.

*Návštěva*

Cesta trvala asi 17 minut. Dojeli jsme. Mitcham, je to tady hrozně velký. Přijeli jsme před jejich dům. Jestli se tomu dá říkat dům,protože je to obří stavení.
,,Ahoj všichni, konečně vás po dlouhý době vidíme!'' kříčela šťastně babička od dveří a rychlým krokem šla k nám.
Za ní se ve dveřích objevil děda. Začal na nás volat něco podobnýho jako babička,ale protože u nás babička už stála, objímala nás a pořád mluvila, tak jsem dědu ani pořádně neslyšela.
Přišel děda se slovy ,,Ellie, ty jsi nám nějak vyrostla, je z tebe ještě větší kočka než když jsem tě viděl naposledy.'' Nesnáším takový ty kecy jako ''no ty jsi vyrostla'' nebo ''už je z tebe velká slečna'' a tak podobně.. Je přece jasný, že rostu. Všichni do dospělosti rostou že jo.
Ale nikdy jsem na rodiče a na prarodiče nebyla drzá, nebo hnusná, protože jsme měli vážně super vztah.
,,Děkuju.'' a usmála jsem se,i když jsem si v hlavě říkala ''no super''.
Babička pro nás měla připravenou hostinu, jako kdyby jsme přijeli jednou za 3 roky,ale takhle je to vždycky a nestěžuju si.
Mimochodem k babičce Jane a dědovi Joshovi jsme přijeli asi po měsíci a půl a jezdili jsme sem pravidelně.
Oboum jsem vyprávěla o škole a tak celkově jak se nám v Londýně daří, protože se oba pořád vyptávali. Mamky se zase ptali na miminko a taťky na práci a tak podobně.
Prokecali jsme tam asi 2 hodiny, pak jsme se zase rozloučili a jeli jsme domů.

Když jsme přijeli domů, už byla skoro tma. Připravila jsem si učení na zítřek, sedla si s knížkou na houpačku co jsem měla v pokoji a měla jsem v plánu číst si. Z mých plánů mě ale vyrušilo zvonění mobilu. Šla jsem to zvednout.
Na obrázku volajícího byla naše fotka s Camem a byla podle mě nejhezčí ze všech co spolu máme. Máme těch fotek hodně, protože je to vážně fotogenickej kluk, stejně tak i Will.
,,Haló?'' řekla jsem.
,,Ahoj Ellie.'' řekl svým milým hlasem.
,,Ahoj Came.'' snažila jsem se mu milý hlas oplatit.
,,Omlouvám se, jestli ruším, ale chtěl bych si tě na zítřejší odpoledne zabrat dřív,než mě předběhne Charlotte, Amy, Sophie, nebo snad někdo z kluků.'' smál se a já jsem se začala smát taky.
,,Nerušíš.'' ujistila jsem ho.
,,Stihnul jsi to.'' pokračovala jsem.
,,Ráda s tebou strávím další odpoledne. A kam půjdeme?'' vyzvídala jsem.
,,Nech se překvapit krásko.'' řekl, jakoby mě tak oslovoval normálně.
Zarazilo mě to. Vážně řekl krásko? Známe se 3 dny a... Neříkám, že mi to vadilo, Cameron se mi vážně hodně líbil a navíc nevypadal, že by byl jeden z těch vypatlaných kluků, se všema se v pohodě bavil, teda když zapomeneme na Annu a její ''gang''. Vrátila jsem se z přemýšlení do reality.
,,Dobře, budu se těšit.'' nevysoukala jsem ze sebe nic lepšího a jeho ''krásku'' jsem nijak nekomentovala.
,,Já taky.'' zněl,jakoby si uvědomil co řekl.
Rozloučili jsme se. Šla jsem si dát rychlou sprchu,odlíčit se,popřát dobrou noc rodičům a šla jsem spát.