*Balení*
Byl pátek odpoledne.
,,Ahoj Ellie,máme zájemce o náš dům! Už jsme se domluvili i na ceně!'' křičel na mě taťka štastně když jsem přišla ze školy.
,,Ahoj,to je super,tak kdy se stěhujeme?'' odpověděla jsem nedočkavě.
,,Zítra by mi měl ten pán zaplatit a v neděli pojedeme. Zavolám do školy,řeknu,že už nepřijdeš a vysvětlím to. Sbal si věci co tu nechceš nechat do támhletěch přepravek,potom ti to snesu dolů.'' ukázal na přepravky a usmál se. Jen jsem kývla a šla jsem udělat co řekl. Dům totiž prodáváme i s vybavením co tu po nás zůstane. Mamka nebyla doma,řekla jsem si,že asi šla na nákup. V pokoji jsem přebírala různé věci,sbalila jsem si fotky,pár knížek,oblečení,kabelky,tašky přes rameno a vaky na záda,voňavky a tak podobně.. Ještě jsem si přiravila tašku přes rameno,do které jsem si dala věci na cestu a menší věci co jsem nechtěla dávat do přepravek,jako třeba prstýnky,náramky,naušnice a další..
,,Tati? Už to mám sbalený!'' křikla jsem nahlas,aby mě slyšel.
,,Dobře,už jdu!''
Přišel a snesl dvě přepravky dolů,kde ležely další dvě co měl sbaleno on a tři co měla sbaleno mamka.*Londýn*
Byl den D. Neděle. Vstávala jsem brzy,protože jsme jeli už dopoledne a ještě jsem pomáhala s nakládáním věcí do auta. Jako každé ráno jsem se nasnídala,namalovala,nakulmovala si vlasy. Svítilo slunce,tak jsem si vzala světle modré riflové kraťasy se světle šedým crop topem. Ještě jsem si sbalila malování do tašky přes rameno a seběhla jsem dolů. Pomohla jsem naložit věci,sedli jsme do auta a jeli. Všichni natěšení a zvědaví na náš dům,protože jsme ho zatím viděli jen na fotkách z realitky,když jsme ho kupovali.
Cesta trvala asi 4 hodiny. Bylo vážně krásně. Přijeli jsme do Londýna.
,,Woow..'' vydechla jsem.
Rozhlížela jsem se z okýnka jako kdybych tu byla poprvé. Nebyla jsem tu poprvé,ale vždycky když jsme jeli přes Londýn k babičce,tak jsem buď spala,nebo mi to nepřišlo asi tolik zajímavý jako teď. Tak tady budu bydlet.. Řekla jsem si v duchu a zdálo se,že to bude vážně super. Než jsme jeli do našeho nového domu museli jsme do realitky pro klíče a informace a taky pro doklad o koupi domu. Ujal se nás přijemný pán,který před námi jel ve svém autě až před náš dům. Přijeli jsme před náš dům a málem mi spadla čelist. Stáli jsme před velkou vilou a všichni jsme si jí s úžasem prohlíželi.
,,Můžu vás provést domem?'' usmíval se pán.
,,A-ano.'' odpověděli taťka s mamkou jednohlasně a trochu zaskočeně.
,,Tady je hlavní kuchyň'' ,,Tady obývák č. 1'' ,,Koupelna č. 1'' ,,Ložnice č.1,tyhle dveře vedou do koupelny,která je součástí pokoje a ty na druhé straně jsou do šatny,která je taky součástí.'' vysvětloval. Takhle jsme prošli celou vilu i zahradu. Na zahradě,která byla celá pokrytá trávníkem (jako u našeho bývalého domu) byl krytý bazén jako jsme měli v Easingwoldu,jenže tenhle byl větší. Ta zahrada byla celkově větší. U bazénu byla zastřešená terasa s grilem. Nakonec nám pán vysvětlil cestu do obchodních domů co tu jsou a školy,kam jsem měla za týden nastoupit.
,,Úžasný!'' skočila jsem taťkovi a mamce po krku,když pán z realitky odjel.
,,To jo..'' řekla mamka s úsměvem ještě stále zaskočeně a taťka přikývnul.
Můj pokoj byl zase v patře,ale nevadilo mi to.
,,Jdu do pokoje a ještě si to tady pořádně prohlídnout.'' řekla jsem a odešla ze zahrady dovnitř. Pokoj byl tyrkysovo-bílý a všechen nábytek by sladěný k barvám zdí. Zem pokrývala bílá plovoucí podlaha a u postele byl velký tyrkysový chlupatý koberec. Z oken pokoje byl krásný výhled na město. Lehla jsem si na svou dvoulůžkovou postel a stále jsem se rozhlížela po pokoji. V rohu naproti dveřím byla taková velká bílá proutěná houpačka,nad kterou visela hedvábná nebesa do tyrkysové barvy a uvnitř byly polštářky také sladěny do barev pokoje.
,,Tohle je bomba!'' řekla jsem nahlas sama pro sebe.
Dál tu byl stůl v bílé barvě s tyrkysovýma doplňkama a na stěnách byly pověšeny obrázky abstraktních maleb,které jsem si zamilovala. Postel byla taky bílá a nad ní byla polička ze které jsem si udělala knihovnu. Vůbec jsem nelitovala toho,že jsme se sem přestěhovali. Někdo zaťukal. ,,Dále'' řekla jsem a vstoupil taťka a měl v ruce přepravku.
,,Tady máš svoje věci Ellie a ještě ti přinesu tu druhou.. Jinak.. Máš moc hezkej pokoj.'' řekl mile.
,,Dobře,děkuju. Máme celej barák krásnej'' usmála jsem se.
Zbytek týdne jsme se zabydlovali a zvykali si na nový dům. Byl fakt úžasnej. V neděli jsem si lehla do postele a usínala s myšlenkou že zítra jdu do školy plný neznámých lidí.. Doufám že to bude ale fajn. Usla jsem..*Pondělí*
Škola začínala v 8 Vstala jsem v 6:45 abych všechno dobře stihla. Umyla jsem se a šla jsem se dolů nasnídat. Dole u stolu už snídal taťka,protože šel do své nové práce.
,,Dobré ráno'' usmála jsem se.
,,Dobré i tobě'' úsměv mi opětoval.
Dosnídala jsem,šla jsem se umýt,ustrojit a namalovat. Oblékla jsem si rifle na Vzala jsem si svůj látkový batoh,obula si boty a vydala jsem se do školy. Mám jí jen dva bloky od baráku,tak jsem šla pěšky.
Dala jsem si sluchátka do uší a poslouchala hudbu jako skoro vždycky. Chtěla jsem si přepnout písničku,tak jsem vytáhla mobil z kapsy a listovala v seznamu hudby. Neviděla jsem moc na cestu,protože jsem koukala do mobilu. Najednou do mě někdo vrazil.
,,E-ehm..Paron..Omlouvám se,já..'' podívala jsem se kdo to je.
Naproti mně stál hnědovlasý kluk,měl hnědé oči a na sobě bílé triko,přes které měl rozeplou kostkovanou košili a světle modré rifle. Triko měl trochu průhledné a rýsovalo se mu pod ním vypracované tělo. Nohy mu zdobily modro-bílé boty nike. Vypadal tak o rok starší než já. Byl.. Až moc hezkej a asi o půl hlavy vyšší. Nenechal mě domluvit ,,To je v pohodě,byla to moje chyba'' usmál se. Nemohla jsem ze sebe vysoukat ani slovo. Bože to je trapas. Koukala jsem mu do očí,které mě hypnotizovaly a nic neříkala.
,,Jsem Cam Fox.. Vlastně Cameron,ale říkají mi Cam.'' podal mi ruku.
,,Ellie'' podala jsem mu ruku a odtrhla se z hypnotizace. ,,Ellie Harrisonová..'' usmála jsem se jak nejlíp jsem uměla.
,,Jdeš do školy?'' zeptal se.
,,Jo, zrovna jsem byla na cestě,než.. Než jsme se srazili..''
,,Nikdy jsem tě tu neviděl.'' řekl udiveně ,,A to jsem myslel,že znám snad všechny ze školy!'' dodal se smíchem.
Měl úžasný smích a krásně bílé zuby.
,,No,tak to ses asi spletl.'' taky jsem se začala smát. ,,Pravda je taková,že jdu do téhle školy poprvé.'' pousmála jsem se.
,,Aha,sice jsem byl na cestě k mýmu kámošovi Willovi,ale můžu tě doprovodit a trochu tě tam provést,jestli chceš,on to beze mně přežije.'' smál se znovu.
,,Nechci tě zdržovat,nebo aby na tebe ehmm..Will? nebyl naštvanej.''
,,Ne,to je vážně v pohodě,napíšu mu smsku,že nepřijdu. On to pochopí.'' řekl mile a pokračovali jsme spolu do školy.Dorazili jsme před budovu. Byla obrovská,asi dvakrát větší škola,než v Easingwoldu.
,,Tý jo..'' zamumlala jsem.
Cam se na mě podíval se slovy ,,Poprvé vidíš větší školu?'' začal se smát.
Podívala jsem se na něj a pousmála jsem se jeho vtipu.
,,Větší školu? Tahle škola je doslova obří.''
,,Zvykneš si,neboj.'' řekl s úsměvem. Úsměv jsem mu oplatila.
,,Máme ještě asi 12 minut,tak tě tady teda provedu,co říkáš?'' navrhl mi.
,,Dobře,budu ráda.'' usmála jsem se na něj. Provedl mě kolem školy. Ukázal mi školní hřiště,kam se chodí na tělocvik a budovu kde jsou obědy. Vypadá vážně jako milej kluk. Ani jsem nečekala,že si takhle rychle najdu nějaký kamarády. Každopádně jsem byla ráda.
,,No a do jaký třídy budeš chodit?'' ptal se.
,,Do 1.B, kam chodíš ty?''
,,Tak to je super,chodíme do stejný třídy!'' pronesl a vypadal při tom docela šťastně. Já jsem šťastná byla.
,,Odkud vlastně jsi?'' působil jako by se o mně chtěl za jeden den dozvědět všechno,ale nevadilo mi to.
,,Z Easingwoldu,to je menší město asi 4 hodiny cesty odtud. Asi neznáš.'' smála jsem se.
,,Že neznám? Mám tam babičku s dědou! Ani bych neřekl že budeme mít víc společných věcí.'' smál se překvapeně.
Byla jsem udivená ,,Vážě? Docela náhoda nemyslíš?'' ,,To jo!'' oba jsme se pořád smály,bylo to vážně dobré ráno. Zbývaly asi tři minuty do otevření školy. Někdo se k nám blížil.
,,Kdo to je?'' zeptala jsem se Cama.
,,Jo,tak to je Will.''. Dorazil k nám.
,,Ahoj.'' řekl trochu zaraženě jako by se sám sebe v duchu ptal co tu dělám a kdo jsem.
,,Ahoj.'' usmála jsem se na něj a prohlédla jsem si ho.
Byl oblečený do delších riflových kraťasů,které měl po kolena,k tomu měl červené tílko s potiskem nějakých paneláků vyfocených ze shora. Přes tílko měl černou mikinu a na nohách červené vansky. Byl hezký,ale Cameron Fox byl hezčí,asi nejhezčí ze všech kluků co jsem kdy potkala. Cam nás představil.
,,Ellie,tohle je můj nejlepší kámoš Will Grier.''
,,Wille,tohle je Ellie Harrisonová. Je tu nová,přistěhovala se z Easingwoldu.'' vysvětlil stručně. Podali jsme si ruce. Potom si Will stoupl si vedle Cama a pořád na mě zíral. Cameron si toho po chvíli všiml a nenápadně do něj bouchl loktem. Asi mu došlo co dělá a přestal.
,,Takže tohle je důvod proč jsi dneska nepřišel?'' zeptal se.
,,Jo,nějak tak'' pousmál se Cam.
,,Nedivím se,že jsi mě vyměnil.'' smál se Will.
Zazvonilo a všichni se hrnuli do školy. Počkali jsme až se vchod trochu uvolní a potom jsme šli taky dovnitř.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Píšu svojí tradiční větu:D
Omlouvám se za chyby a děkuju za přečtení:)
Pište komentáře co se vám líbí a co ne, z chyb se chci poučit:)
PS.: Omlouvám že dlouho nevyšel žádnej díl. Budu se to snažit napravit:)

ČTEŠ
New Life
Roman pour AdolescentsPřestěhovali jsme se do Londýna a nastoupila jsem do nové školy. První den cestou školy jsem potkala kluka jménem Cameron. V tu chvíli se to všechno nějak zvrtlo...