Karel Jaromír Erben: Kytice

Zlatý kolovrat VI.

Od lesa k hradu polí lán, 
hoj jede, jede s paní pán; 
na vraném bujném jedou koni, 
vesele podkovičky zvoní, 
na královský hrad.

I přišla svatba zase zpět, 
panna nevěsta jako květ; 
i byly hody, radování, 
hudby a plesy bez ustání 
po tři neděle.

A co ta matka babice? 
A co ta dcera hadice? - 
Hoj, vyjí čtyři vlci v lese, 
každý po jedné noze nese 
ze dvou ženských těl.

Z hlavy jim oči vyňaty, 
ruce i nohy uťaty: 
co prve panně udělaly, 
toho teď na se dočekaly 
v lese hlubokém.

A co ten zlatý kolovrat? 
Jakou teď píseň bude hrát? 
Jen do třetice zahrát přišel, 
pak ho již nikdo neuslyšel, 
ani nespatřil.