X-men Město Ztracených

tlak stoupá

I na ostatních bylo poznat že jsou nervózní ale nikdo nic neříkal. Všichni nehybně zírali na střechy domů které byly jen tak půl kilometru před námi. "Jdeme?" Zeptala se nejistým ale zároveň přátelským hlasem Bella. Všichni jsme se na sebe podívali a tak nějak najednou kívli
hlavou. Byl to zvláštní pocit. Měla jsem strach ale zároveň jsem cítila tu podporu která vedle mě byla.

Vykročili jsme všichni ze začátku takovím pomalím krokem který se ale po chvíli změnil na sebejistou chůzí.

Dobré bylo že už se na mě Isabella a Kay nezlobili. Nevím jestli na to zapomněli a nebo to přešli a je mi to celkem fuk. Stejně byli uražení zbytečně.

"Měli by jsme počkat do večera kdy, nebude v krámech i venku tolik lidí." Řekl Kay když už jsme byli jen tak čtvrt kiláku před naším cílem. "Vy se v tom něják vyznáte." Řekla udiveně Blood. Zapěla jsem že se s nimi skoro nezná. Nebo teda já taky ne... ale chápeme se.

"Už umírám hlady." Řekla Isabella. Normálně by mi to vadilo ale i mě už slušně kručelo v břiše. Když už jsme byli skoro tam a zbývalo už jenom sejít takový malý kopeček který vedl dolů do údolí, tak jsme se zastavili a začali vymýšlet co budeme sakra dělat

Po dlouhém skoro hodinovém rozmýšlení a o dvě hádky později jsme měli vymyšleno něco čemu by se dalo říkat plán. Bude to hodně spočívat na Kayovi ale nic lepšího jsme nevymysleli.

1. Kay se zneviditelný a vezme oblečení, co visí na šňůře, kterou odsud vydíme, aby jsme nebudili pozornost.

2. Donese nám to tady za ten kopec kde nás není vydět. Problém je že zneviditelnit sám sebe je pro něj vesměs jednoduchý ale zneviditelnit malý kámen pro něj bylo v celku náročný. Takže nevíme jestli to nepohoří už tady.

3.všichni se převlečeme a půjdeme k  větnamcům do takového toho klasického krámu kde mají úplně všechno.

4. Blood a Isabela zůstanou venku před krámem a budou hlídkovat. Prve sem myslela že budu hlídkovat s Blood já ale Isabella říkala že když naposledy kradla, tak se naštvala proměnila se v draka a proto je chytlili. A Blood nemá s kradením absolutně žádné skušenosti. Já jsem už párkrát něco málo ukradla ale nikdy nic velkýho.

5. Já a Kay půjdeme normálně dovnitř, vezmeme si igelitku a začneme do ní dávat co nejvíce jídla. Nejlépe nějaké konzervi a nějaké minerálky.

6. Protože měla u sebe Blood 1 euro a 25 centů půjdu k pokladně a koupím si jedno balení žvíkaček aby to nevypadalo divně.

7. Kay se zneviditelní společně s tou igelitku a co nejrychleji vyjde z toho krámu a zajde za roh kde zviditelní tu tašku a dá jí Isabelle. On ale zůstane neviditelný.

8. Vyjdeme ten kopec a nejspíše sníme něco už za ním protože všichni umíráme hlady.

9. Nakonec nám došlo že se líp
schováme když tam bude hodně lidí takže vyrazíme rovnou.

10. Nikoho nenapadlo lepší místo než to vrakoviště takže se tam vrátíme.

Samozřejmě že by bylo nejlepší aby to celé udělal neviditelný Kay ale na to nemá dost síly takže jsme vymysleli tenhle chabý plán.

"Co máme  udělat když se to nepovede?" Zeptala se Blood." Ono se to povede." Řekl až překvapivě rozhodně Kay. " Asi by ale nebylo na škodu vymyslet plán B." Podotkla Bella. Podívala se na mě a řekla "Hej frajerko máš nějaký nápad? Frajerka? Fajn mohla jsem dostat i horší přezdívku."Plán B je že když nás ten kdo to vede chytí vždycky je tu úprk. Nejdůležitější je aby ste princezny neutíkali a vypadali že nás vůbec neznáte. Blood může toho dotyčného na chvíli nenápadně spacifikovat a třeba počkat až ten týpek zajde splátky do krámu a pak odejít. Easy".
Dokončila jsem svůj geniální monolog.

"Moment co moje oči?" Zeptala se až přehnaně ustrašeně Blood." Až budeme v tom krámu vezmeme ti sluneční brýle." Odpověděl Kay.
"Ale do tý doby budu venku budit pozornost." Na jednu stranu mi jí bylo líto ale zároveň jsem věděla že na to neme čas."Prostě si nahrň ofinu přes oči, koukej do země a třeba předstírej že brečíš. Budeme za pár minut zpátky, neboj.

" Jdeme?" Zeptala se opět Isabella s úsměvem ve kterém byla znát značná nervozita. A opět všichni jsme vesměs najednou kývli hlavou.