Byla jediným světlem v jeho už tak temném světě. Jeho štěstím. Jeho hřích. Jeho city. Jeho láska. Jeho druhá polovina. Jeho všechno.
Byli, jako dva protiklady ,které se přitahovaly.
Jako, světlo a tma. Jako narození a smrt. Jako bílá a černá. Jako č...
Agrr. Budík. Líně jsem se natáhla ,abych ten ďáblův vynález vypnula. Když si mi to povedlo konečně vypnout povzdechla jsem si a vyhrabala se z postele. Vešla jsem do šatny, kde jsem si vzala čisté spodní prádlo, světle modré skinny s dírami na kolenou, černé tílko a a šedivý kardigán.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vše jsem si dala na postel a odešla do koupelny ,kde jsem vykonala potřebu, udělala si hygienu, udělala si make-up, učesala vlasy a vyčistila zuby. V pokoji jsem se převlékla do nachystaných věcí a s černým batohem jsem šla do kuchyně, kde už máma dělala snídani v podobě lívanců s ovocem "Dobré ráno" pozdravila jsem mámu a usmála se na ni "Dobré ... dáš si snídani?" zeptala se a dál smažila lívance "Tvoje lívance přece nemůžu odmítnout" řekla jsem a posadila se na židli. Máma mi po chvíli donesla talíř s dvěma lívanci "Děkuju" řekla jsem a začala jíst. Mezitím jsem se dívala na mobil ,kolik je hodin. Hmm 8:17 ještě mám čas. Po skvělé snídani jsem na nohy nasadila černé uzavřené koženkové podpatky a se sluchátky v uších jsem vyšla do mé nové školy. Školu jsem měla tak na deset minut cesty takže to bylo docela fajn.
Protože jsem měla čas tak jsem se po cestě ještě stavila do Starbucks, kde jsem si koupila karamelové Latte. Po té ,co jsem ho vypila jsem už šla do školy, kde už stála hodně lidí. Škola je obrovská a já už teď vím, že jsem ztracená. Z uší jsem si vyndala sluchátka a šla najít ředitelnu "Hele podívejte .. nový úlovek" zaslechla jsem klučičí hlas říkám mým směrem, když jsem procházela kolem skupiny kluků. Nic jsem na to neřekla a dál se snažila najít tu zpropadenou ředitelnu "Potřebuješ pomoct?" zeptala se mě jedna na pohled vypadající holka "Mohla bys mě prosím zavést k ředitelně? Jsem úplně ztracená" řekla jsem trochu zoufalým hlasem "Jasně ... mimochodem jsem Maya a ty?" zeptala se mile "Isabella, radši Bella" usmála jsem na ni a šla s ní "Pěkné jméno ... jsi zde nová co? Tahle škola je ,jako bludiště takže se ani nedivím, že jsi nemohla najít ředitelnu, ale na to si postupem času zvykneš" řekla "Doufám, že jo" zašeptala jsem "Tak jsme tady ... já tady na tebe počkám" řekla Maya a já s přikývnutím zaklepala na dveře "Dále" ozvalo se a já otevřela "Dobrý den" pozdravila jsem "Dobrý. Ty musím být Isabella Thomas. Tady máš rozvrh, učebnice a heslo o tvé skříňky. Číslo své třídy máte na rozvrhu. Zatím na shledanou" řekla svůj monolog , u toho mi podal věci, otevřel mi dveře a nechal mě vyjít "Na shledanou" řekla jsem tiše a vyšla z ředitelny " V jaké jsi třídě?" zeptala se "3B" odpověděla jsem "Jsme ve stejný třídě .. pojď za chvíli bude zvonit" řekla s úsměvem a šly jsme do třídy (pozv.autorky- Jen bych chtěla říct, že nevím,jak to v Angii ve školách chodí tak mi prosím nepiště, že to mám špatně napsaný. Děkuji).
Společně jsme vešly do třídy, kde už seděla většina lidí už seděla na svých místech "Ale ale nová kočička" řekl jeden kluk s nagelovanými vlasy s blond proužkem uprostřed, spoustou tetování a úšklebkem na tváři "Drž hubu Zayne" řekla Maya a šly jsme si společně sednout do předposlední lavice u okna.
