Glowing in the Dark | H.S. | CZ | FF |

Hazza?

Za dveřmi stál Harry s dvěma krabicemi pizzy "Ahoj?" řekla jsem trochu otázkou, protože jsem byla zmatená a překvapená. Stála jsem před ním jen v mini kraťáscích a trochu průsvitném tílku, které právě teď bylo trochu promočené od mých vlasů. Kurva.  "Ahoj, můžu dál? ... Nesu pizzu" vyrušil mě z mých myšlenek Harry, který ne mě udělal puppy face "Tak jo ... ale protože máš pizzu a já mám hlad" povolila jsem a otevřela mu dveře, aby mohl projít "Jsi doma sama?" zeptal se spíše překvapeně mezitím, co si zul boty "Jo .. máma toho má hodně v práci" řekla jsem "To chápu ... táta je taky věčně v práci" řekl a usmál se na mě " A co dělá tvůj táta za práci?" zeptala jsem se ,když jsme šli do mého pokoje "Je šéf velké firmy. Pořád někam cestuje a tak" řekl jednoduše Harry.

Vešli jsme do mého pokoje a sedli si na postel "Pěkný pokoj" řekl " Díky ... Proč jsi vlastně přišel? ... Je skoro deset hodin večer" zeptala jsem se po chvíli " Myslel jsem, že bychom se mohli více poznat ... Všiml jsem si, že si se začala bavit s Mayou. Určitě ti řekla, co se jí stalo. Nechci, aby sis o mě myslela, že jsem čurák, který má holky jen na sex" řekl upřímně a podíval se mi do očí " Harry, nemyslela jsem si, že jsi čurák. Chápu Mayu, že tě nemá ráda, ale ráda si na lidi utvářím pohled sama" řekla jsem a usmála jsem se na něj upřímně zase já.

Po naší konverzaci o Mayy jsme začali jíst pizzu a koukat na Piráty z Karibiku. Seděli jsme naproti sobě, když se ke mně Harry trochu nahnul a prstem mi otřel rty "Měla jsi tam protlak od pizzy" řekl, když jsme si hluboce koukali do očí. Jeho smaragdy najednou trochu ztmavly. Harry najednou spojil naše rty a já začala spolupracovat. Věděla jsem, že to je špatné, ale nemohla jsem si pomoct. Byl, jako magnet a já se od něj nemohla odtrhnout. Jeho rty byly měkké , jako polštářky, teplé a v tuto chvíli chutnaly, jako nikotin a pizza. Chytil mě za boky a přesunul si mě na jeho klín. Svoje ruce jsem přesunula na jeho zátylek, kde jsem si pohrávala s jeho konečky vlasů.

Harry POV

Líbali jsem a ona seděla na mém klínu, kde se někdy zavrtěla a já měl pocit, že se za chvíli přestanu ovládat. Její vůně zatemnila moji mysl a já si omylem kousl do rty ,z kterého začala téct krev. Její ret jsem začal pomale sát a já měl pocit euforie. Rychle jsem se vzpamatoval a odtáhl se od ní "Promiň ... nechtěl jsem" řekl jsem omluvně, protože není ret byl nafialovělý s trochou krve kolem "V pohodě .. je to jen krev" řekla s úsměvem a já se pousmál " Budeš tam mít modráka" řekl jsem a pohladil ji po tváři "To nevadí .... to spraví make-up" usmála se a chytila mojí ruku "Nechceš tady přespat? .. Už je docela pozdě" řekl po chvíli " Tak dobře" souhlasil jsem a pohladil ji po levém boku. 

Společně jsme si lehli do postele a dívali se na Láska Nebeská. Asi v polovině filmu mi Bella usnula na hrudi a já se nad tím pousmál. Už dlouho se nestalo, že jsem spal s holkou v posteli bez toho, abychom spolu předtím neměli sex. Byla to docela příjemná změna. Už když Bell vešla do třídy viděl jsem na ní, že bude něčím jiná. Vypadala, jako anděl z nebe. Nevinná, čistá a překrásná. Její skoro bílá kůže byla bez sebemenší chybičky. Její blonďaté vlasy byly jemné, jako hedvábí. Její rty byly dva měkké narůžovělé polštářky, které bych mohl líbat pořád. Byla perfektní a já se pro ní absolutně nehodil. Nezasloužil jsem si ji.

Mezitím, co ona byla anděl, já byl ďábel. Já spím skoro každý den s nějakou jinou. Moje kůže byla poskvrněna černým inkoustem, krví nevinných a bůh ví ještě čeho. Moje myšlenky byly hříšné a zkažené. A navíc. Ona je člověk mezitím, co já jsem upír. Neměl bych ležet v její posteli, ale i tak tu jsem. Jsem na to moc sobecký. 

Asi bych se Vám měl celkově představit. Jsem Harry Edward Styles. Je mi 19, nebo spíš. Stal jsem se upírem, když mi bylo 19. Na téhle planetě žiju už něco přes půlstoletí. Můj život bych celkobě shrnul do tří faktorů. Krev, Sex a Chlast. Jediné změny dělám, když se stěhuji z místa na místo kvůli stárnutí. Co se týče mých zájmů tak hraju na klavír. To je asi jediná věc, co se za tu dobu u mě nezměnila. Krom vzhledu samozřejmě.