•14•

117 8 7
                                    

Pov. Yoongi

Jakmile se Hobi rozbrečel, absolutně jsem nevěděl co dělat. ,,Hobi hlavně v klidu, tak mi řekni co se stalo."

Hobi se tedy trošku uklidnil a podíval se na mě. Prudce se nadechl a spustil. ,, Když si přišel s tím jídlem já ti ho sebral a ty si pak odešel do obýváku, začal mi zvonit telefon.." nic jsem neříkal a čekal jestli začne mluvit dál. ,,Volal mi Taehyung jestli by jsme se mohli sejít a o něčem si promluvit. Řekl jsem že jo a tak jsme si dali sraz na děckém hřišti" ,,Na tom děckém hřišti jak si jednou spadnul z houpačky a doteď nevím jak si to udělal?" Hobi se na mě jen vražedně podíval. Já se jen pousmál, ale v mysli jsem brečel smíchy. ,, Ano přesně tam a nepřerušuj mě.. Čekal jsem tam na něj a byl jsem nervózní co by tak po mně mohl chtít.. Když přišel byl jsem ještě víc vyděšený a to už jen kvůli jeho pohledu. Ach Yoongi, kdyby si viděl jak se na mě díval. Takový chladný výraz jsem nikdy u nikoho ještě neviděl a to žiju s tebou.."
Chtěl jsem mu jí za to jednu plesknout, ale nechám si to na později, myslím že se dostáváme ke zdroji problému. ,,Stáli jsme jen tak u lavičky a na chvíli bylo úplný ticho. Najednou na mě promluvil a zeptal se mě jestl..." Hobi se zasekl ve větě a já se na něj podíval.
Mnul si ruce tak silně, že se divím že už nemá sedřenou kůži. Bylo mi ho líto a tak jsem mu jednu ruku chytil a snažil se ho aspoň takhle uklidnit. Podíval se na mě se slzami v očích. ,,Zeptal se mě jestli mám rád Kooka. A j-já mu řekl že ano. Ale k-když jsem viděl jak zkameněl, bylo my jasný že mu to vadí. Yoongi j-já mu řekl, že v-vím o tom že ho miluje a.. Ř-řekl jsem mu, že se n-nebudu mezi ně pléct.." Hobi se pomalu rozbrečel a já už ho držel v objetí. ,,A o-on mi j-jen poděkoval.. P-proč to tak b-bolí Yoongi- hyung.." rozbrečel se úplně a začal mě drtit v objetí.
Ano, možná by tohle někomu přišlo spíš jak kdyby jsme spolu chodili, ale my s Hobim nejsme jen nejlepší kamarádi. Jsme jako bráškové, a když vidím svého mladšího bratra takhle zničeného a ubrečenýho, tak světe div se, ale i osobu jako jsem já, to bolí.
Hladil jsem ho ve vlasech a nechal ho vybrečet. Neptal jsem se na nic, ani to nebylo potřeba.
Po nějaké době konečně usnul a já ho nějakým zázračným způsobem dostal do jeho pokoje, položil ho na postel, pořádně ho přikryl, zhasnul jsem mu a potichu zavřel dveře. (Jako starostlivá maminka :'))
Vešel jsem do kuchyně a zjistil, že ani ten nákup není ještě uklizený a tak jsem ho šel uklidit. Při úklidu mi cinkl telefon položený na lince. Došel jsem k němu a podíval se na nové upozornění.

Facebook

Chimmy_JiminPark přijal vaší žádost o sledování...

~Team Player~ (Yoonmin)Kde žijí příběhy. Začni objevovat