Jeho sestra 🤫 | SMTV | StudioMoonTV |

31. Otec..

"Natálko odpusť mi prosím.. nechtěl jsem ti takhle ublížit.. " koukl se na mě můj otec a já se podívala na můj deník na otcově stole.
"Cizí deníky se nečtou.. díky" usmála jssm se, vzala deník a šla do pokoje.

Vzbudila jsem se. Nikdy se nic takového nestalo, a kdyby ten deník který mám u sebe dodnes někdo přečetl pamatuju si to dalších 10 let...

S klukama a Klárkou jsme kecali o všem možném.. pak se dostalo ke vzpomínkám..

"Nejlepší bylo moje snědení sirové ryby" zasmál se Dominik a my ostatní s ním.

"Naty a prečo ste cestovali?" Zeptala se klárka.. ona něco ví. To se mi nelíbí.

"Kvůli tátově práci, rozvážel nějaké balíky" pokrčila jsem rameny. Lhala jsem. Na půl. Rozvážel drogy a splácel dluhy. Po celém světě. Nemyslim si že je to všechno, ale mě nikdy nebyla řečena celá pravda...

Chvíli jsme kecali a já usla, zase..

"Natalia vita nieje dobrý kamarát, never mu.." řekla mi Klárka a koukla se na Vitu.. "Naty já vim že kláru miluješ, neni to tajemstvím ale nevěř ji.. je to mrcha" řekl mi vitaliy.. "ale já vim že.. že jste spolu spali" povzdechla jsem si "Nat to nieje pravda!" řekla klára, hodila jsem ji svoju zkrytou kameru a šla k sobě, nikdo nevěděl co říct a já brečela.. byla jsem sama.. v pokoji...

Vzbudila jsem se a nikdo nikde, měla jsem depky. Obrovský. Z těch snů je mi zle, bojím se a nenávidím samotu.. ticho .. čekala jsem ale nikdo nikde. Rozbrečela jsem se protože jen to očividně umím..

5 minut nic..
10 minut nic..
15 minut nic..
20 minut nic..

A co jsem dělala? Brečela. Zklidnila jsem se a zavolala Klárce..
Nic..
Samovi
Nic..
Vitovi
Nic..
Bráchovi
Nic..
Matymu
"Naty? Co se děje?" OZVALO SE!
"Pane bože děkuju! Proč nezvedáte telefony, kde jste, do hajzlu proč jste mě tu nechali a.." Maty mi skočil do řeči.

"Naty klid, děcka se chtěli vyfotit ale je jich tu trochu víc .. Jsme ve vedlejším vagónu." Řekl a vypl to.

Já se teda upravila. Napatlala jsem si sliny do očí a utřela to. Možná to zní divně ale funguje to.

Konečně jsem našla kluky a kláru.

"Já vás zabiju, příště alespoň zvedejte telefony " řekla jsem

"Huh? Sorry" pokrčila rameny klárka a věnovala se dětem. Chtělo se mi brečet. Zase.

"Tak se mějte no.."povzdechla jsem si a kdybych nenarazila do Sama který mě chytl šla bych do kupéčka.

"Čo sa deje?" Koukl na mě Samo.

"Umm, jen jsem se..." 'nebreč, nebreč! NEBREČ!!!!' "Jen jsem se bála kde jste a nejspíš mě tu nepotřebujete tak jdu zpá-" nedořekla jsem a viděla jeho.

"S-Same..? P-proč je tu..." Brečela jsem. Chtěla jsem mu dát přes hubu, zabít ho, zakopat, jebnout lopatou... Není to jedno a to samé?

"Co se děje vy dva?" Přišel bratr.

"Natálko! Moc se ti omlouvám, nechtěl jsem ti zkazit takhle život.." nedořekl a já vystartovala. Bouchla jsem jako Matyho auto. Šli jsme s Otcem jinam, nechtěla jsem aby to slyšeli ostatní. A začala jsem-

"Zničil život? ZNIČIL ŽIVOT?! TY JSI ZNIČIL VŠECHNO! úplně! Nikdy jsi nebyl můj otec! Jen jsi mě využíval pro krádeže! A co jsi z toho měl? CHLAST! JEN DROGY A CHLAST! Nikdy jsi nebyl v pohodě... NEZAJÍMALO TĚ ŽE MĚ VE ŠKOLÁCH ŠIKANOVALI! OD PRVNÍ DO DEVÁTÉ TŘÍDY! VŠICHNI! " 'i Samuel ..' "Pak sis našel nějaký ženský a opět mi zničil život! Vyhodil jsi mě v praze! Konečně jsem našla bratra a ZNOVU MĚ ZNIČÍŠ A ODDĚLÍŠ OD TĚCH NEJLEPŠÍCH LIDÍ CO MI TAKY UBLÍŽILI VÍC NEŽ SI MYSLÍ! ALE STEJNĚ JE MÁM A MÍT BUDU RADŠI NEŽ TEBE! I MATKU KTERÁ MĚ NECHTĚLA MÁM RADŠI! KAŽDIČKÉ DÍTĚ KTERÉ MĚ JEN VIDĚLO NA OBRAZOVCE MÁM RADŠI NEŽ TEBE! Všechno a všechny mám radši než tebe a ty si sem nakráčíš s tím že mi řekneš promiň? JSEŠ V POHODĚ? NECHCEŠ MI PODSTRČIT TRÁVU JAKO KDYSI?!?! NECHCEŠ MĚ ROVNOU VYHODIT Z VLAKU?!? BYLO BY TO LEPŠÍ!!!!" zařvala jsem na něj. můj otec na mě koukal zděšeně. Ale nebrečela jsem, byla jsem nasraná... "Jseš zrůda... Nic jiného než zrůda.. šťastnej? A teď mě chceš ještě oddělit od Přítelkyně, Kamarádů a bráchy? Táhni do prdele." Dodala jsem. Otec odcházel. A nikdo jinej než brácha se ozvat nemohl. Zbytek party přišli za mnou.

"Využíval, šikanoval, kradl.. cože?" Koukal na mě zděšeně bratr.

"Prečo si mi nič nepovedala..? Veď ma hovoríš všetko..." Koukl na mě Samo když přestal obdivovat podlahu.

"Nechtěla jsem o tom nikdy mluvit .." povzdechla jsem si a šla do kupéčka.

Pohled Klárky
"Samuel ty si Naty šikanoval..?" Pozrela som sa na Brata.

"Bohužial..." Pokrčil rameny.

"Hele nevím jak vy ale, jsem jedinej komu uteklo že jsou Klára a Naty spolu..?" Kukol sa na mňa Dominik.

"Nie moc dl'ho" odpovedala som a kukla na Vitu. Plan vychádza...

Pohled Naty
'jsem kráva, do piče proč jsem řekla snad úplně všechno, a jak mě otec našel a..' z přemýšlení mě vytrhl Samo.

"Naty...?" Podíval se mi do očí, objala jsem ho.

"Promiň .. nechtěla jsem tak vyjet ale..." Samko mě utišil. Objímaly jsme se. To bylo to jediný co jsem potřebovala. Klid, ticho, jeho přítomnost a jeho objetí... Ale mám Klárku. A on to ví. Odedneška.

Usnuli jsme. Když jsem se vzbudila byli tu všichni a už jsme byli v Ostravě..

Došli jsme do hotelu.. no skvělé přivítaní no

"Dobrý den, omlouváme se ale hotel je přeplněn" usmála se recepční.

"Stačí říct že nas posílate do prdele... Teda děkujeme" sladce jsem se usmála a šli jsme.

"Natálie nemusela jsi být taková" uchechtl se Dominik

"Ty sis nevšiml že jim to tam zavřeli?" Koukla jsem na Dominika

"Oh.." došli jsme na náměstí.

"Kam teď?" Zeptal se Matyáš.

"To nevím.. " pokrčila jsem rameny.

"Nemáš tu nějaký kamarády třeba?" Zeptal se Vitaliy otráveně

" Celá ostrava mě nenavidí bracho" usmála jsem se.

" Jiný hotel?" Zeptal se Domino

"Přes 10 kiláku od tuď." Odpověděla jsem.

"Nějaké jiné nápady?" Zeptal se Matyáš.

"No mohly jsme jet jinam aleee bus už tu žádný nepojede a do taxiku se nevlezeme..." Pokrčila jsem rameny.

Ahojky! Jak jde škola? Já doufám že budete mít krásný rok ❤️ omlouvám se že nevycházejí kapitoly pravidelně ale nějak není čas 🥲 předepsané kapitoly nemám ale budu se snažit je přepsat <3

Btw, kam by měla parta vyrazit? 👀 A k jakému youtuberovi na Moravě by mohly jet? 😏